Méně jídla pro mladší mozek

Jídlo, ilustrační fotoFoto: Janusz Gawron, Stock Exchange

Vědci objevili molekulu, která omlazuje mozek a dokáže oddalovat neurodegenerativní choroby. Prostředkem, jak ji aktivovat, je omezení příjmu potravy – věc, o které zvlášť před Vánoci neradi slyšíme.

Kalorická restrikce znamená, že pokusné zvíře dostává jen 70 % obvyklého množství potravy. Je to také známý experimentální způsob, jak různým organismům prodloužit život a zlepšit jejich zdravotní stav. Myši s omezeným příjmem potravy logicky netloustnou a nerozvíjí se u nich cukrovka, ale také mají lepší kognitivní schopnosti a jsou méně agresivní. 

Mnohé studie naznačily, že rozumné hladovění zpomaluje stárnutí mozku, zatímco obezita jej naopak urychluje a přispívá k rozvoji neurodegenerativních onemocnění typických pro vysoký věk. Pokud se u myší držených v režimu kalorické restrikce vůbec vyvinou Parkinsonova nemoc nebo Alzheimerova choroba, nastupují později a mají lehčí průběh než u obézních myší. 

Molekulární mechanismus těchto pozitivních efektů hladovění na mozek se nyní poprvé podařilo poodkrýt italským vědcům. Klíčová molekula se jmenuje CREB1. Je známo, že CREB1 se podílí na regulaci různých mozkových funkcí včetně paměti, učení a kontroly strachu, a že jeho aktivita klesá s věkem. Hladovění CREB1 aktivuje, takže může „zapnout“ další molekuly – takzvané sirtuiny, které prodlužují dobu bezchybného fungování buněk a které vědci spojují s dlouhověkostí. 

Studie italských vědců dokazuje, že kalorická restrikce CREB1 aktivuje skutečně dramaticky. Jeho molekuly jsou přitom zcela nezbytné k tomu, aby se omezení příjmu potravy projevilo na úrovni mozku. U myší, které CREB1 postrádají, se žádný pozitivní efekt neprojevil a jejich mozek vykazoval stejné změny jako mozek starých a/nebo obézních myší. 

CREB1 jakožto „prostředník“ mezi kalorickou restrikcí a stravou se může uplatnit při vývoji terapie, která by bránila stárnutí a degeneraci mozku. Objev také pomáhá vysvětlit, proč u lidí trpících cukrovkou a obezitou dochází ke zhoršení kognitivních funkcí. 

Zdroj: PNAS