Peklo „domácího krbu“

Pečení masa, ilustrační fotoFoto: Rob Owen-Wahl, Stock Exchange

Dým z otevřených ohnišť ničí zdraví třem miliardám obyvatel Země.

Streptococcus pneumoniae – původce zápalu plicFoto:  National Institutes of Health

Více než 40 % obyvatelstva naší planety používá k vaření nebo topení otevřený oheň nebo kamna, která nemají odvod kouře. Děti v takových domácnostech vdechnou za den tolik dýmu, jako kdyby vykouřily tři až pět cigaret. To samozřejmě nezůstává bez následků. Lékaři viděli jasnou souvislost mezi životem dětí v zakouřeném prostředí a plicními onemocněními. Nebylo jasné, zda se zvyšuje i riziko infekčních plicních chorob. 

Pneumonie – zápal plicFoto:  National Institutes of Health

Experiment provedený v horách Guatemaly odhalil, že kouř z kamen a ohnišť přispívá ke vzniku těžkých zápalů plic. Do studie, jejíž výsledky otiskl prestižní lékařský časopis The Lancet, se zapojilo více než pět set domácností. Polovině z nich výzkumníci opatřili trubky pro odvádění kouře z ohniště či kamen mimo obydlí. Druhá polovina domácností vařila a topila postaru. 

Zápal plicFoto: User: Christaras A, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Celkový počet dětí, jež onemocněly zápalem plic, se odváděním kouře zlepšil jen málo. Mnohem výraznější byl pokles vážných případů zápalu plic, při kterých u nemocných dětí výrazně pokleslo nasycení krve kyslíkem. Odvod kouře sice zlepšil kvalitu vzduchu v obydlích guatemalských vesničanů, ale úplně zbavit kouře je nedokázal. Proto se podařilo snížit jen nejtěžší formu onemocnění. 

Autoři studie vedení Kirkem Smithem z University of California v Berkeley přesto považují výsledky za důležité. Pozorované zlepšení je srovnatelné s efektem očkování proti zápalu plic a distribuce potravinových doplňků, které mají zvýšit odolnost k tomuto onemocnění.
„Nemůže být pochyb, že se do účinnějšího odvětrávání kouře z domácností vyplatí investovat,“ konstatuje Kirk Smith. 

Další studie Smithova týmu zveřejněná ve vědeckém časopise NeuroToxicology sledovala osudy dětí, jejichž matky byly během těhotenství nuceny dýchat kouř z otevřeného ohniště. Jako kontrolní skupina posloužila skupina dětí, jejichž matky žily během těhotenství v domácnostech, kde byl kouř z ohniště odveden mimo obydlí. Pro objektivní posouzení stavu měřili vědci obsah oxidu uhelnatého v krvi nastávajících matek v poslední třetině těhotenství. S odstupem sedmi let otestovali duševní vývoj dětí. 

Ukázalo se, že děti matek, které dýchaly kouř, dosahují v testech horších výsledků. Zaostávaly v prostorové představivosti, jemné motorice a měly slabší paměť. Tak razantní negativní efekt na intelekt dětí byl pro mnoho odborníků překvapením.