Proč chutná nádorům tryptofan

Laboratorní výzkumFoto: Fotobanka stock.xchng

Rakovinné buňky zpracovávají aminokyselinu tryptofan na látku, která „uspává“ imunitní systém a pohání rakovinu na nová místa v těle.

Rychlý růst nebezpečných nádorů je umožněn nemístnou shovívavostí imunitního systému. Ten by měl rakovinné buňky rozeznat jako cizorodé a zničit je. Mezinárodní tým vědců vedený Michaelem Plattenem z heidelberské univerzitní kliniky nyní odhalil jeden z mechanismů, kterými nádor potřebnou imunitní reakcí potlačí. Mnoho nádorů má zvýšenou tvorbu enzymu, který se běžně vyskytuje v játrech a dokáže zpracovat velká množství aminokyseliny tryptofanu. Z aminokyseliny vznikají molekuly kynureninu schopné ovlivnit funkce buněk imunitní obrany. 

Krevní buňkyFoto:  public domain

Plattenův tým zjistil studiem buněk z nádorů lidského mozku, že kynurenin působí na samotné nádorové buňky. Usnadňuje jim vycestovávání z nádoru a usídlování na nových místech lidského organismu. Kynurenin tak napomáhá vzniku nebezpečných druhotných nádorů zvaných metastázy. Zároveň se kynurenin váže na povrch bílých krvinek zodpovědných za odhalování rakovinných buněk. Tyto krvinky jsou následně utlumeny a jejich schopnost odhalit nádor klesá. 

Tím však není spektrum cílů kynureninu vyčerpáno. Vazebné molekuly pro kynurenin se nacházejí i na tzv. dendritických buňkách imunitního systému. Po navázání kynureninu jsou dendritické buňky utlumeny a nevykonávají naplno své základní funkce, k nimž patří upozornění dalších buněk imunitního systému na cizorodé molekuly v těle. Tolerance k nádorovým buňkám tak opět narůstá. 

V první fázi je utlumena akce imunitní obrany v samotném nádoru. Následně se kynureninem utlumené buňky imunitního systému šíří po těle a ustanovují příměří s nádorem v celém organismu. To opět napomáhá tvorbě metastáz. 

Kynurenin a jeho vazebné molekuly na různých typech buněk se dostaly do popředí zájmu farmakologů. Ti pracují ze všech sil na vývoji molekuly schopné narušit vazbu kynureninu na nádorové i imunitní buňky a přispět tak k lepším vyhlídkám pacientů na uzdravení. Jak prokázal Plattenův tým, patří nádory produkující velká množství kynureninu k těm, s nimiž si současná medicína dokáže poradit jen s velkými obtížemi a nejednou je proti takovým nádorům zcela bezmocná. 

Ze strany nádoru nepředstavuje zvýšená spotřeba tryptofanu a jeho proměna na kynurenin „promyšlenou akci“. Tyto nádory vznikají náhodně a spontánně. Zatímco jiné náhodně vzniklé nádory jsou v samém počátku zničeny, buňky produkující kynurenin likvidaci imunitním systémem uniknou. Můžeme na ně nahlížet jako na pochybné vítěze v evolučním soupeření s imunitním systémem.