Proč mají někde lidé vyšší IQ?

Mozek, ilustrační obrázekFoto: Julia Freeman-Woolpert

Infekce prodělané v raném dětství vezmou organismu tolik sil, že nemá dost energie na stavbu a rozvoj mozku.

Hodnoty inteligenčního kvocientu (IQ) se liší mezi národy i uvnitř jednotlivých národů. Vědci se přou, nakolik se na této variabilitě lidského IQ podílejí zděděné dispozice a jak velkou roli hrají vlivy vnějšího prostředí. V poslední době je věnována velká pozornost i interakcím dědičných vloh a vnějšího prostředí. Aktivitu jednotlivých genů neurčuje jen pořadí písmen genetického kódu v dědičné informaci, ale i změny „na povrchu“ dvojité šroubovice DNA navozené vnějšími vlivy. Aktivita některých genů může klesnout nebo stoupnout například pod vlivem toxických látek nebo životního stylu. 

Mezi faktory vnějšího prostředí hraje nezanedbatelnou roli výchova a vzdělání. Podle některých vědců jsou lidé s vyšší inteligencí výrazněji evolučně zvýhodňováni v oblastech s tvrdším klimatem, kde je život obtížnější. Tým vedený Randym Thornhillem z univerzity v Novém Mexiku se zabývá teorií, podle které je pro výsledné IQ člověka důležité, jaké zátěži byl jeho organismus vystaven v raném dětství. 

Duševní schopnosti jsou „drahé“. Vyžadují obrovskou investici živin a energie do budování mozku a do rozvoje jeho funkcí. Novorozenec vynakládá na růst mozku 90 % veškeré energie přijaté s potravou. I v dospělosti si bere lidský mozek plnou čtvrtinu z energie, kterou má lidské tělo k dispozici. 

Pokud dítě onemocní, věnuje jeho organismus značné množství energie na boj s infekcí. Tato energie mu pak chybí pro rozvoj mozku. Už dříve bylo prokázáno, že děti nakažené střevními parazitickými červy mají v dospělosti nižší IQ. Naopak. Když byla v některých oblastech Mexika vymýcena malárie, IQ tamějších obyvatel stouplo. 

Thornhill a jeho kolegové publikovali nyní ve vědeckém časopise Intelligence výsledky studie, v které sledovali IQ obyvatel jednotlivých států USA. Rozdíly jsou významné. Ke státům s nejvyšším průměrným IQ patří Massachusetts, New Hampshire nebo Vermont. Na druhém konci žebříčku najdeme Kalifornii, Louisianu a Mississippi. Rozložení IQ se velmi přesně kryje s výskytem infekčních chorob. Státy s nejvyšším průměrným IQ mají nejmenší výskyt infekcí a naopak. 

Pozitivní je zjištění, že intelekt je významně ovlivněn životními podmínkami, které dokážeme dostat pod kontrolu. Výskyt infekčních dětských chorob se dá omezit např. očkováním, preventivními opatřeními nebo osvětou. Jde o poměrně jednoduché zásahy, které však mohou významně přispět ke vzestupu IQ v oblastech, jež v tomto ohledu zaostávají. Thornhill a jeho tým se nyní snaží vytipovat dětské infekční choroby s nejrazantnějším dopadem na IQ a doufá, že jejich prevence přinese rychlé a hmatatelné výsledky.