Proč se liší jednovaječná dvojčata

Dvojčata, ilustrační foto - Foto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Dvojčata, ilustrační fotoFoto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Jednovaječná dvojčata mají totožnou dědičnou informaci, a přesto se někdy velmi výrazně liší ve vlastnostech, které mají dědičné pozadí. Jak je to možné?

Když mají kriminalisté odlišit podle dědičné informace jednovaječná dvojčata, dostávají se do úzkých. Pořadí písmen dědičné informace mají tito lidé totožné. Tomu však odporuje fakt, že někdy jedno z dvojčat onemocní Parkinsonovou chorobou nebo rakovinou, ale druhé zůstane zdravé. Přitom pro tyto choroby existují významné dědičné dispozice. 

Už delší dobu vědci vědí, že se totožné geny jednovaječných dvojčat nemusí chovat vždycky stejně a mohou se lišit například intenzitou, s jakou v těle pracují. O tom nerozhoduje pořadí písmen genetického kódu, ale molekuly, které se „nalepí“ na dvojitou šroubovici DNA. Takovým změnám dědičné informace se říká epigenetické. Často k nim dochází pod vlivem vnějších podmínek. Dá se říci, že epigenetickými změnami reaguje dědičná informace jedince na změny v jeho životním prostředí. 

Tým genetiků pod vedením Jeffreyho Craiga z University of Melbourne sledoval míru epigenetických změn na dědičné informaci jednovaječných dvojčat v období těsně po narození. Výsledky studie Craigova týmu zveřejnil přední vědecký časopis Genome Research. 

Vědci odhalili významné rozdíly v „obalení“ DNA mezi jednovaječnými dvojčaty už ve vzorcích odebraných těsně po narození. Craig a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že jednovaječná dvojčata se nevyvíjejí v děloze matky v rovnocenných podmínkách, a to se odrazí i v různě „obalené“ DNA. 

Ještě větší překvapení přinesly výsledky analýz dědičné informace dětí starých několik měsíců. Ukázalo se, že některé páry jednovaječných dvojčat se liší „obalením“ DNA mnohem více než stejně staré děti, které nejsou vůbec vázány příbuzenskými pouty. To je silný argument ve prospěch teorie, že epigenetické změny vznikají i zcela náhodně a neodrážejí vždycky odlišnosti v prostředí, jakému jsou lidé vystaveni. 

Jeffrey Craig například zjistil, že se epigenetickými změnami výrazně liší dědičná informace dvojčat, která měla při porodu větší rozdíl v hmotnosti. Je proto možné, že v některých přídech probíhají nežádoucí epigenetické změny v DNA člověka ještě před jeho narozením. „Obalování“ dvojité šroubovice běží v těchto případech abnormálně dřív, než přijde člověk na svět. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 26. května  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Zrádné vodní dýmky

    Kuřáci vodních dýmek si často myslí, že nečelí závažným zdravotním rizikům. Ve skutečnosti i oni vážně ohrožují své zdraví.

     
  • 21. května  2015 v 21:00       rubrika: Člověk

    Jak zabírá placebo?

    Dědičné vlohy určují, komu placebo zabere a komu se po něm neuleví.

     
  • 14. dubna  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Pomáhají autistům antibiotika?

    Vědecký časopis přináší příběh otce, který se rozhodl zjistit, proč se stav jeho autistického syna zlepší, když při angíně užívá antibiotika.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Duševní nemoc a my

Příběhy pacientů. 15. května

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jupiter králem planet

Planeta plná nej. 5. května

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 16. května - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O plazovi věrném až za hrob, vyléčené slepotě myší a chytlavosti hip hopu

Který plaz je věrný skoro až za hrob? Díky čemu slepé myši prohlédly? Odkud se vzala naše buňka? Mohli by švábi přežít jadernou katastrofu? Které melodie nejvíc hýbou světem?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 9. května 2015 - herečka Kamila Špráchalová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O chladuvzdorném slonovi, nesportovních myších a hnízdech z trusu

Mohl by slon indický přežít na Sibiři? Proč sýkory horské zpívají v nářečích? Jak trénovat "sportovní" myši? Proč tučňáci na Antarktidě nedodržují hygienu? K čemu může být dobrá 3D průdušnice?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas