Proč se liší jednovaječná dvojčata

Dvojčata, ilustrační foto - Foto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Dvojčata, ilustrační fotoFoto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Jednovaječná dvojčata mají totožnou dědičnou informaci, a přesto se někdy velmi výrazně liší ve vlastnostech, které mají dědičné pozadí. Jak je to možné?

Když mají kriminalisté odlišit podle dědičné informace jednovaječná dvojčata, dostávají se do úzkých. Pořadí písmen dědičné informace mají tito lidé totožné. Tomu však odporuje fakt, že někdy jedno z dvojčat onemocní Parkinsonovou chorobou nebo rakovinou, ale druhé zůstane zdravé. Přitom pro tyto choroby existují významné dědičné dispozice. 

Už delší dobu vědci vědí, že se totožné geny jednovaječných dvojčat nemusí chovat vždycky stejně a mohou se lišit například intenzitou, s jakou v těle pracují. O tom nerozhoduje pořadí písmen genetického kódu, ale molekuly, které se „nalepí“ na dvojitou šroubovici DNA. Takovým změnám dědičné informace se říká epigenetické. Často k nim dochází pod vlivem vnějších podmínek. Dá se říci, že epigenetickými změnami reaguje dědičná informace jedince na změny v jeho životním prostředí. 

Tým genetiků pod vedením Jeffreyho Craiga z University of Melbourne sledoval míru epigenetických změn na dědičné informaci jednovaječných dvojčat v období těsně po narození. Výsledky studie Craigova týmu zveřejnil přední vědecký časopis Genome Research. 

Vědci odhalili významné rozdíly v „obalení“ DNA mezi jednovaječnými dvojčaty už ve vzorcích odebraných těsně po narození. Craig a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že jednovaječná dvojčata se nevyvíjejí v děloze matky v rovnocenných podmínkách, a to se odrazí i v různě „obalené“ DNA. 

Ještě větší překvapení přinesly výsledky analýz dědičné informace dětí starých několik měsíců. Ukázalo se, že některé páry jednovaječných dvojčat se liší „obalením“ DNA mnohem více než stejně staré děti, které nejsou vůbec vázány příbuzenskými pouty. To je silný argument ve prospěch teorie, že epigenetické změny vznikají i zcela náhodně a neodrážejí vždycky odlišnosti v prostředí, jakému jsou lidé vystaveni. 

Jeffrey Craig například zjistil, že se epigenetickými změnami výrazně liší dědičná informace dvojčat, která měla při porodu větší rozdíl v hmotnosti. Je proto možné, že v některých přídech probíhají nežádoucí epigenetické změny v DNA člověka ještě před jeho narozením. „Obalování“ dvojité šroubovice běží v těchto případech abnormálně dřív, než přijde člověk na svět. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 30. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Jak moc léčí marihuana?

    I u nás mohou pacienti užívat marihuanu jako lék. Jak silné jsou vědecké důkazy o léčivých účincích této drogy?

     
  • 16. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Nosní filtry proti alergii

    Dánští lékaři úspěšně odzkoušeli filtry, které nedovolí, aby alergikům pronikla pylová zrna do horních cest dýchacích.

     
  • 9. června  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Na melancholiky nemluví emoce

    Lidé se sklonem k melancholii nejsou citlivější ke smutným informacím. V řeči druhých lidí mají potíže s rozlišováním všech druhů emocí.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Planetárium

Rekordman Gennadij Padalka a praželva z jihu Německa

Rys iberský – nejohroženější šelma světa, nejstarší bonsaj střední Evropy a potvrzená přítomnost metanu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas