Proč se liší jednovaječná dvojčata

Dvojčata, ilustrační foto - Foto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Dvojčata, ilustrační fotoFoto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Jednovaječná dvojčata mají totožnou dědičnou informaci, a přesto se někdy velmi výrazně liší ve vlastnostech, které mají dědičné pozadí. Jak je to možné?

Když mají kriminalisté odlišit podle dědičné informace jednovaječná dvojčata, dostávají se do úzkých. Pořadí písmen dědičné informace mají tito lidé totožné. Tomu však odporuje fakt, že někdy jedno z dvojčat onemocní Parkinsonovou chorobou nebo rakovinou, ale druhé zůstane zdravé. Přitom pro tyto choroby existují významné dědičné dispozice. 

Už delší dobu vědci vědí, že se totožné geny jednovaječných dvojčat nemusí chovat vždycky stejně a mohou se lišit například intenzitou, s jakou v těle pracují. O tom nerozhoduje pořadí písmen genetického kódu, ale molekuly, které se „nalepí“ na dvojitou šroubovici DNA. Takovým změnám dědičné informace se říká epigenetické. Často k nim dochází pod vlivem vnějších podmínek. Dá se říci, že epigenetickými změnami reaguje dědičná informace jedince na změny v jeho životním prostředí. 

Tým genetiků pod vedením Jeffreyho Craiga z University of Melbourne sledoval míru epigenetických změn na dědičné informaci jednovaječných dvojčat v období těsně po narození. Výsledky studie Craigova týmu zveřejnil přední vědecký časopis Genome Research. 

Vědci odhalili významné rozdíly v „obalení“ DNA mezi jednovaječnými dvojčaty už ve vzorcích odebraných těsně po narození. Craig a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že jednovaječná dvojčata se nevyvíjejí v děloze matky v rovnocenných podmínkách, a to se odrazí i v různě „obalené“ DNA. 

Ještě větší překvapení přinesly výsledky analýz dědičné informace dětí starých několik měsíců. Ukázalo se, že některé páry jednovaječných dvojčat se liší „obalením“ DNA mnohem více než stejně staré děti, které nejsou vůbec vázány příbuzenskými pouty. To je silný argument ve prospěch teorie, že epigenetické změny vznikají i zcela náhodně a neodrážejí vždycky odlišnosti v prostředí, jakému jsou lidé vystaveni. 

Jeffrey Craig například zjistil, že se epigenetickými změnami výrazně liší dědičná informace dvojčat, která měla při porodu větší rozdíl v hmotnosti. Je proto možné, že v některých přídech probíhají nežádoucí epigenetické změny v DNA člověka ještě před jeho narozením. „Obalování“ dvojité šroubovice běží v těchto případech abnormálně dřív, než přijde člověk na svět. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 9. října  2014 v 16:00       rubrika: Člověk

    Lékařský robot, který zabíjí mikroby

    Americká firma Xenex vyvinula robota, který umí mohutnými všesměrovými pulsy ultrafialového záření ničit DNA virů, spor a baktérií. Je proto nasazen již ve stovkách nemocnic a někteří lidé navrhují, aby byl nasazen...

     
  • 6. října  2014 v 21:00       rubrika: Člověk

    Hojivé tělní neuroimplantáty

    Podle různých zpráv v současné době americká vládní vojensko-technologická agentura DARPA podporuje výzkum a vývoj speciálních tělních (neuro)implantátů, které budou mít pozitivní vliv na hojení a kondici zraněných...

     
  • 22. září  2014 v 21:00       rubrika: Člověk

    Jaký bude náš svět v roce 2100?

    Výzkumníci Organizace spojených národů ve spolupráci s Washingtonskou univerzitou zveřejnili v časopisu Science statistickou studii, ve které předpovídají další populační vývoj lidstva.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Český kubismus jako světový fenomén

Výjimečná kapitola naší architektury. 1. listopadu

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jedinečný astronom M. R. Štefánik

Z astronoma generálem a politikem. 18. října

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 12. října

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 

Meteor

Máte vadu zraku? Otestujte se mobilním telefonem

Mobilní aplikace testuje šest nejznámějších vad zraku: čtení, astigmatismus, barvocit, ostrost zraku,...

Mozaika

Zemětřesné roje na Islandu

Zemětřesné roje se nevyskytují jen v Západních Čechách, ale také na Islandu - existují však mezi nimi...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas