Proč se liší jednovaječná dvojčata

Dvojčata, ilustrační foto - Foto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Dvojčata, ilustrační fotoFoto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Jednovaječná dvojčata mají totožnou dědičnou informaci, a přesto se někdy velmi výrazně liší ve vlastnostech, které mají dědičné pozadí. Jak je to možné?

Když mají kriminalisté odlišit podle dědičné informace jednovaječná dvojčata, dostávají se do úzkých. Pořadí písmen dědičné informace mají tito lidé totožné. Tomu však odporuje fakt, že někdy jedno z dvojčat onemocní Parkinsonovou chorobou nebo rakovinou, ale druhé zůstane zdravé. Přitom pro tyto choroby existují významné dědičné dispozice. 

Už delší dobu vědci vědí, že se totožné geny jednovaječných dvojčat nemusí chovat vždycky stejně a mohou se lišit například intenzitou, s jakou v těle pracují. O tom nerozhoduje pořadí písmen genetického kódu, ale molekuly, které se „nalepí“ na dvojitou šroubovici DNA. Takovým změnám dědičné informace se říká epigenetické. Často k nim dochází pod vlivem vnějších podmínek. Dá se říci, že epigenetickými změnami reaguje dědičná informace jedince na změny v jeho životním prostředí. 

Tým genetiků pod vedením Jeffreyho Craiga z University of Melbourne sledoval míru epigenetických změn na dědičné informaci jednovaječných dvojčat v období těsně po narození. Výsledky studie Craigova týmu zveřejnil přední vědecký časopis Genome Research. 

Vědci odhalili významné rozdíly v „obalení“ DNA mezi jednovaječnými dvojčaty už ve vzorcích odebraných těsně po narození. Craig a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že jednovaječná dvojčata se nevyvíjejí v děloze matky v rovnocenných podmínkách, a to se odrazí i v různě „obalené“ DNA. 

Ještě větší překvapení přinesly výsledky analýz dědičné informace dětí starých několik měsíců. Ukázalo se, že některé páry jednovaječných dvojčat se liší „obalením“ DNA mnohem více než stejně staré děti, které nejsou vůbec vázány příbuzenskými pouty. To je silný argument ve prospěch teorie, že epigenetické změny vznikají i zcela náhodně a neodrážejí vždycky odlišnosti v prostředí, jakému jsou lidé vystaveni. 

Jeffrey Craig například zjistil, že se epigenetickými změnami výrazně liší dědičná informace dvojčat, která měla při porodu větší rozdíl v hmotnosti. Je proto možné, že v některých přídech probíhají nežádoucí epigenetické změny v DNA člověka ještě před jeho narozením. „Obalování“ dvojité šroubovice běží v těchto případech abnormálně dřív, než přijde člověk na svět. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 16. února  2015 v 11:00       rubrika: Člověk

    Mikrobiální mapa newyorského metra

    Mikrobiologové a biofyzikové z Cornellovy univerzity vypracovali speciální mapu výskytu mikrobiálních forem života v newyorské podzemní dráze, tzv. PathoMap. Většina genetických vzorků patřila neškodným mikrobům, avšak...

     
  • 10. února  2015 v 21:40       rubrika: Člověk

    Pocit chladu je nakažlivý

    Pouhý pohled na někoho, kdo se chvěje zimou, stačí k tomu, aby nám poklesla tělesná teplota.

     
  • 6. února  2015 v 16:00       rubrika: Člověk

    Přístroj, který snadno najde žíly

    Když nám zdravotní sestra odebírá z ruky vzorek krve, nemusí hned snadno najít vhodnou žílu. Každý člověk má totiž individuální anatomii a rozložení žil pod kůží se tedy u každého z nás může podstatně lišit. Na některých...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Jak probíhala evoluce genomu?

Migrující geny. 14. února

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Co ekonomie neumí?

Matematika často nestačí. 7. února

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ptačí příběh v dědičné informaci

Ptačí DNA kompletně přečtena. 31. ledna

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 24. ledna

 

Mozaika

Moderní metody výzkumu usazených hornin a prachu

Moderní geologické metody odhalují další podrobnosti o vývoji naší planety - konkrétně o usazených horninách,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas