Proč se liší jednovaječná dvojčata

Dvojčata, ilustrační foto - Foto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Dvojčata, ilustrační fotoFoto: Meral Akbulut, Stock Exchange

Jednovaječná dvojčata mají totožnou dědičnou informaci, a přesto se někdy velmi výrazně liší ve vlastnostech, které mají dědičné pozadí. Jak je to možné?

Když mají kriminalisté odlišit podle dědičné informace jednovaječná dvojčata, dostávají se do úzkých. Pořadí písmen dědičné informace mají tito lidé totožné. Tomu však odporuje fakt, že někdy jedno z dvojčat onemocní Parkinsonovou chorobou nebo rakovinou, ale druhé zůstane zdravé. Přitom pro tyto choroby existují významné dědičné dispozice. 

Už delší dobu vědci vědí, že se totožné geny jednovaječných dvojčat nemusí chovat vždycky stejně a mohou se lišit například intenzitou, s jakou v těle pracují. O tom nerozhoduje pořadí písmen genetického kódu, ale molekuly, které se „nalepí“ na dvojitou šroubovici DNA. Takovým změnám dědičné informace se říká epigenetické. Často k nim dochází pod vlivem vnějších podmínek. Dá se říci, že epigenetickými změnami reaguje dědičná informace jedince na změny v jeho životním prostředí. 

Tým genetiků pod vedením Jeffreyho Craiga z University of Melbourne sledoval míru epigenetických změn na dědičné informaci jednovaječných dvojčat v období těsně po narození. Výsledky studie Craigova týmu zveřejnil přední vědecký časopis Genome Research. 

Vědci odhalili významné rozdíly v „obalení“ DNA mezi jednovaječnými dvojčaty už ve vzorcích odebraných těsně po narození. Craig a jeho spolupracovníci z toho vyvozují, že jednovaječná dvojčata se nevyvíjejí v děloze matky v rovnocenných podmínkách, a to se odrazí i v různě „obalené“ DNA. 

Ještě větší překvapení přinesly výsledky analýz dědičné informace dětí starých několik měsíců. Ukázalo se, že některé páry jednovaječných dvojčat se liší „obalením“ DNA mnohem více než stejně staré děti, které nejsou vůbec vázány příbuzenskými pouty. To je silný argument ve prospěch teorie, že epigenetické změny vznikají i zcela náhodně a neodrážejí vždycky odlišnosti v prostředí, jakému jsou lidé vystaveni. 

Jeffrey Craig například zjistil, že se epigenetickými změnami výrazně liší dědičná informace dvojčat, která měla při porodu větší rozdíl v hmotnosti. Je proto možné, že v některých přídech probíhají nežádoucí epigenetické změny v DNA člověka ještě před jeho narozením. „Obalování“ dvojité šroubovice běží v těchto případech abnormálně dřív, než přijde člověk na svět. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Ženšen  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: úterý 9.00; reprízy: út 18.00, st 15.00, čt 13.00, pá 1.00, ne 10.00, po 5.00  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Na kometě objeven základ života!

Je ve vesmíru život? Možná ano. Přinejmenším jeden ze základních stavebních kamenů života tam je. Aminokyselinu...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Portrét sondy Philae na kometě a kriticky ohrožená gorila východní

Speleologové a nová jeskyně v Moravském krasu, ochrana obojživelníků proti smrtící nákaze a posvátná...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace