Rychlý mozek starých lidí

MozekFoto: stock exchange

Zdálo by se přirozené, že výkonnost mozku se ve stáří snižuje. Neplatí to však vždycky.

Psycholog Roger Ratcliff z Ohijské státní univerzity se už deset let zabývá zkoumáním vlivu stárnutí na kognitivní procesy. Využívá přitom model, který sám navrhl a který dokáže zároveň zhodnotit rychlost i přesnost rozhodování.  

V jedné variantě sedí testované osoby před obrazovkou počítače, na které se objevují shluky hvězdiček. Úkolem je rozhodnout se, jestli se počet hvězdiček na obrazovce pohybuje mezi 31 a 50 nebo 51 až 70, a stisknout příslušné tlačítko. V další variantě testu se lidé rozhodují, jestli řady písmen na obrazovce představují slova z angličtiny či nikoli.  

Výsledky těchto testů u dětí vypadají přesně tak, jak se dá očekávat. Velmi mladé děti se rozhodují pomaleji a méně přesně než dospělí a s věkem se jejich výkon zvyšuje. Také staří lidé jsou pomalejší než mladší dospělí, i když přesnost jejich odpovědí je podobná. Studenti vysokých škol se rozhodují rychleji než lidé ve věku mezi 60 a 74 lety a ti jsou zase rychlejší než senioři ve věku 75 až 90 let. 

Výsledky studie však také demonstrují, že pomalejší rozhodování není způsobeno úbytkem kognitivních schopností. Jde o vědomou volbu, kdy lidé upřednostňují správnost před rychlostí, protože nechtějí dělat chyby. Návyku, který je brzdí, se ale dokážou zbavit. 

Roger Ratcliff a jeho kolegové starší účastníky studie povzbuzovali, aby se snažili testy řešit rychleji. Výsledky seniorů, kteří prošli takovým „tréninkem“, se přiblížily na úroveň studentů a rozdíly mezi skupinou mladších (60-74 let) a starších (75-90 let) seniorů se setřely. Samozřejmě to neznamená, že by stárnutí nemělo vliv na kognitivní schopnosti. Výzkum Rogera Ratcliffa však naznačuje, že si můžeme dovolit určitý optimismus. Pokles není uniformní, jak se dlouho předpokládalo. Existují oblasti, v nichž se mozek zdravého sedmdesátníka téměř vyrovná pětadvacetiletému studentovi. 

Zdroj: Ohio State University