Studio Leonardo23. listopadu  2015 v 14:35  

Máme se bát kybernetických útoků?

Prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc. - Foto: Marián Vojtek

Prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc.Foto: Marián Vojtek

Evropa se vyrovnává s následky teroristických útoků v Paříži. Máme se v budoucnosti obávat také kybernetického útoku? A je možné ho předvídat? Není naše civilizace příliš závislá na umělé inteligenci, a proto příliš zranitelná?

„Obávat se asi budeme muset. Svět se mění a jistá míra obavy už bude asi v našich myšlenkách přítomná vždy,“ říká odborník na kybernetickou bezpečnost Michal Pěchouček z ČVUT. Vzhledem k tomu, že naše společnost je internetově propojená, by případný útok na nějakou dopravní infrastrukturu, nemocnice, zdroje pitné vody nebo energie mohl mít zcela katastrofální důsledky. Na druhou stranu „úspěšně“ realizovat takový druh útoku klade na jeho organizátory vysoké nároky. Dokonce vyšší, než na realizaci teroristického útoku. Třebaže na první pohled se to může jevit opačně: „Je třeba si uvědomit, že teroristický útok takový, jaký jsme viděli třeba v Paříži, vyžaduje komplikované plánování, přípravu, lidské životy na straně atentátníků. Zatímco ten kybernetický si můžeme, jak se na první pohled zdá, naplánovat jen tak z obýváku. Ale opak je pravdou. Na naplánování dokonalého útoku v kybernetickém prostoru je potřeba lidí, kteří jsou vzdělaní, technicky nadaní a jsou schopni připravovat takhle komplikované útoky,“ vysvětluje Michal Pěchoučka. 

Jsme pořád o krůček před útočníky 

Pokud je hrozba kybernetického útoku reálná, máme šanci ho zavčas odhalit? „Je velká spousta útoků, které jsou odhaleny a je jim zabráněno,“ říká Michal Pěchouček. Stojí za tím ale mravenčí práce na straně odborníků na kybernetickou bezpečnost: „Analyzují ohromná data a hledají jehly v kupce sena. Ty jim pomohou ukázat, kde se může případný útok realizovat, jak může vypadat a jaké mít vlastnosti, jaký je jeho cíl.“ 

Jsou si náročnosti prevence vědomy i vlády a investují do obrany proti počítačové kriminalitě a kybernetickému terorismu dost prostředků? „Zatím jsme nebyli svědky žádného masivního velkého útoku a to je pro mě důkaz toho, že na straně obrany se masivně investuje, vlády investují do technické bezpečnosti tolik, že jsme pořád o krůček před útočníky,“ dodává Michal Pěchouček. 

Hostem Studia Leonardo byl odborník na kybernetickou bezpečnost profesor Michal Pěchouček z Českého vysokého učení technického (ČVUT). 

Autor:  Leona Matušková, Iva-Hedvika Zýková

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak si zajistit pevnou vůli?

Pokud by neurologové přesně věděli, kde v mozku sídlí centrum „vůle“, dala by se třeba elektrickým impulsem...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Obří smaragd z Brazílie a první slovenská družice

Sucho na jihu Afriky, odvodňování „banky semen“ na Špicberkách a definitivní potvrzení měsíce u trpasličí...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace