Česko, světová česneková velmoc

Kvalita zahraničních česneků je podstatně horší než těch českých. Mají nižší obsah siličných látek, které jsou pro česnek typické - Foto:  pixabay.com, CC0 Public domain

Kvalita zahraničních česneků je podstatně horší než těch českých. Mají nižší obsah siličných látek, které jsou pro česnek typickéFoto:  pixabay.com, CC0 Public domain

Kryoprezervace je metoda zachování genových zdrojů rostlin a živočichů, která ke zmrazování využívá tekutý dusík. Jedna taková kryobanka se nachází ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni a skladuje se v ní celkem 3887 kryozkumavek.

Právě zde je takřka u ledu i jeden světový primát: největší sbírka odrůd česneku na světě. Jak je možné, že se Česko stalo česnekovou velmocí? 

„Máme 641 genotypů česneku, a ano, v Americe nebo v Indii mají menší počet těchto položek,“ potvrdil prvenství kryobiolog Jiří Zámečník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. 

V roce 1994 byl k ruzyňskému ústavu připojen tehdy zrušený Výzkumný ústav zelinářský, který se dlouhodobě zabýval zeleninou a česneky. „A my jsme od roku 1994 také nasbírali další stovky česneků.“ 

Odrůdy uchovávané v tekutém dusíku ale rozhodně v obchodech neuvidíme. „Tam se vyskytují česneky z čínského, španělského, případně španělského trhu. Kvalita těchto česneků je podstatně horší než těch českých. Mají nižší obsah siličných látek, které jsou pro česnek typické,“ vysvětlil biolog. 

Jaké tedy odrůdy „u ledu“ nalezneme? „Jednak jsou to české staré krajové odrůdy, jsou tam ale i česneky, které naši kolegové nasbírali v různých koutech světa.“ 

Mezi další druhy rostlin, které kryobanka uchovává patří především zemědělské plodiny. „Takže kromě česneku máme také vinnou révu, brambory, ovocné dřeviny, a další rostliny jsou zatím v našem hledáčku.“ 

Možnosti, které kryoprezervace vědcům nabízí jsou hojné, jedna z nich je ale zásadní. „Hlavním cílem je především uchovat staré krajové odrůdy, které už se ani nebudou pěstovat a uvádět na trh.“ 

„Vlastnosti těchto starých odrůd, jako třeba odolnost k chorobám a škůdcům, jsou dnes tak vzácné, že je dobré uchovat je v tekutém dusíku, a případně využít při šlechtění v budoucnu,“ předpověděl budoucí úlohu kryobanky Jiří Záměčník. 

Hostem Studia Leonardo byl kryobiolog Jiří Zámečník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Pořad připravila Leona Matušková, moderuje Jan Bumba. 

Autor:  Leona Matušková, Jan Bumba, Ondřej Čihák
Pořad: Studio Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Dinosauři v Česku

Dinoparků u nás v posledních letech vyrostlo jako hub po dešti. Děti se chodí na modely dinosaurů dívat...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Opičí archeologie v Brazílii a největší radioteleskop světa v Číně

Koupání v pískovnách jako záruka biodiverzity, tisíc druhů ptáků v bolivijském parku Madidi a další...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace