Jsem velký odpůrce nul a jedniček, svěřuje se restaurátor Michal Ďurovič

Pergamen Karla IV. ze 7. dubna 1348 - Foto: Adriana Krobová

Pergamen Karla IV. ze 7. dubna 1348Foto: Adriana Krobová

S jakými výzvami se potýkají dnešní restaurátoři starých i novějších tisků, fotografií a dalších klasických médií? Hostem Studia Leonardo byl Michal Ďurovič, vedoucí Ústavu chemické technologie restaurování památek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

„Práce je moc, a vždycky bude,“ ujistil restaurátor, a hned doplnil proč. „Naše archivy jsou bohaté, protože jsme národ s bohatou historií.“ 

Které materiály potřebují největší péči? „Kupodivu ty novodobé, vzniklé zhruba po druhé polovině 19. století.“ 

„Tehdy se začal papír vyrábět ze dřeva, a to vneslo do papírové podložky velkou nestabilitu, hlavním problémem je její kyselost. Probíhá chemická reakce, která způsobuje, že papír ztrácí mechanické vlastnosti, až se rozpadá.“ 

Možná je větší problém zachraňovat a restaurovat novodobé archiválie než středověké rukopisy, soudí expert. „Ty byly vyrobeny z kvalitních materiálů a pokud byly dobře uloženy, tak vydržely staletí.“ 

Jak se tedy v případě dřevitého papíru postupuje? „První je změřit kyselost, tedy pH, a od toho se odvíjí celá řada dalších postupů, při kterých se papíry odkyselují,“ popsal Ďurovič. 

Ale i v případě trvanlivých pergamenů mají restaurátoři dost práce. „Zde zase řešíme spíše problémy s iluminacemi, barevnými vrstvami a podobně. U pergamenů jsou často pečetě, které se také musí restaurovat.“ 

„Nesmíme zapomenout ani na fotografické materiály. Máme obrovské množství fotografií, pozitivů, negativů, které potřebují restaurátorské zásahy,“ potvrdil odborník. 

Ing. Michal Ďurovič - Foto: Hynek Bulíř

Ing. Michal ĎurovičFoto: Hynek Bulíř

Ten se svěřil, že digitálním médiím příliš nakloněný není. „Já jsem velký odpůrce nul a jedniček.“ 

Podle něj mají nové technologie své místo v oblasti zpřístupňování, kdy si na internetu kliknete a můžete si prolistovat rukopis. 

Restaurátor tvrdí, že se začínají rozevírat nůžky mezi klasickým analogovým záznamem a digitálním záznamem, a to z hlediska nákladů na uchování dat. 

„Ukazuje se, že klasický analogový záznam, ať je to papír nebo třeba mikrofilm, je daleko snadnější uchovat než digitální nosiče,“ přiklonil se na stranu klasických médií Michal Ďurovič. 

O práci restaurátora hovořil Michal Ďurovič, vedoucí Ústavu chemické technologie restaurování památek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Připravila Eva Hůlková, moderuje Jan Burda. 

Autor:  Eva Hůlková  (ehů), Jan Burda, Ondřej Čihák
Pořad: Studio Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Chabá paměť vody a homeopatie

Má voda paměť? Jak dlouho a co si může pamatovat? To jsou otázky, které dlouhodobě zajímaly nejen vědce....

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Čtyři sta let starý žralok a vyhynulý sladkovodní delfín z Aljašky

Pandí dvojčata z vídeňské zoo, Věstonická venuše pod mikrotomografem a konec čínského lunárního vozítka...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace