Klonování, křížení a etika? Základní výzkum není ani dobrý, ani špatný, tvrdí Jiří Forejt

Myslím, že ani ve fyzice nebo jiných oborech nebyl tak dramatický pokrok jako v biologii a genetice, říká tvrdí Jiří Forejt - Foto: Marián Vojtek

Myslím, že ani ve fyzice nebo jiných oborech nebyl tak dramatický pokrok jako v biologii a genetice, říká tvrdí Jiří ForejtFoto: Marián Vojtek

Genetik Jiří Forejt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se ve svém vědeckém bádání zaměřuje především na funkční genomiku a molekulární genetiku laboratorní myši jako modelového organismu v biomedicínském výzkumu.

Je autorem objevu prvního genu hybridní sterility u savců, a výsledky tohoto výzkumu uvádí i do kontextu lidské genetiky. Více než stovka jeho vědeckých článků byla publikována ve špičkových vědeckých časopisech. 

„Genetice se věnuji od roku 1970, a vždy pro mě byla fascinující," uvedl vědec ve Studiu Leonardo. „Absolutně jsme nemohli v té době tušit, jak obrovský vývoj obor čeká.“ 

Forejt vzpomněl, že v době jeho studia přednášející profesor Jan Nečásek o genetickém kódu říkal: vidíte, to je genetický kód, ale nikdy se nikomu nemůže podařit přečíst lidský kód od začátku do konce. 

„A vidíte, dnes jsou přečteny tisíce lidských genomů. Myslím, že ani ve fyzice nebo jiných oborech nebyl tak dramatický pokrok jako v biologii a genetice,“ tvrdí expert. 

Etické otázky, které tak často vyvstávají kolem klonování nebo křížení druhů, nevnímá Forejt na svém badatelském místě jako významné. 

„Víte, já dělám základní výzkum a tam tento problém není. Základní výzkum není ani špatný, ani dobrý. Když Marie Curie objevila radioaktivitu, tak to nebyl ani špatný objev, ani dobrý objev." 

Vše záleží na aplikací, dodává genetik. „To využití, nebo zneužití, to je pak problém.“ 

Podle něj vyklonovat jedince z jednoho buněčného jádra, nebo udělat transgenní myš, není ani dobře, ani špatně, ale vše záleží na tom, k čemu se výsledek použije nebo zneužije. 

„Už Francis Jacob, francouzský lékař a genetik, nositel Nobelovy ceny, říkal: nepleťte dohromady aplikace a základní výzkum,“ citoval profesor Jiří Forejt. 

Více o genu sterility u kříženců, ostrůvcích neandrtálské DNA v našem genomu se dozvíte od hosta Studia Leonardo genetika Jiřího Forejta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Pořad připravila Eva Hůlková, moderuje Daniela Vrbová. 

Autor:  Eva Hůlková  (ehů), Daniela Vrbová, Ondřej Čihák
Pořad: Studio Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Na kometě objeven základ života!

Je ve vesmíru život? Možná ano. Přinejmenším jeden ze základních stavebních kamenů života tam je. Aminokyselinu...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Portrét sondy Philae na kometě a kriticky ohrožená gorila východní

Speleologové a nová jeskyně v Moravském krasu, ochrana obojživelníků proti smrtící nákaze a posvátná...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace