Krajinářský architekt nikdy nespí, potvrzuje Dana Wilhelmová

Pokud bychom měli doložit významná díla krajinářské architektury, stačí připomenout unikátnost zahrad pod Pražským Hradem - Foto: Palácové zahrady pod Pražským hradem

Pokud bychom měli doložit významná díla krajinářské architektury, stačí připomenout unikátnost zahrad pod Pražským HrademFoto: Palácové zahrady pod Pražským hradem

Každého napadne, že s příchodem jara začíná sezóna mnoha profesím, a především těm, které pracují s krajinou. Jak ale vysvětlila vedoucí Ústavu zahradní a krajinářské architektury Mendelovy univerzity v Brně Dana Wilhelmová, krajinářský architekt nikdy sezónu nemá.

„Krajinářský architekt nikdy nespí,“ uvedla ve Studiu Leonardo odbornice. „V době, kdy se nedá kvůli nepřízni počasí stavět, tedy realizovat krajinářské dílo, pracuje na svých projektech.“ 

A s nástupem jara až prakticky do zámrazu se krajinářský architekt podílí na realizaci svých děl, dodala. 

Tradice oboru je v našich zeměpisných šířkách nepopiratelná. „Nacházíme se v samém centru Evropy, a všechny etapy zahradního umění se u nás významně projevily.“ 

„V historických dobách byly naše země centrem vlivného evropského království i císařství, což mělo vliv na rozvoj umění obecně,“ potvrdila Wilhelmová. 

Pokud bychom měli doložit významná díla krajinářské architektury, stačí připomenout unikátnost zahrad pod Pražským Hradem nebo jedinečnost Lednicko-Valtického areálu na Moravě, ale i mnoho dalších. 

„Principy, které byly používány v historických dobách, ale dnes nemůžeme příliš využít, protože byly formulovány pro jinou společnost,“ upozornila architektka. 

Podle ní každé umění musí čerpat ze svých kořenů. „I proto naši studenti musí vědět, co je to italská, francouzská nebo anglická krajinářská zahrada, ale samozřejmě se musí seznámit i s věděním doby nedávno minulé, aby mohli tvořit pro současného člověka.“ 

Jakých chyb se dnes dopouštíme při pokusech o revitalizaci městské krajiny? 

„Podle mého je správný postup ten, který je komplexní a systematický, tedy vychází z komplexních urbanistických, architektonických a výtvarných souvislostí,“ tvrdí Wilhelmová. 

Zohledňuje prostupnost města z jednoho konce na druhý, a to za pomoci systému zeleně. „A nejde jen o jednotlivé parky, parková náměstí nebo nábřeží a další plochy zeleně ve městě.“ 

„Jde i o jejich pěší propojení, která označujeme jako zelené cesty, tzv. greenways, zelené klíny nebo zelené tahy. Musí být také uplatňována snaha o co největší míru zamezení kolize pěšího provozu s motorovou dopravou a jinými negativními vlivy,“ popsala imperativy moderního přístupu architektka. 

Dobrých příkladů, kterými se můžeme inspirovat je v Evropě dostatek. „Pověstný svým přístupem k vytvoření provázaného systému zeleně je například německý Mnichov nebo Stuttgart.“ 

„Také zelené radiály v Paříži nebo Vídni, kde můžete jít několik kilometrů, aniž byste se jedenkrát zkřížili s dopravou,“ chválila přirozené způsoby integrace zeleně do městského prostředí Dana Wilhelmová. 

Hostem Studia Leonardo byl vedoucí Ústavu zahradní a krajinářské architektury Mendelovy univerzity v Brně Dana Wilhelmová. Připravila Terezie Jirásková, moderuje Renata Kropáčková. 

Autor:  Terezie Jirásková, Renata Kropáčková  (rkr), Ondřej Čihák
Pořad: Studio Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Historie – věda vypravěčů příběhů

Pro někoho je historií už včerejší večeře, většina z nás si ale historii hodnou výzkumu představí jako...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Opičí archeologie v Brazílii a největší radioteleskop světa v Číně

Koupání v pískovnách jako záruka biodiverzity, tisíc druhů ptáků v bolivijském parku Madidi a další...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace