Na počátku stála velkorysost, říká sinoložka o sbírce Národní galerie

Celkem vlastníme 1605 děl čínského malířství, z toho je 250 maleb z 20. století, říká kurátorka Michaela Pejčochová - Foto: Národní galerie

Celkem vlastníme 1605 děl čínského malířství, z toho je 250 maleb z 20. století, říká kurátorka Michaela PejčochováFoto: Národní galerie

Čínská sbírka Národní galerie je nejen rozsáhlá, ale i ojedinělá, protože obsahuje řadu unikátních exponátů. Jak se tato sbírka utvářela a co zajímavého může nabídnout, to představila ve Studiu Leonardo kurátorka čínských sbírek Národní galerie Michaela Pejčochová.

„Naše Sbírka umění Asie a Afriky vznikla původně v roce 1951, v roce 1952 byla ustanovena,“ uvedla sinoložka. 

Fond vznikl poválečným shromažďováním asijských exponátů. „Naše předměty ale mají ještě starší historii. Řada z nich se dostala do střední Evropy už na začátku 20. století jako objekty zájmu různých sběratelů, která se pak odkazy nebo nákupy dostaly do sbírek Národní galerie.“ 

Asi nejslavnější částí sbírky je kolekce tušových maleb 20. století, potvrdila Pejčochová. „Jde o sbírku děl mistrů, kteří jsou dnes nejslavnější z čínských malířů 20. století.“ 

Část těchto děl se do sbírek kromě klasických cest dostala i oficiální cestou v 50. letech, kdy fungovala velmi čilá výměna mezi socialistickými státy a Čínskou lidovou republikou. 

„Existovaly vzájemné návštěvy umělců, a součástí byly i výměny uměleckých děl, které dnes tvoří jednu z nejcennějších částí našich sbírek,“ tvrdí kurátorka. „Celkem vlastníme 1605 děl čínského malířství, z toho je 250 maleb z 20. století.“ 

Tým kurátorů Národní galerie, jehož členkou je také Pejčochová, připravil v pražském Paláci Kinských výroční výstavu s názvem Velkorysost, umění obdarovat. 

„Výstavou chceme vzdát hold a oslavit velkorysé chování a jednání, které stojí v samém základu zrodu sbírky,“ vysvětila pohnutky kurátorů Národní galerie sinoložka. 

V roce 1796 byla založena Společnost vlasteneckých přátel umění, která si vytkla za cíl podpořit dary a příspěvky to, aby umělecká díla, které do té doby byla v aristokratických sbírkách, se dostala do povědomí veřejnosti. 

„Cílem byla snaha povznést vkus a umělecké cítění normálních, obyčejných lidí. A v tomto odkazu Národní galerie pokračuje celých 220 let,“ přihlásila se k dědictví předchozích generací Michaela Pejčochová.  

Autor:  Eva Hůlková  (ehů), Martin Matějka, Ondřej Čihák
Pořad: Studio Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Houby, které nás mohou sežrat

Houby nerostou jen v lese, jsou všude kolem nás. Okem neviditelné mikroskopické plísně čekají na svou...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Dalekohled Jamese Webba a italská zemětřesení pohledem družice

Ibuprofen ve vodách Severního moře, čeští geodeti na cestě za nejvyšším vodopádem světa a start čínské...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace