Neutrina na počátku i konci všech věcí

Neutrinová observatoř v Sudbury - Foto:  Lawrence Berkeley National Laboratory

Neutrinová observatoř v SudburyFoto:  Lawrence Berkeley National Laboratory

Neutrina, částice, které vědci považují za téměř nepolapitelná a volně procházejí prostorem i hmotou, jsou ve vesmíru nesmírně hojná. Teprve nedávno se částicovým fyzikům podařilo rozluštit takzvaný neutrinový paradox. Jeho detaily objasnil host Studia Leonardo Karel Smolek z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze.

„Neutrina jsou jednou z nejrozšířenějších částic v našem vesmíru,“ potvrdil fyzik. „V jednom centimetru krychlovém prostoru kdekoli ve vesmíru se nachází asi 330 neutrin.“ 

Část z nich vzniká i ve středu Slunce při termojaderných reakcích, dodal Smolek. 

„Ještě donedávna detekovaly detektory těchto slunečních neutrin jen menší množství, asi jednu třetinu. Kolem roku 2002 v podzemní laboratoři SNOLAB v kanadském Sudbury vědci potvrdili, že předchozí experimenty registrovaly pouze menší část ze tří druhů těchto částic.“ 

Díky tomuto zkoumání také víme, že během letu neutrina probíhá oscilace částice. 

Vzhledem k hojnosti neutrin ve vesmíru se vědci domnívají, že tyto částice hrají důležitou úlohu. 

„V době těsně po Velkem třesku byl vesmír velice hustý a žhavý, a neutrina poměrně intenzivně reagovala s látkou. Jak vesmír postupně chladl a ztrácel energii, tato interakce se postupně zmenšovala, a v době asi druhé sekundy po velkém třesku se víceméně oddělila od hmoty, a již s ní dále neinteragují,“ tvrdí fyzik. 

Ale byly to právě počáteční interakce neutrin s hmotou které pomáhaly vytvářet nehomogenity ve vesmíru. „Z těch se pak postupně vyvinuly kupy galaxií, galaxie a vesmír, tak jako ho známe.“ 

Další významnou roli hrají neutrina v procesech na konci života hvězd, při výbuchu supernov. 

„Tehdy vzniká obrovské množství neutrin, a tato tlačí na látku hvězdy, která se řítí na zkolabované jádro, a i zde hrají tyto částice velkou roli,“ objasnil význam neutrin pro badatelské úsilí fyziků Karel Smolek. 

O částicové fyzice na největším urychlovači částic na světě, podzemních experimentech zkoumajících vlastnosto neutrin i kosmickém záření hovořil host Studia Leonardo Karel Smolek z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Připravila Jana Olivová, moderuje Martin Matějka. 

Autor:  Jana Olivová, Martin Matějka, Ondřej Čihák
Pořad: Studio Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Houby, které nás mohou sežrat

Houby nerostou jen v lese, jsou všude kolem nás. Okem neviditelné mikroskopické plísně čekají na svou...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Dalekohled Jamese Webba a italská zemětřesení pohledem družice

Ibuprofen ve vodách Severního moře, čeští geodeti na cestě za nejvyšším vodopádem světa a start čínské...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace