Historie30. července  2012  

Neandrtálci a rodeo

Rekonstrukce podoby neandrtálce - Foto:  Musée national de Préhistoire

Rekonstrukce podoby neandrtálceFoto:  Musée national de Préhistoire

Co měli společného neandrtálci s dnešními jezdci rodea? Nebezpečný způsob obživy a zranění způsobená velkými zvířaty. Anebo to bylo úplně jinak?

Kosti neandrtálců vypovídají o tom, jak těžký život tito lidé vedli. Nejednou přišli k úrazu, který nechal na jejich kostře jasně patrné stopy. Už v roce 1995 publikoval paleoantropolog Eric Trinkaus z Washington University v americkém St. Louis studii, která se zabývala nápadnou převahou poranění hlavy a krku neandrtálců. 

Dnes je podobné spektrum zranění typické pro jezdce amerického rodea, kteří soutěží v jízdě na divokých koních či býcích a dostávají se do těsného kontaktu s rozzuřenými zvířaty, jejich rohy a kopyty. Trinkaus došel k závěru, že neandrtálci dopláceli na svůj lovecký styl. Používali těžké oštěpy, kterými útočili na kořist z těsné blízkosti. Museli se ke zvířatům nepozorovaně připlížit nebo je zaskočit a pak zasadit smrtící ránu. O tom, zda lov skončí úspěchem nebo těžkým zraněním lovce, rozhodovaly zlomky sekundy. 

Lebka neandrtálce - Foto:   University of Minnesota

Lebka neandrtálceFoto:  University of Minnesota

Po sedmnácti letech se Eric Trinkaus ke své „rodeové teorii“ vrací. Tentokrát měl k dispozici i analýzy zranění, jež utrpěli současníci neandrtálců – pravěcí lidé Homo sapiens. Ti používali mnohem lehčí zbraně – oštěpy vrhané na dálku a luky a šípy. Nedostávali se s kořistí do tak těsného kontaktu a Trinkaus očekával, že u nich odhalí podstatně méně zranění krku a hlavy. S překvapením však zjistil, že kosti pravěkých lidí Homo sapiens nesou stopy po „rodeových“ zraněních stejně často jako kosti neandrtálců. Jak je to možné? 

Nový pohled 

V nové studii publikované ve vědeckém časopise Journal of Archaeological Science nabízí Trinkaus vysvětlení. Domnívá se, že na lebce zůstane patrných více stop po zranění než na jiných částech těla. Na hlavě není příliš mnoho tkání, které by obalovaly kosti lebky. I relativně malá rána často zasáhne kost. Na rukou, nohou i trupu je poměrně hodně svaloviny i podkožního tuku. Menší rány neproniknou až na kost a nezanechají proto po sobě na kostře žádnou stopu. 

Další důvod, proč archeologové narážejí častěji na kostry s poraněním hlavy, tkví v kočovném životním stylu pravěkých lovců. Jak lidé Homo sapiens tak i neandrtálci migrovali na velké vzdálenosti za potravou. Sledovali stáda zvěře na jejich sezónních tazích. Zranění nohy, jakým byla například zlomenina holenní kosti, bylo pro člověka osudové, protože nemohl pokračovat v cestě. Zemřel obvykle na místě, kde se jeho tělo stalo kořistí dravců a šelem a nedochovalo se. S poraněním hlavy nebo krku mohl člověk jít. Přežil a zranění se mu zhojilo. Když zemřel, jeho blízcí jej pochovali. Kostra chráněná v hrobě se dochovala až do dnešních dní. 

Jak podotýká Eric Trinkaus, existuje hned několik možností, jak interpretovat časté stopy po zraněních hlavy a krku u neandrtálců. Zatím je však prakticky nemožné rozhodnout, který výklad je správný. 

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 27. července 2012 v 9:00. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Zrcadlo  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: pátek 9.00; reprízy: pá 18.00, so 16.00, po 15.00, út 13.00, st 1.00, čt 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 24. srpna  2015 v 09:00       rubrika: Historie

    Záhada poškrábaných kostí

    Stopy na kostech z Afriky starých 3,4 milion let vytvořilo ostří kamenných nástrojů.

     
  • 15. srpna  2015     Audio  rubrika: Historie

    Záchrana zámku za minutu dvanáct

    Zámek v Kanicích patrně brzy zmizí ze seznamu nejohroženějších památek. Získal nového majitele, který se s dobrovolníky rozhodli památku zachránit. Národní památkový ústav ocenil plány nominací na cenu Patrimonium pro...

     
  • 13. července  2015 v 10:00       rubrika: Historie

    Momentka z doby bronzové

    Jedinečný nález v lomu na cihlářskou hlínu dovolil vědcům nahlédnout do všedního života lidí, kteří žili před 3000 roků.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Sonda u bývalé planety přináší první objevy

Pluto pod drobnohledem. 28. srpna

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 22. srpna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Vily pražské Ořechovky

Luxus a avantgarda. 15. srpna

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 8. srpna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Co čeká naši planetu v blízké budoucnosti

Zachráníme život na Zemi? 1. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 22. srpna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O odvozu nektaru, vlivu hluku na chuť k jídlu a obraně proti psímu kousnutí

Jak se včelám cestuje s nadměrným nákladem? Jak hluk ovlivňuje naši chuť k jídlu? Proč je dobré nakazit mouchu? Co kvetlo v juře? A jak se vyhnout psímu kousnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 1. srpna 2015 - imunolog Jan Černý - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přednosti v kohoutím kokrhání, kráse ledu a havraní chytrosti

Který kohout ráno kokrhá první? Čím klimatické změny ohrožují čmeláky? Co jsou ledové vlasy? Proč úzkostliví více uklízejí? V čem spočívá chytrost krkavcovitých ptáků?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas