Historie30. července  2012  

Neandrtálci a rodeo

Rekonstrukce podoby neandrtálce - Foto:  Musée national de Préhistoire

Rekonstrukce podoby neandrtálceFoto:  Musée national de Préhistoire

Co měli společného neandrtálci s dnešními jezdci rodea? Nebezpečný způsob obživy a zranění způsobená velkými zvířaty. Anebo to bylo úplně jinak?

Kosti neandrtálců vypovídají o tom, jak těžký život tito lidé vedli. Nejednou přišli k úrazu, který nechal na jejich kostře jasně patrné stopy. Už v roce 1995 publikoval paleoantropolog Eric Trinkaus z Washington University v americkém St. Louis studii, která se zabývala nápadnou převahou poranění hlavy a krku neandrtálců. 

Dnes je podobné spektrum zranění typické pro jezdce amerického rodea, kteří soutěží v jízdě na divokých koních či býcích a dostávají se do těsného kontaktu s rozzuřenými zvířaty, jejich rohy a kopyty. Trinkaus došel k závěru, že neandrtálci dopláceli na svůj lovecký styl. Používali těžké oštěpy, kterými útočili na kořist z těsné blízkosti. Museli se ke zvířatům nepozorovaně připlížit nebo je zaskočit a pak zasadit smrtící ránu. O tom, zda lov skončí úspěchem nebo těžkým zraněním lovce, rozhodovaly zlomky sekundy. 

Lebka neandrtálce - Foto:   University of Minnesota

Lebka neandrtálceFoto:  University of Minnesota

Po sedmnácti letech se Eric Trinkaus ke své „rodeové teorii“ vrací. Tentokrát měl k dispozici i analýzy zranění, jež utrpěli současníci neandrtálců – pravěcí lidé Homo sapiens. Ti používali mnohem lehčí zbraně – oštěpy vrhané na dálku a luky a šípy. Nedostávali se s kořistí do tak těsného kontaktu a Trinkaus očekával, že u nich odhalí podstatně méně zranění krku a hlavy. S překvapením však zjistil, že kosti pravěkých lidí Homo sapiens nesou stopy po „rodeových“ zraněních stejně často jako kosti neandrtálců. Jak je to možné? 

Nový pohled 

V nové studii publikované ve vědeckém časopise Journal of Archaeological Science nabízí Trinkaus vysvětlení. Domnívá se, že na lebce zůstane patrných více stop po zranění než na jiných částech těla. Na hlavě není příliš mnoho tkání, které by obalovaly kosti lebky. I relativně malá rána často zasáhne kost. Na rukou, nohou i trupu je poměrně hodně svaloviny i podkožního tuku. Menší rány neproniknou až na kost a nezanechají proto po sobě na kostře žádnou stopu. 

Další důvod, proč archeologové narážejí častěji na kostry s poraněním hlavy, tkví v kočovném životním stylu pravěkých lovců. Jak lidé Homo sapiens tak i neandrtálci migrovali na velké vzdálenosti za potravou. Sledovali stáda zvěře na jejich sezónních tazích. Zranění nohy, jakým byla například zlomenina holenní kosti, bylo pro člověka osudové, protože nemohl pokračovat v cestě. Zemřel obvykle na místě, kde se jeho tělo stalo kořistí dravců a šelem a nedochovalo se. S poraněním hlavy nebo krku mohl člověk jít. Přežil a zranění se mu zhojilo. Když zemřel, jeho blízcí jej pochovali. Kostra chráněná v hrobě se dochovala až do dnešních dní. 

Jak podotýká Eric Trinkaus, existuje hned několik možností, jak interpretovat časté stopy po zraněních hlavy a krku u neandrtálců. Zatím je však prakticky nemožné rozhodnout, který výklad je správný. 

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 27. července 2012 v 9:00. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Zrcadlo  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: pátek 9.00; reprízy: pá 18.00, so 16.00, po 15.00, út 13.00, st 1.00, čt 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 31. října  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Civilizace: Z holičství do žaláře

    V Magazínu Leonardo Civilizace navazujeme na cyklus Zapomenuté portréty, který mapuje osudy politických vězňů. Druhý příběh představuje Františka Kuchaře, který byl zatčen v rámci Akce Janovice z důvodu činnosti v ilegální...

     
  • 27. října  2014 v 13:00       rubrika: Historie

    Potvrzeno: byly nalezeny ostatky Filipa II. Makedonského

    Zevrubné analýzy potvrdily dlouho panující podezření: hrobka objevená v řecké Vergině patří otci Alexandra Velikého.

     
  • 27. října  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Ve jménu kalicha

    Jan Žižka z Trocnova vstoupil do dějin jako vynikající vojevůdce. V letošním roce uplynulo 590 let od jeho smrti. Husitské muzeum v Táboře připravilo pro zájemce výstavu, která tuto osobnost připomíná z mnoha úhlů ...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Český kubismus jako světový fenomén

Výjimečná kapitola naší architektury. 1. listopadu

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jedinečný astronom M. R. Štefánik

Z astronoma generálem a politikem. 18. října

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 12. října

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 

Meteor

Podaří se jednou spolehlivě předpovídat zemětřesení?

Analýzy spodní vody na Islandu dávají určitou naději, domnívá se doktor Aleš Špičák z Geofyzikálního...

Mozaika

Zemětřesné roje na Islandu

Zemětřesné roje se nevyskytují jen v Západních Čechách, ale také na Islandu - existují však mezi nimi...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas