Historie30. července  2012  

Neandrtálci a rodeo

Rekonstrukce podoby neandrtálce - Foto:  Musée national de Préhistoire

Rekonstrukce podoby neandrtálceFoto:  Musée national de Préhistoire

Co měli společného neandrtálci s dnešními jezdci rodea? Nebezpečný způsob obživy a zranění způsobená velkými zvířaty. Anebo to bylo úplně jinak?

Kosti neandrtálců vypovídají o tom, jak těžký život tito lidé vedli. Nejednou přišli k úrazu, který nechal na jejich kostře jasně patrné stopy. Už v roce 1995 publikoval paleoantropolog Eric Trinkaus z Washington University v americkém St. Louis studii, která se zabývala nápadnou převahou poranění hlavy a krku neandrtálců. 

Dnes je podobné spektrum zranění typické pro jezdce amerického rodea, kteří soutěží v jízdě na divokých koních či býcích a dostávají se do těsného kontaktu s rozzuřenými zvířaty, jejich rohy a kopyty. Trinkaus došel k závěru, že neandrtálci dopláceli na svůj lovecký styl. Používali těžké oštěpy, kterými útočili na kořist z těsné blízkosti. Museli se ke zvířatům nepozorovaně připlížit nebo je zaskočit a pak zasadit smrtící ránu. O tom, zda lov skončí úspěchem nebo těžkým zraněním lovce, rozhodovaly zlomky sekundy. 

Lebka neandrtálce - Foto:   University of Minnesota

Lebka neandrtálceFoto:  University of Minnesota

Po sedmnácti letech se Eric Trinkaus ke své „rodeové teorii“ vrací. Tentokrát měl k dispozici i analýzy zranění, jež utrpěli současníci neandrtálců – pravěcí lidé Homo sapiens. Ti používali mnohem lehčí zbraně – oštěpy vrhané na dálku a luky a šípy. Nedostávali se s kořistí do tak těsného kontaktu a Trinkaus očekával, že u nich odhalí podstatně méně zranění krku a hlavy. S překvapením však zjistil, že kosti pravěkých lidí Homo sapiens nesou stopy po „rodeových“ zraněních stejně často jako kosti neandrtálců. Jak je to možné? 

Nový pohled 

V nové studii publikované ve vědeckém časopise Journal of Archaeological Science nabízí Trinkaus vysvětlení. Domnívá se, že na lebce zůstane patrných více stop po zranění než na jiných částech těla. Na hlavě není příliš mnoho tkání, které by obalovaly kosti lebky. I relativně malá rána často zasáhne kost. Na rukou, nohou i trupu je poměrně hodně svaloviny i podkožního tuku. Menší rány neproniknou až na kost a nezanechají proto po sobě na kostře žádnou stopu. 

Další důvod, proč archeologové narážejí častěji na kostry s poraněním hlavy, tkví v kočovném životním stylu pravěkých lovců. Jak lidé Homo sapiens tak i neandrtálci migrovali na velké vzdálenosti za potravou. Sledovali stáda zvěře na jejich sezónních tazích. Zranění nohy, jakým byla například zlomenina holenní kosti, bylo pro člověka osudové, protože nemohl pokračovat v cestě. Zemřel obvykle na místě, kde se jeho tělo stalo kořistí dravců a šelem a nedochovalo se. S poraněním hlavy nebo krku mohl člověk jít. Přežil a zranění se mu zhojilo. Když zemřel, jeho blízcí jej pochovali. Kostra chráněná v hrobě se dochovala až do dnešních dní. 

Jak podotýká Eric Trinkaus, existuje hned několik možností, jak interpretovat časté stopy po zraněních hlavy a krku u neandrtálců. Zatím je však prakticky nemožné rozhodnout, který výklad je správný. 

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 27. července 2012 v 9:00. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Zrcadlo  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: pátek 9.00; reprízy: pá 18.00, so 16.00, po 15.00, út 13.00, st 1.00, čt 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 4. července  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Nový lesk svatostánku v Mikulově

    V Mikulově nemusíte při svých výletech hledat pouze archeologii, ale také židovské památky. Právě zde totiž našli Židé v letech 1421 a 1670 po svém vypovězení z Vídně a Dolního Rakouska nové útočiště.

     
  • 3. července  2015     Audio  rubrika: Historie

    Civilizace: Raději sám budu zabit, než bych proti husitům pozvedl zbraň

    Historie umí vykouzlit někdy velmi úsměvné paradoxy. Řadu jich najdeme také v příběhu mistra Jana Husa. Zatímco v Anglii na nás čeká jedna nevydařená antihusitská kampaň, na Ukrajině se setkáme s překvapivým obdivem....

     
  • 1. července  2015 v 17:00     Audio  rubrika: Historie

    Příběh plný paradoxů

    Kdosi ho špatně přepsal, a tím zachoval jeho přesnost. Kdosi ho zničil, a tím ho zachránil do dnešních dní. Nesmysl? Kdepak! Archimédův kodex má opravdu pohnutý osud. Nad nálezem této středověké knihy psané na pergamenu...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Planetárium

Rekordman Gennadij Padalka a praželva z jihu Německa

Rys iberský – nejohroženější šelma světa, nejstarší bonsaj střední Evropy a potvrzená přítomnost metanu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas