Historie30. července  2012  

Neandrtálci a rodeo

Rekonstrukce podoby neandrtálce - Foto:  Musée national de Préhistoire

Rekonstrukce podoby neandrtálceFoto:  Musée national de Préhistoire

Co měli společného neandrtálci s dnešními jezdci rodea? Nebezpečný způsob obživy a zranění způsobená velkými zvířaty. Anebo to bylo úplně jinak?

Kosti neandrtálců vypovídají o tom, jak těžký život tito lidé vedli. Nejednou přišli k úrazu, který nechal na jejich kostře jasně patrné stopy. Už v roce 1995 publikoval paleoantropolog Eric Trinkaus z Washington University v americkém St. Louis studii, která se zabývala nápadnou převahou poranění hlavy a krku neandrtálců. 

Dnes je podobné spektrum zranění typické pro jezdce amerického rodea, kteří soutěží v jízdě na divokých koních či býcích a dostávají se do těsného kontaktu s rozzuřenými zvířaty, jejich rohy a kopyty. Trinkaus došel k závěru, že neandrtálci dopláceli na svůj lovecký styl. Používali těžké oštěpy, kterými útočili na kořist z těsné blízkosti. Museli se ke zvířatům nepozorovaně připlížit nebo je zaskočit a pak zasadit smrtící ránu. O tom, zda lov skončí úspěchem nebo těžkým zraněním lovce, rozhodovaly zlomky sekundy. 

Lebka neandrtálce - Foto:   University of Minnesota

Lebka neandrtálceFoto:  University of Minnesota

Po sedmnácti letech se Eric Trinkaus ke své „rodeové teorii“ vrací. Tentokrát měl k dispozici i analýzy zranění, jež utrpěli současníci neandrtálců – pravěcí lidé Homo sapiens. Ti používali mnohem lehčí zbraně – oštěpy vrhané na dálku a luky a šípy. Nedostávali se s kořistí do tak těsného kontaktu a Trinkaus očekával, že u nich odhalí podstatně méně zranění krku a hlavy. S překvapením však zjistil, že kosti pravěkých lidí Homo sapiens nesou stopy po „rodeových“ zraněních stejně často jako kosti neandrtálců. Jak je to možné? 

Nový pohled 

V nové studii publikované ve vědeckém časopise Journal of Archaeological Science nabízí Trinkaus vysvětlení. Domnívá se, že na lebce zůstane patrných více stop po zranění než na jiných částech těla. Na hlavě není příliš mnoho tkání, které by obalovaly kosti lebky. I relativně malá rána často zasáhne kost. Na rukou, nohou i trupu je poměrně hodně svaloviny i podkožního tuku. Menší rány neproniknou až na kost a nezanechají proto po sobě na kostře žádnou stopu. 

Další důvod, proč archeologové narážejí častěji na kostry s poraněním hlavy, tkví v kočovném životním stylu pravěkých lovců. Jak lidé Homo sapiens tak i neandrtálci migrovali na velké vzdálenosti za potravou. Sledovali stáda zvěře na jejich sezónních tazích. Zranění nohy, jakým byla například zlomenina holenní kosti, bylo pro člověka osudové, protože nemohl pokračovat v cestě. Zemřel obvykle na místě, kde se jeho tělo stalo kořistí dravců a šelem a nedochovalo se. S poraněním hlavy nebo krku mohl člověk jít. Přežil a zranění se mu zhojilo. Když zemřel, jeho blízcí jej pochovali. Kostra chráněná v hrobě se dochovala až do dnešních dní. 

Jak podotýká Eric Trinkaus, existuje hned několik možností, jak interpretovat časté stopy po zraněních hlavy a krku u neandrtálců. Zatím je však prakticky nemožné rozhodnout, který výklad je správný. 

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 27. července 2012 v 9:00. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Zrcadlo  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: pátek 9.00; reprízy: pá 18.00, so 16.00, po 15.00, út 13.00, st 1.00, čt 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 25. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Objev, na který se čekalo přes 30 let

    V jihozápadní části Hostýnských vrchů, asi 2 km nad obcí Lukov nedaleko Zlína, můžete navštívit hrad Lukov. Památku, která objevem zbytků středověké zdi s pozůstatky interiérových omítek a nákresem konsekračního kříže...

     
  • 20. dubna  2015 v 10:00       rubrika: Historie

    Vodu pro Limu dodá technologie indiánů

    Peruánská metropole trpí nedostatkem vody. Pomůže systém, který zbudovali indiáni kultury Wari před 1200 roky.

     
  • 18. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Když vítězí víra v dobrou věc

    Málokterá památka se může pochlubit tak zásadní proměnou, jako poloroubený podsíňový dům v Radimi s č.p. 41. Nominace na Patrimonium pro futuro je jedním z důkazů.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas