Historie30. července  2012  

Neandrtálci a rodeo

Rekonstrukce podoby neandrtálce - Foto:  Musée national de Préhistoire

Rekonstrukce podoby neandrtálceFoto:  Musée national de Préhistoire

Co měli společného neandrtálci s dnešními jezdci rodea? Nebezpečný způsob obživy a zranění způsobená velkými zvířaty. Anebo to bylo úplně jinak?

Kosti neandrtálců vypovídají o tom, jak těžký život tito lidé vedli. Nejednou přišli k úrazu, který nechal na jejich kostře jasně patrné stopy. Už v roce 1995 publikoval paleoantropolog Eric Trinkaus z Washington University v americkém St. Louis studii, která se zabývala nápadnou převahou poranění hlavy a krku neandrtálců. 

Dnes je podobné spektrum zranění typické pro jezdce amerického rodea, kteří soutěží v jízdě na divokých koních či býcích a dostávají se do těsného kontaktu s rozzuřenými zvířaty, jejich rohy a kopyty. Trinkaus došel k závěru, že neandrtálci dopláceli na svůj lovecký styl. Používali těžké oštěpy, kterými útočili na kořist z těsné blízkosti. Museli se ke zvířatům nepozorovaně připlížit nebo je zaskočit a pak zasadit smrtící ránu. O tom, zda lov skončí úspěchem nebo těžkým zraněním lovce, rozhodovaly zlomky sekundy. 

Lebka neandrtálce - Foto:   University of Minnesota

Lebka neandrtálceFoto:  University of Minnesota

Po sedmnácti letech se Eric Trinkaus ke své „rodeové teorii“ vrací. Tentokrát měl k dispozici i analýzy zranění, jež utrpěli současníci neandrtálců – pravěcí lidé Homo sapiens. Ti používali mnohem lehčí zbraně – oštěpy vrhané na dálku a luky a šípy. Nedostávali se s kořistí do tak těsného kontaktu a Trinkaus očekával, že u nich odhalí podstatně méně zranění krku a hlavy. S překvapením však zjistil, že kosti pravěkých lidí Homo sapiens nesou stopy po „rodeových“ zraněních stejně často jako kosti neandrtálců. Jak je to možné? 

Nový pohled 

V nové studii publikované ve vědeckém časopise Journal of Archaeological Science nabízí Trinkaus vysvětlení. Domnívá se, že na lebce zůstane patrných více stop po zranění než na jiných částech těla. Na hlavě není příliš mnoho tkání, které by obalovaly kosti lebky. I relativně malá rána často zasáhne kost. Na rukou, nohou i trupu je poměrně hodně svaloviny i podkožního tuku. Menší rány neproniknou až na kost a nezanechají proto po sobě na kostře žádnou stopu. 

Další důvod, proč archeologové narážejí častěji na kostry s poraněním hlavy, tkví v kočovném životním stylu pravěkých lovců. Jak lidé Homo sapiens tak i neandrtálci migrovali na velké vzdálenosti za potravou. Sledovali stáda zvěře na jejich sezónních tazích. Zranění nohy, jakým byla například zlomenina holenní kosti, bylo pro člověka osudové, protože nemohl pokračovat v cestě. Zemřel obvykle na místě, kde se jeho tělo stalo kořistí dravců a šelem a nedochovalo se. S poraněním hlavy nebo krku mohl člověk jít. Přežil a zranění se mu zhojilo. Když zemřel, jeho blízcí jej pochovali. Kostra chráněná v hrobě se dochovala až do dnešních dní. 

Jak podotýká Eric Trinkaus, existuje hned několik možností, jak interpretovat časté stopy po zraněních hlavy a krku u neandrtálců. Zatím je však prakticky nemožné rozhodnout, který výklad je správný. 

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 27. července 2012 v 9:00. 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Zrcadlo  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: pátek 9.00; reprízy: pá 18.00, so 16.00, po 15.00, út 13.00, st 1.00, čt 5.00  
 

Nové články v rubrice

  • 24. listopadu  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    V Opavě dopisují dějiny vývoje naší země

    V minoritském kostele sv. Ducha probíhá archeologický výzkum, který může změnit poznání naší historie. Možná se právě v těchto dnech podařilo najít stopy po v minulosti zničené kryptě, ve které by měly být i hroby opavských...

     
  • 21. listopadu  201     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Civilizace: Lesk i nenápadná každodennost

    Valdštejnská jízdárna v Praze se v minulých dne proměnila v benediktinský klášter. Krok za krokem představuje nejen fungování samotného kláštera, mnohdy dech beroucí umělecké práce, ale i průběh všedních dní.

     
  • 17. listopadu  2014 v 13:00       rubrika: Historie

    Hrob pravěkých dětí z Aljašky

    Američtí archeologové objevili ostatky dvou dětí, které rodiče pochovali před 11 500 roky s kolekcí zbraní s kamennými hroty.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Mikroorganismy v lidském těle

Naši ochránci i nepřátelé. 29. listopadu

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Placebo léky ve vědě

Zařazování placebo léků do klinických studií. 22.listopadu.

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

CERN a vesmír

Jak se zkoumá? 15. listopadu

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Uhelná historie Čech

Jak porozumět světu skrze suroviny. 8. listopadu

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Český kubismus jako světový fenomén

Výjimečná kapitola naší architektury. 1. listopadu

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 

Mozaika

Konference o informačních technologiích v medicíně MobileMed

Odborníci z mnoha zemí jednali v Praze o tom, jak moderní mobilní technologie a informační sítě mění...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas