Lodní lístek do ráje na trase Bratislava - Mauricius

Terezín - plakát z výstavy

Terezín - plakát z výstavy

Před pětašedesáti lety přesněji 4. září 1940 vypluly z Bratislavy tři výletní kolesové parníky s 1500 židovskými uprchlíky na palubě. Mířily po Dunaji přes Mohacs, Bělehrad, Kladovo a přístav Ruse do přístavu Sulina v Rumunsku. Cestu dlouhou skoro tisíc kilometrů urazily za týden.

Zde podivní výletníci původem z Čech přestoupili na přestavěné řecké uhelné lodě jménem Atlantic, Pacific a Mílos. Cílovou stanicí byl přístav Haifa v Palestině. Na palubě Atlantiku cestovali mezi jinými Fritz Haendel z Liberce a Béda Mayer z Hodonína. Oba malíři. Lodní lístek do ráje je název instalace jejich kreseb a obrazů, které ilustrují (nejen) historii této nedobrovolné výpravy. Výstava až do konce letošního roku probíhá v Malé pevnosti v Terezíně. 

Na uprchlíky, jak už to s lidmi stíhanými osudem bývá, se při plavbě lepila smůla. 9. října lodě opustily oblast Černého moře a zároveň se rozdělily. Na Atlantiku, kde chybělo jakékoli sociální zařízení, vypukl tyfus. Denně umíraly desítky lidí. Mrtvá těla byla házena přes palubu. 10. října Atlantiku nebyl povolen vstup do přístavu v Istanbulu. Řecká posádka lodi ze strachu před britskými kontrolními úřady vysypala do moře poslední zásoby uhlí, chtěla tak zabránit dalšímu pokračování plavby. Cestující zajali kapitána i s jeho mužstvem a začali rozebírat dřevěné příslušenství lodi, které použili jako náhradní palivo. 11. října loď proplula Marmarským mořem, o pět dnů později zakotvila v přístavu Heraklion na Krétě, kde nedobrovolně setrvala několik dnů, neboť Itálie s Řeckem mezitím vstoupily do války (28. října 1940). 

9. listopadu se Atlantik (již bez kapitána) marně snažil odpoutat od východních horských břehů Kréty. Lidem na palubě docházely potraviny. 11. listopadu byla loď odtáhnuta na Kypr britským válečným remorkérem. Až do přístavu Haifa byla doprovázena konvojem lodí a minolovek. V Palestině přistála 24. listopadu. Po krátké internaci v táboře Atlit byli šokovaní pasažéři (přes silný pasivní odpor) znovu naloděni a odvezeni do britského internačního tábora na ostrově Mauricius. Do vytouženého ráje v Palestině tito židovští utečenci z Čech definitivně dopluli až v srpnu 1945. Béda Mayer byl mezi nimi, Fritz Haendel spáchal sebevraždu v britském vězení v lednu téhož roku. 

Možná to nebyla nejdramatičtější či nejslavnější cesta v dějinách lodní dopravy, ale stojí za to na ni a tisíce jí podobných nezapomínat. Jinak se může lehce stát, že se jednoho dne probudíme na staré rozvrzané řecké uhelné lodi uprostřed moře, těsně namačkáni jeden na druhého a někde mezi myšlenkami na jídlo a pevnou zemi budeme marně pátrat, kde se stala chyba. 

Autorkou článku je Martina Křížková, t. č. doktorandka na FSV UK. 

Další zdroje: Památník Terezín Gala studio 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Ryby vidí barevně

Stovky metrů pod hladinou oceánu vládne tma – tedy pro nás – ryby vidí dobře. A vidí dokonce barevně!...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Fluoreskující amazonské rosničky a socha faraona z káhirského slumu

Neandrtálci jako vegetariáni a léčitelé, středověké dřevěné misky v odpadní jímce v Chebu a nábor kosmonautů...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace