Historie18. prosince  2005  

Jak vzniklo slovo "spartakiáda"

Spartakiáda - komu chybí údy?

Spartakiáda - komu chybí údy?

Přirozeností každého národa je zkoumání, čím v jednotlivých oborech přispěl k obecnému světovému rozvoji. I jazykovědci se proto zabývají otázkou, čím přispěl jazyk jejich národa k bohatosti světových jazyků. V případě češtiny bývá jmenováno slovo "robot" (vymyšlené Karlem Čapkem), které se zabydlelo prakticky ve všech jazycích. Nebývá už zmiňováno další v češtině vymyšlené slovo, které bylo také převzato do řady jazyků. Tím slovem je "spartakiáda".

V roce 1921 došlo k rozkolu v dělnickém tělovýchovném hnutí, a zatímco původní organizace pořádaly "dělnickou olympiádu", odštěpenci organizovali "federální tělocvičné dni". Bylo to označení nejen těžkopádné, ale nevystihovalo ani "revoluční myšlenku" tělovýchovných slavností. Funkcionář Jiří Chaloupecký, v občanském životě železniční úředník a samouk, proto intenzívně uvažoval o novém názvu. Chtěl, aby spojoval pokrokovost revolučních tradic s tělovýchovou a současně měl i mezinárodní charakter. Nové označení mělo být i jednoduché, snadno převoditelné do dalších jazyků. 

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Inspiraci našel ve Spartakovi, který mu byl "sympatickým Jánošíkem starého Říma". Šlo o gladiátora (tedy cvičeného zápasníka), který vedl vzpouru otroků (tedy vzpouru proti vykořisťovatelům). Vymyslel tedy slovo "spartakiáda". Název poměrně rychle zdomácněl a od roku 1921 se až do druhé světové války používal pro označení dělnických tělovýchovných slavností organizovaných komunistickou stranou. Spartakovo jméno se stalo symbolem i proletářské odnože skautského hnutí (Spartakovi skauti práce), na Slovensku začal vycházet i časopis Spartakus. 

Po únoru 1948, kdy došlo k rozpuštění Sokola - tradiční a početně nejsilnější tělocvičné organizace - převládl negativní vztah i k nejvýraznější sokolské aktivitě. Masová tělovýchovná vystoupení byla považována za formu, jaká už v socialistické tělovýchově nemůže být uplatňována. V roce 1953 se však opět zrodila myšlenka masových tělovýchovných vystoupení, která měla dokumentovat "radostný život při budování socialismu" a měla být jednou z nejvýznamnějších politických akcí. V přímé vazbě na tradice předválečné proletářské tělovýchovy byl pro nově koncipované akce zvolen název "spartakiáda", který byl již od konce 20. let běžně užíván v ruštině i v dalších jazycích. 

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Prezident Antonín Zápotocký pak v březnu 1954 již přímo konstatoval, že "první celostátní spartakiáda musí být vedena myšlenkou předčit a překonat po všech stránkách to, co až doposud bylo ukázána na dřívějších sokolských sletech, dělnických olympiádách i spartakiádách". Od roku 1955 se pak konaly celostátní spartakiády vždy v pětiletých intervalech. Tento interval byl porušen jen v roce 1970, kdy se - v důsledku událostí roku 1968 - nekonalo pražské celostátní vyvrcholení. Veškeré akce tehdy probíhaly pouze jako místní "tělovýchovné slavnosti 1970". Toto řešení bylo zvoleno proto, aby cvičenci své skladby sice předvedli publiku, ale aby nedocházelo k přílišnému a politicky nebezpečnému shromažďování masy lidí. 

Spartakiády byly považovány za politicky a ideologicky prioritní akci především proto, že byly vždy prezentovány i jako nejvýraznější akce k oslavě osvobození Československa Rudou armádou v roce 1945. Politické poselství spartakiád bylo vyjádřeno vždy ústředním ideovým heslem, texty doprovázejícími jednotlivé skladby, radostně optimistickými melodiemi a v neposlední řadě i povinným nácvikem skladeb ve školách, v armádě a v dalších organizacích. 

Cvičenky těsně před výstupem

Cvičenky těsně před výstupem

Jejich masovost - kdy se skladby nejdříve předváděly na místních spartakiádách a na pražském Strahově bylo celostátní vyvrcholení - byla impozantní. Neméně impozantní a emotivní bývala i strahovská vystoupení, která se spartakiádu od spartakiády zkvalitňovala, byla pro cvičence obtížnější, ohromovala diváky přesuny a cvičenci vytvářenými obrazci na cvičišti, překvapovala neobvyklými nástupy i odchody cvičících a nádhernou, při cvičení se měnící barevností cvičební plochy. Postupně byly spartakiádní akce rozšířeny i o sportovní soutěže, turistické srazy a další akce. 

Dnes jsou spartakiády minulostí, o které toho ti mladší již mnoho neví. Starší generaci však stále provázejí spartakiádní vzpomínky, které mnohdy jsou - právě tím, že bývají výrazně osobní a zcela odtažité od oficiální spartakiádní ideologie - i velmi příjemné. Chaloupeckým vymyšlené slovo "spartakiáda" sice již překročilo svůj zenit, slovník řady jazyků ale obohatilo a natrvalo se v něm usadilo. 

Autor:  František Morkes

Nové články v rubrice

  • 11. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Nečekaný poklad z kostela sv. Petra a Pavla ve Svojanově

    Stačilo základní restaurátorské ošetření a obraz sv. Jana Nepomuckého získal zcela nový rozměr. Působivé dílo odhalilo signaturu, která potvrdila tušené – jde o velmi významnou práci!

     
  • 4. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Vývoj země očima regionu

    Vlajka, která byla na Měsíci, meč kata, funkční Křižíkova oblouková lampa nebo mamutí kel. To jsou jen některé zajímavosti, které si můžete prohlédnout v expozici nominované na cenu Patrimonium pro futuro.

     
  • 30. března  2015 v 10:00       rubrika: Historie

    Velké daně starých Egypťanů

    Někteří obyvatelé starého Egypta byli pohádkově bohatí. Platili daně, které se vymykají našim představám.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas