Historie18. prosince  2005  

Jak vzniklo slovo "spartakiáda"

Spartakiáda - komu chybí údy?

Spartakiáda - komu chybí údy?

Přirozeností každého národa je zkoumání, čím v jednotlivých oborech přispěl k obecnému světovému rozvoji. I jazykovědci se proto zabývají otázkou, čím přispěl jazyk jejich národa k bohatosti světových jazyků. V případě češtiny bývá jmenováno slovo "robot" (vymyšlené Karlem Čapkem), které se zabydlelo prakticky ve všech jazycích. Nebývá už zmiňováno další v češtině vymyšlené slovo, které bylo také převzato do řady jazyků. Tím slovem je "spartakiáda".

V roce 1921 došlo k rozkolu v dělnickém tělovýchovném hnutí, a zatímco původní organizace pořádaly "dělnickou olympiádu", odštěpenci organizovali "federální tělocvičné dni". Bylo to označení nejen těžkopádné, ale nevystihovalo ani "revoluční myšlenku" tělovýchovných slavností. Funkcionář Jiří Chaloupecký, v občanském životě železniční úředník a samouk, proto intenzívně uvažoval o novém názvu. Chtěl, aby spojoval pokrokovost revolučních tradic s tělovýchovou a současně měl i mezinárodní charakter. Nové označení mělo být i jednoduché, snadno převoditelné do dalších jazyků. 

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Inspiraci našel ve Spartakovi, který mu byl "sympatickým Jánošíkem starého Říma". Šlo o gladiátora (tedy cvičeného zápasníka), který vedl vzpouru otroků (tedy vzpouru proti vykořisťovatelům). Vymyslel tedy slovo "spartakiáda". Název poměrně rychle zdomácněl a od roku 1921 se až do druhé světové války používal pro označení dělnických tělovýchovných slavností organizovaných komunistickou stranou. Spartakovo jméno se stalo symbolem i proletářské odnože skautského hnutí (Spartakovi skauti práce), na Slovensku začal vycházet i časopis Spartakus. 

Po únoru 1948, kdy došlo k rozpuštění Sokola - tradiční a početně nejsilnější tělocvičné organizace - převládl negativní vztah i k nejvýraznější sokolské aktivitě. Masová tělovýchovná vystoupení byla považována za formu, jaká už v socialistické tělovýchově nemůže být uplatňována. V roce 1953 se však opět zrodila myšlenka masových tělovýchovných vystoupení, která měla dokumentovat "radostný život při budování socialismu" a měla být jednou z nejvýznamnějších politických akcí. V přímé vazbě na tradice předválečné proletářské tělovýchovy byl pro nově koncipované akce zvolen název "spartakiáda", který byl již od konce 20. let běžně užíván v ruštině i v dalších jazycích. 

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Prezident Antonín Zápotocký pak v březnu 1954 již přímo konstatoval, že "první celostátní spartakiáda musí být vedena myšlenkou předčit a překonat po všech stránkách to, co až doposud bylo ukázána na dřívějších sokolských sletech, dělnických olympiádách i spartakiádách". Od roku 1955 se pak konaly celostátní spartakiády vždy v pětiletých intervalech. Tento interval byl porušen jen v roce 1970, kdy se - v důsledku událostí roku 1968 - nekonalo pražské celostátní vyvrcholení. Veškeré akce tehdy probíhaly pouze jako místní "tělovýchovné slavnosti 1970". Toto řešení bylo zvoleno proto, aby cvičenci své skladby sice předvedli publiku, ale aby nedocházelo k přílišnému a politicky nebezpečnému shromažďování masy lidí. 

Spartakiády byly považovány za politicky a ideologicky prioritní akci především proto, že byly vždy prezentovány i jako nejvýraznější akce k oslavě osvobození Československa Rudou armádou v roce 1945. Politické poselství spartakiád bylo vyjádřeno vždy ústředním ideovým heslem, texty doprovázejícími jednotlivé skladby, radostně optimistickými melodiemi a v neposlední řadě i povinným nácvikem skladeb ve školách, v armádě a v dalších organizacích. 

Cvičenky těsně před výstupem

Cvičenky těsně před výstupem

Jejich masovost - kdy se skladby nejdříve předváděly na místních spartakiádách a na pražském Strahově bylo celostátní vyvrcholení - byla impozantní. Neméně impozantní a emotivní bývala i strahovská vystoupení, která se spartakiádu od spartakiády zkvalitňovala, byla pro cvičence obtížnější, ohromovala diváky přesuny a cvičenci vytvářenými obrazci na cvičišti, překvapovala neobvyklými nástupy i odchody cvičících a nádhernou, při cvičení se měnící barevností cvičební plochy. Postupně byly spartakiádní akce rozšířeny i o sportovní soutěže, turistické srazy a další akce. 

Dnes jsou spartakiády minulostí, o které toho ti mladší již mnoho neví. Starší generaci však stále provázejí spartakiádní vzpomínky, které mnohdy jsou - právě tím, že bývají výrazně osobní a zcela odtažité od oficiální spartakiádní ideologie - i velmi příjemné. Chaloupeckým vymyšlené slovo "spartakiáda" sice již překročilo svůj zenit, slovník řady jazyků ale obohatilo a natrvalo se v něm usadilo. 

Autor:  František Morkes

Nové články v rubrice

  • 30. srpna  2014     Audio  rubrika: Historie

    Letní srpnové tipy na knížky

    Každou sobotu můžete v ranním vysílání Českého rozhlasu Plus slyšet tip na jednu zajímavou knihu. Během srpna jsme vám jich s autory představili pět, vždy s ukázkami v podání Jiřího Klema.

     
  • 30. srpna  2014     Audio  rubrika: Historie

    Civilizace: Seriál o nováčcích ve Velké válce

    „Vši, krysy, ostnatý drát, blechy, granáty, bomby, díry, mrtvoly, krev, chlast, myši, kočky, plyn, děla, hovna, kulky, moždíře, oheň, ocel – to je válka, ďáblovo dílo.“ Otto Dix, Somma 1916

     
  • 29. srpna  2014     Audio  rubrika: Historie

    70 let od propuknutí SNP

    Slovenské národní povstání se pomalu zbavuje rudé nálepky oslavující především sovětské partyzány. Jak je připomínáno v archivu Českého rozhlasu?

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Krajina a čas v Hájkově Kronice české

Návrat k velikému vypravěči. 30. srpna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Plečnikovy Zahrady Pražského hradu

Po stopách jedinečné rekonstrukce. 23. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ohrožují invazní rostliny naši přírodu?

Invaze vetřelců. 16. srpna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Zatmění a zákryty

Co se ve vesmíru zakrývá? 8. srpna

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 2. srpna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

O eugenice

Její vývoj od časů Platóna po současnost. 26. července

 

Meteor

Sopky: Nejmladší sopky v Čechách Mýtina a Železná hůrka

Opravdu nejmladší české sopky najdete v okolí Chebu. Jsou to malé erupce, ke kterým došlo zhruba před...

Mozaika

Výzkum trávníků v naší krajině

Naše krajina prochází v posledních desetiletích mnoha proměnami, a to se podle vědeckých výzkumů odráží...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas