Jak vzniklo slovo "spartakiáda"
Spartakiáda - komu chybí údy?
Přirozeností každého národa je zkoumání, čím v jednotlivých oborech přispěl k obecnému světovému rozvoji. I jazykovědci se proto zabývají otázkou, čím přispěl jazyk jejich národa k bohatosti světových jazyků. V případě češtiny bývá jmenováno slovo "robot" (vymyšlené Karlem Čapkem), které se zabydlelo prakticky ve všech jazycích. Nebývá už zmiňováno další v češtině vymyšlené slovo, které bylo také převzato do řady jazyků. Tím slovem je "spartakiáda".
V roce 1921 došlo k rozkolu v dělnickém tělovýchovném hnutí, a zatímco původní organizace pořádaly "dělnickou olympiádu", odštěpenci organizovali "federální tělocvičné dni". Bylo to označení nejen těžkopádné, ale nevystihovalo ani "revoluční myšlenku" tělovýchovných slavností. Funkcionář Jiří Chaloupecký, v občanském životě železniční úředník a samouk, proto intenzívně uvažoval o novém názvu. Chtěl, aby spojoval pokrokovost revolučních tradic s tělovýchovou a současně měl i mezinárodní charakter. Nové označení mělo být i jednoduché, snadno převoditelné do dalších jazyků.
Spartakiádní sestava předváděná vojáky
Inspiraci našel ve Spartakovi, který mu byl "sympatickým Jánošíkem starého Říma". Šlo o gladiátora (tedy cvičeného zápasníka), který vedl vzpouru otroků (tedy vzpouru proti vykořisťovatelům). Vymyslel tedy slovo "spartakiáda". Název poměrně rychle zdomácněl a od roku 1921 se až do druhé světové války používal pro označení dělnických tělovýchovných slavností organizovaných komunistickou stranou. Spartakovo jméno se stalo symbolem i proletářské odnože skautského hnutí (Spartakovi skauti práce), na Slovensku začal vycházet i časopis Spartakus.
Po únoru 1948, kdy došlo k rozpuštění Sokola - tradiční a početně nejsilnější tělocvičné organizace - převládl negativní vztah i k nejvýraznější sokolské aktivitě. Masová tělovýchovná vystoupení byla považována za formu, jaká už v socialistické tělovýchově nemůže být uplatňována. V roce 1953 se však opět zrodila myšlenka masových tělovýchovných vystoupení, která měla dokumentovat "radostný život při budování socialismu" a měla být jednou z nejvýznamnějších politických akcí. V přímé vazbě na tradice předválečné proletářské tělovýchovy byl pro nově koncipované akce zvolen název "spartakiáda", který byl již od konce 20. let běžně užíván v ruštině i v dalších jazycích.
Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960
Prezident Antonín Zápotocký pak v březnu 1954 již přímo konstatoval, že "první celostátní spartakiáda musí být vedena myšlenkou předčit a překonat po všech stránkách to, co až doposud bylo ukázána na dřívějších sokolských sletech, dělnických olympiádách i spartakiádách". Od roku 1955 se pak konaly celostátní spartakiády vždy v pětiletých intervalech. Tento interval byl porušen jen v roce 1970, kdy se - v důsledku událostí roku 1968 - nekonalo pražské celostátní vyvrcholení. Veškeré akce tehdy probíhaly pouze jako místní "tělovýchovné slavnosti 1970". Toto řešení bylo zvoleno proto, aby cvičenci své skladby sice předvedli publiku, ale aby nedocházelo k přílišnému a politicky nebezpečnému shromažďování masy lidí.
Spartakiády byly považovány za politicky a ideologicky prioritní akci především proto, že byly vždy prezentovány i jako nejvýraznější akce k oslavě osvobození Československa Rudou armádou v roce 1945. Politické poselství spartakiád bylo vyjádřeno vždy ústředním ideovým heslem, texty doprovázejícími jednotlivé skladby, radostně optimistickými melodiemi a v neposlední řadě i povinným nácvikem skladeb ve školách, v armádě a v dalších organizacích.
Cvičenky těsně před výstupem
Jejich masovost - kdy se skladby nejdříve předváděly na místních spartakiádách a na pražském Strahově bylo celostátní vyvrcholení - byla impozantní. Neméně impozantní a emotivní bývala i strahovská vystoupení, která se spartakiádu od spartakiády zkvalitňovala, byla pro cvičence obtížnější, ohromovala diváky přesuny a cvičenci vytvářenými obrazci na cvičišti, překvapovala neobvyklými nástupy i odchody cvičících a nádhernou, při cvičení se měnící barevností cvičební plochy. Postupně byly spartakiádní akce rozšířeny i o sportovní soutěže, turistické srazy a další akce.
Dnes jsou spartakiády minulostí, o které toho ti mladší již mnoho neví. Starší generaci však stále provázejí spartakiádní vzpomínky, které mnohdy jsou - právě tím, že bývají výrazně osobní a zcela odtažité od oficiální spartakiádní ideologie - i velmi příjemné. Chaloupeckým vymyšlené slovo "spartakiáda" sice již překročilo svůj zenit, slovník řady jazyků ale obohatilo a natrvalo se v něm usadilo.
