Historie18. prosince  2005  

Jak vzniklo slovo "spartakiáda"

Spartakiáda - komu chybí údy?

Spartakiáda - komu chybí údy?

Přirozeností každého národa je zkoumání, čím v jednotlivých oborech přispěl k obecnému světovému rozvoji. I jazykovědci se proto zabývají otázkou, čím přispěl jazyk jejich národa k bohatosti světových jazyků. V případě češtiny bývá jmenováno slovo "robot" (vymyšlené Karlem Čapkem), které se zabydlelo prakticky ve všech jazycích. Nebývá už zmiňováno další v češtině vymyšlené slovo, které bylo také převzato do řady jazyků. Tím slovem je "spartakiáda".

V roce 1921 došlo k rozkolu v dělnickém tělovýchovném hnutí, a zatímco původní organizace pořádaly "dělnickou olympiádu", odštěpenci organizovali "federální tělocvičné dni". Bylo to označení nejen těžkopádné, ale nevystihovalo ani "revoluční myšlenku" tělovýchovných slavností. Funkcionář Jiří Chaloupecký, v občanském životě železniční úředník a samouk, proto intenzívně uvažoval o novém názvu. Chtěl, aby spojoval pokrokovost revolučních tradic s tělovýchovou a současně měl i mezinárodní charakter. Nové označení mělo být i jednoduché, snadno převoditelné do dalších jazyků. 

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Inspiraci našel ve Spartakovi, který mu byl "sympatickým Jánošíkem starého Říma". Šlo o gladiátora (tedy cvičeného zápasníka), který vedl vzpouru otroků (tedy vzpouru proti vykořisťovatelům). Vymyslel tedy slovo "spartakiáda". Název poměrně rychle zdomácněl a od roku 1921 se až do druhé světové války používal pro označení dělnických tělovýchovných slavností organizovaných komunistickou stranou. Spartakovo jméno se stalo symbolem i proletářské odnože skautského hnutí (Spartakovi skauti práce), na Slovensku začal vycházet i časopis Spartakus. 

Po únoru 1948, kdy došlo k rozpuštění Sokola - tradiční a početně nejsilnější tělocvičné organizace - převládl negativní vztah i k nejvýraznější sokolské aktivitě. Masová tělovýchovná vystoupení byla považována za formu, jaká už v socialistické tělovýchově nemůže být uplatňována. V roce 1953 se však opět zrodila myšlenka masových tělovýchovných vystoupení, která měla dokumentovat "radostný život při budování socialismu" a měla být jednou z nejvýznamnějších politických akcí. V přímé vazbě na tradice předválečné proletářské tělovýchovy byl pro nově koncipované akce zvolen název "spartakiáda", který byl již od konce 20. let běžně užíván v ruštině i v dalších jazycích. 

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Prezident Antonín Zápotocký pak v březnu 1954 již přímo konstatoval, že "první celostátní spartakiáda musí být vedena myšlenkou předčit a překonat po všech stránkách to, co až doposud bylo ukázána na dřívějších sokolských sletech, dělnických olympiádách i spartakiádách". Od roku 1955 se pak konaly celostátní spartakiády vždy v pětiletých intervalech. Tento interval byl porušen jen v roce 1970, kdy se - v důsledku událostí roku 1968 - nekonalo pražské celostátní vyvrcholení. Veškeré akce tehdy probíhaly pouze jako místní "tělovýchovné slavnosti 1970". Toto řešení bylo zvoleno proto, aby cvičenci své skladby sice předvedli publiku, ale aby nedocházelo k přílišnému a politicky nebezpečnému shromažďování masy lidí. 

Spartakiády byly považovány za politicky a ideologicky prioritní akci především proto, že byly vždy prezentovány i jako nejvýraznější akce k oslavě osvobození Československa Rudou armádou v roce 1945. Politické poselství spartakiád bylo vyjádřeno vždy ústředním ideovým heslem, texty doprovázejícími jednotlivé skladby, radostně optimistickými melodiemi a v neposlední řadě i povinným nácvikem skladeb ve školách, v armádě a v dalších organizacích. 

Cvičenky těsně před výstupem

Cvičenky těsně před výstupem

Jejich masovost - kdy se skladby nejdříve předváděly na místních spartakiádách a na pražském Strahově bylo celostátní vyvrcholení - byla impozantní. Neméně impozantní a emotivní bývala i strahovská vystoupení, která se spartakiádu od spartakiády zkvalitňovala, byla pro cvičence obtížnější, ohromovala diváky přesuny a cvičenci vytvářenými obrazci na cvičišti, překvapovala neobvyklými nástupy i odchody cvičících a nádhernou, při cvičení se měnící barevností cvičební plochy. Postupně byly spartakiádní akce rozšířeny i o sportovní soutěže, turistické srazy a další akce. 

Dnes jsou spartakiády minulostí, o které toho ti mladší již mnoho neví. Starší generaci však stále provázejí spartakiádní vzpomínky, které mnohdy jsou - právě tím, že bývají výrazně osobní a zcela odtažité od oficiální spartakiádní ideologie - i velmi příjemné. Chaloupeckým vymyšlené slovo "spartakiáda" sice již překročilo svůj zenit, slovník řady jazyků ale obohatilo a natrvalo se v něm usadilo. 

Autor:  František Morkes
 

Nové články v rubrice

  • 25. července  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Civilizace: V zákopech první světové války

    Velká válka změnila svět a s ním také osudy milionů lidí. Přesvědčit se můžete v Armádním muzeu Žižkov Vojenského historického ústavu Praha, kam jsme nahlédli v Magazínu Leonardo Civilizace.

     
  • 18. července  2014     Audio  rubrika: Historie

    Civilizace: Neukáznění a neangažovaní

    Působila jako neporazitelná síla, ale její vnitřní stabilita byla narušována osobními spory. Komunistická strana Československa nebyla tak důsledná, jak se z vnějšího pohledu zdálo.

     
  • 15. července  2014 v 17:00       rubrika: Historie

    Neandrtálci jedli zeleninu

    Vědcům se podařilo získat vůbec první přímý důkaz o tom, že neandrtálci ve větším množství konzumovali stravu rostlinného původu. Přinesla jej analýza asi 50 000 let starých výkalů.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

O eugenice

Její vývoj od časů Platóna po současnost. 26. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Evropa. A co evropanství?

Jak vnímají Češi Evropskou unii? 19. července.

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Gravitační čočky

Dar vesmíru astronomům. 12. července

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Dotazy pro Cyrila Höschla

Odpovídáme na otázky posluchačů. 5. července

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Robotické dalekohledy

Obejdou se bez člověka? 28. června

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Labyrintem se prochází, bludištěm bloudí

Cesta labyrintem. 21. června

 

Meteor

Hlemýždi vědcům radí, jak u nás probíhala doba ledová. Pomozte nám s jejich sběrem!

Sbírejte s Meteorem hlemýždě po celé republice a pomozte vědcům ve výzkumu. Jejich geny leccos prozradí...

Mozaika

Mezinárodní konference o stonožkách a mnohonožkách

Stonožky, mnohonožky a příbuzné skupiny živočichů jsou tématem odborné konference, kterou poprvé hostí...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas