Historie18. prosince  2005  

Jak vzniklo slovo "spartakiáda"

Spartakiáda - komu chybí údy?

Spartakiáda - komu chybí údy?

Přirozeností každého národa je zkoumání, čím v jednotlivých oborech přispěl k obecnému světovému rozvoji. I jazykovědci se proto zabývají otázkou, čím přispěl jazyk jejich národa k bohatosti světových jazyků. V případě češtiny bývá jmenováno slovo "robot" (vymyšlené Karlem Čapkem), které se zabydlelo prakticky ve všech jazycích. Nebývá už zmiňováno další v češtině vymyšlené slovo, které bylo také převzato do řady jazyků. Tím slovem je "spartakiáda".

V roce 1921 došlo k rozkolu v dělnickém tělovýchovném hnutí, a zatímco původní organizace pořádaly "dělnickou olympiádu", odštěpenci organizovali "federální tělocvičné dni". Bylo to označení nejen těžkopádné, ale nevystihovalo ani "revoluční myšlenku" tělovýchovných slavností. Funkcionář Jiří Chaloupecký, v občanském životě železniční úředník a samouk, proto intenzívně uvažoval o novém názvu. Chtěl, aby spojoval pokrokovost revolučních tradic s tělovýchovou a současně měl i mezinárodní charakter. Nové označení mělo být i jednoduché, snadno převoditelné do dalších jazyků. 

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Spartakiádní sestava předváděná vojáky

Inspiraci našel ve Spartakovi, který mu byl "sympatickým Jánošíkem starého Říma". Šlo o gladiátora (tedy cvičeného zápasníka), který vedl vzpouru otroků (tedy vzpouru proti vykořisťovatelům). Vymyslel tedy slovo "spartakiáda". Název poměrně rychle zdomácněl a od roku 1921 se až do druhé světové války používal pro označení dělnických tělovýchovných slavností organizovaných komunistickou stranou. Spartakovo jméno se stalo symbolem i proletářské odnože skautského hnutí (Spartakovi skauti práce), na Slovensku začal vycházet i časopis Spartakus. 

Po únoru 1948, kdy došlo k rozpuštění Sokola - tradiční a početně nejsilnější tělocvičné organizace - převládl negativní vztah i k nejvýraznější sokolské aktivitě. Masová tělovýchovná vystoupení byla považována za formu, jaká už v socialistické tělovýchově nemůže být uplatňována. V roce 1953 se však opět zrodila myšlenka masových tělovýchovných vystoupení, která měla dokumentovat "radostný život při budování socialismu" a měla být jednou z nejvýznamnějších politických akcí. V přímé vazbě na tradice předválečné proletářské tělovýchovy byl pro nově koncipované akce zvolen název "spartakiáda", který byl již od konce 20. let běžně užíván v ruštině i v dalších jazycích. 

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Odznak II. celostátní spartakiády v roce 1960

Prezident Antonín Zápotocký pak v březnu 1954 již přímo konstatoval, že "první celostátní spartakiáda musí být vedena myšlenkou předčit a překonat po všech stránkách to, co až doposud bylo ukázána na dřívějších sokolských sletech, dělnických olympiádách i spartakiádách". Od roku 1955 se pak konaly celostátní spartakiády vždy v pětiletých intervalech. Tento interval byl porušen jen v roce 1970, kdy se - v důsledku událostí roku 1968 - nekonalo pražské celostátní vyvrcholení. Veškeré akce tehdy probíhaly pouze jako místní "tělovýchovné slavnosti 1970". Toto řešení bylo zvoleno proto, aby cvičenci své skladby sice předvedli publiku, ale aby nedocházelo k přílišnému a politicky nebezpečnému shromažďování masy lidí. 

Spartakiády byly považovány za politicky a ideologicky prioritní akci především proto, že byly vždy prezentovány i jako nejvýraznější akce k oslavě osvobození Československa Rudou armádou v roce 1945. Politické poselství spartakiád bylo vyjádřeno vždy ústředním ideovým heslem, texty doprovázejícími jednotlivé skladby, radostně optimistickými melodiemi a v neposlední řadě i povinným nácvikem skladeb ve školách, v armádě a v dalších organizacích. 

Cvičenky těsně před výstupem

Cvičenky těsně před výstupem

Jejich masovost - kdy se skladby nejdříve předváděly na místních spartakiádách a na pražském Strahově bylo celostátní vyvrcholení - byla impozantní. Neméně impozantní a emotivní bývala i strahovská vystoupení, která se spartakiádu od spartakiády zkvalitňovala, byla pro cvičence obtížnější, ohromovala diváky přesuny a cvičenci vytvářenými obrazci na cvičišti, překvapovala neobvyklými nástupy i odchody cvičících a nádhernou, při cvičení se měnící barevností cvičební plochy. Postupně byly spartakiádní akce rozšířeny i o sportovní soutěže, turistické srazy a další akce. 

Dnes jsou spartakiády minulostí, o které toho ti mladší již mnoho neví. Starší generaci však stále provázejí spartakiádní vzpomínky, které mnohdy jsou - právě tím, že bývají výrazně osobní a zcela odtažité od oficiální spartakiádní ideologie - i velmi příjemné. Chaloupeckým vymyšlené slovo "spartakiáda" sice již překročilo svůj zenit, slovník řady jazyků ale obohatilo a natrvalo se v něm usadilo. 

Autor:  František Morkes

Nové články v rubrice

  • 19. září  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Civilizace: Kroniky jsou jako básně …

    V letošním roce uplynulo 700 let od úmrtí prvního autora Zbraslavské kroniky – Oty Durynského. Výročí se stalo impulsem k uspořádání konference Kroniky jako historický pramen, kdy se historici, jazykovědci, kronikáři...

     
  • 15. září  2014 v 13:00       rubrika: Historie

    Vikingové byli mistři recyklace

    Dřevo ze starých lodí používali Vikingové ke stavbě domů i říčních hrází.

     
  • 12. září  2014     Audio  rubrika: Historie

    Civilizace: Čistota jako symbol připravené duše

    Počátky čistoty jsou velmi úzce propojeny s duchovním světem. Příklady nabízí starověk, středověk i novověk. Dokonce najdeme takové předměty, které dovolují více výkladů.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Vzdálenosti ve vesmíru

Jak je co daleko? 20. září

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 13. září.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejmenší planeta Merkur

Co víme o žhavé planetě? 6. září

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Krajina a čas v Hájkově Kronice české

Návrat k velikému vypravěči. 30. srpna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Plečnikovy Zahrady Pražského hradu

Po stopách jedinečné rekonstrukce. 23. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Ohrožují invazní rostliny naši přírodu?

Invaze vetřelců. 16. srpna

 

Mozaika

Modelování geologických procesů

Záliba ve vytváření modelů geologických procesů v laboratoři pomáhá mladému českému geologovi, doktoru...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas