Magdalena Dobromila Rettigová - autorka Domácí kuchařky

Magdalena Dobromila Rettigová - Foto:  archiv

Magdalena Dobromila RettigováFoto:  archiv

Když se 31. ledna roku 1785 narodila v rodině vrchnostenského úředníka Františka Artmanna dcerka, které při křtu dali jméno Magdalena, jistě nikdo v jejím okolí netušil, že na svět přišla autorka nejslavnější kuchařky české historie.

 

Mgr. Jana Stráníková o dětství M. D. Rettigové

Vložit na svůj web

Ostatní sourozenci zemřeli v kojeneckém věku, a tak malá Magdalenka vyrůstala jako jedináček. Její výchova však nebyla o to láskyplnější, spíše naopak. Přísná matka ji trestala i za drobné prohřešky a zřejmě v duchu dobové osvícenecké teorie ji vedla k práci již od útlého věku. K pátým narozeninám jí se slovy:"Co si napříště upleteš, budeš mít, jsi už dost velká na to, aby sis na sebe mohla plést sama," darovala 6 párů punčoch, jehlice a velké přadeno příze. 

Její dětství bylo velice osamělé, neboť s venkovskými dětmi, kteří na společenském žebříčku stály hluboko pod ní, si jako dcera vrchnostenského úředníka nesměla hrát. Jiné děti se v jejím okolí nenacházely. Zřejmě i proto se z ní stala spíše vážná, uzavřená dívka, pro kterou jedinou kratochvílí byla práce nebo četba. Jak píše ve svých vzpomínkách, četla ráda a hodně. Ve své samotě se upínala spíše k náboženské literatuře, ve které hledala útěchu. Když ve třinácti letech vážně onemocněla a byla v nemocnici u Alžbětinek v Praze Na Slupi, zapůsobilo na ni toto prostředí tak, že dospěla k rozhodnutí vstoupit do kláštera. Kvůli nesouhlasu své matky se však této myšlenky musela vzdát. 

Výrazným přelomem v životě malé Magdaleny byl rok 1793, kdy zemřel její otec. Zůstala pak sama pouze s matkou, malý bratříček nedlouho poté zemřel také. Nastalo jim poměrně těžké období, kdy byly odkázány na milosrdenství příbuzných, neboť vrchnostenští úředníci se zdráhali vyplatit vdově důchod, na který měla nárok. Několik měsíců žily v Plzni, většinou ale pobývaly v Praze. Sama Magdalena strávila několik měsíců u příbuzných na venkově, kde se jí velice líbilo, v porovnání s životem v rodině pražské tety, kde zažila mnoho ústrků, tu byla mnohem šťastnější. 

Manželství Magdaleny Dobromily Rettigové 

V Praze se také seznámila se svým manželem Janem Rettigem (později přijal vlastenecké jméno Sudiprav). Vídávala ho již jako patnáctileté děvče, neboť tehdy bydlela s matkou v domě, kde bylo na bytě i několik studentů práv. Po několika letech se spřátelili a v roce 1808 se vzali. Museli však překonat odpor Magdaléniny matky, která jejich sňatku nepřála. Jako absolvent práv nastoupil Jan Rettig dráhu magistrátního úředníka, což manželům Rettigovým předurčilo poměrně kočovný život. Nejprve bydleli čtyři roky v Táboře, kde se jim také narodily dvě děti, jež ale záhy zemřely. Poté se stěhovali do Přelouče. Po téměř pěti letech strávených v tomto městě, již se svými dvěma dětmi, Jindřiškou a Karlem, odešli do Ústí nad Orlicí. 

 

Mgr. Jana Stráníková o vlastenectví a češtině M. D. Rettigové

Vložit na svůj web

Pobyt Rettigové v Ústí nad Orlicí měl velký význam nejen pro ni, ale dá se říci, že i pro českou literaturu. Bylo to první ryze české město, ve kterém manželé žili a které navíc žilo poměrně bohatým společenským životem. Hrálo se tu české divadlo, pořádala různá přátelská setkání s četbou atd. Rettigovi se tu seznámili s rodinou lékárníka Jana Arbese a lékaře Františka Korába, kteří byli v těchto vlasteneckých akcích také zapojeni. Nejvýznamnější pro literární činnost Rettigové se ale stalo její seznámení s královehradeckým knihtiskařem Janem Hostivítem Pospíšilem, u něhož později vyšly téměř všechny její práce. 

Období strávené v Ústí nad Orlicí a následně pak v Rychnově nad Kněžnou, kam oba manželé v roce 1824 odešli, bylo pro Rettigovou literárně nejplodnější. V Rychnově ale nebylo ovzduší tak nakloněno obrozeneckým snahám jako v Ústí, vlastenecké aktivity byly záležitostí poměrně úzkého kruhu lidí. V té době však byla Rettigová již v čilém korespondenčním styku s řadou významných obrozenců z Hradce Králové, Chrudimi, Brna, Plzně a dopisovala si také se svými přáteli z Ústí nad Orlicí. 

Rettigová jako spisovatelka 

Literární díla Rettigové jsou dnes téměř neznámá, neboť úroveň tehdejší české literatury byla později překonána. Ve své době byla však uznávanou českou spisovatelkou. V tehdejších vlasteneckých časopisech uveřejňovala řadu článků, psala básně a sentimentální povídky mravoučného charakteru, které vycházely i samostatně. Velice zajímavá je její kniha Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla, ve které autorka, jak již název napovídá, radí mladým dívkám a ženám, jak se mají správně chovat v manželství a jak správně vést domácnost. 

Rettigová jako kuchařka 

Kuchařka M. D. Rettigové - Foto:  rodina.cz

Kuchařka M. D. RettigovéFoto:  rodina.cz

Její nejslavnější dílo vyšlo v roce 1826 pod názvem Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. Na rozdíl od dnešní české kuchyně se v dobách Rettigové na stole měšťanské rodiny mnohem častěji než vepřové objevovalo maso hovězí. Tomu je proto v knize věnována zvláštní kapitola, zatímco všechna ostatní masa jsou zahrnuta do jedné kapitoly, kterou autorka pojmenovala zadělávaná jídla. V ní je větší pozornost věnována drůbeži a telecímu masu, ale objevuje se i vepřové, kůzlečí a skopové. Zajímavá je kapitola věnovaná zelenině, kterou Rettigová nazvala zelené věci. Tehdy se ale zelenina nejedla syrová, vždy musela být nejprve tepelně upravena. Syrová zelenina nepřipadala v úvahu, nenašli byste ji ani v kapitole o salátech, kde vlastně není nic, co si dnes představujeme pod pojmem saláty. Rettigová zde nepovažovala za nutné popisovat přípravu okurkového či hlávkového salátu, kterou podle ní měla znát každá zkušenější kuchařka, a tak se v ní objevují jen takové nevšednosti jako jsou smažené švestky nebo sladký salát z žemlí a ovoce. 

 

Mgr. Jana Stráníková o potížích s kuchařkou

Vložit na svůj web

Vaření a la Rettigová je dnes synonymem nezdravých, těžkých pokrmů. To ale není zcela opodstatněné. Je sice pravda, že její jídla téměř neobsahují čerstvou zeleninu či ovoce. Je však nutné si uvědomit, že existence vitamínů nebyla tehdy ještě známá. Vždyť ještě na přelomu 18. a 19. století námořníci běžně umírali na kurděje. Současné negativní hodnocení je navíc založeno na zcela mylné představě, že Domácí kuchařka je plná jídel založených na knedlících a tučném vepřovém mase. Rettigová velmi dbala na pestré složení menu, její jídla obsahovala také zeleninu a ovoce (i když většinou v tepelně upravené podobě), používala různé druhy mas, často i zvěřinu a zejména v období půstu i ryby. 

Obrozenecká činnost Rettigové se však nesoustředila jen na literaturu. Svou pozornost soustředila zejména na mladé dívky, které si zvala domů a zasvěcovala je do tajů přípravy pokrmů, konzervování surovin a různých prací souvisejících s vedením domácnosti. Při těchto setkáních se ale také věnovala pozornost české literatuře (při ručních pracích zpravidla jedna z dívek četla) a zpěvu. 

Ve své Domácí kuchařce uvádí Rettigová také několik konkrétních případů, jak by mělo vypadat menu a jaké chody by se měly objevit na tabuli běžné a slavnostní. Píše sice, že je to určeno "...ne pro domy vrchnostenské, nýbrž pro menší domácnost", ale jak už ale bylo řečeno, tehdejší měšťanská domácnost byla mnohem větší než dnes: 

 

Mgr. Jana Stráníková - komu byla kuchařka určena

Vložit na svůj web

Pečeně - Foto:  archiv

PečeněFoto:  archiv

Příklad první:
1. Bílá polívka s rejží
2. Hovězí maso s cibulkovou omáčkou a okurkami
3. Kuřátka s karfiolem
4. Pečená kachna
5. Hlávkový salát
6. Talíř suchárků
7. Pivo - víno - kafe
 

Šunka

Šunka

Příklad velké tabule:
1. Polívky žluté s míšeninkou dvě mísy
2. Polívka dušená ben černá se stříkánkami
3. Hovězí maso
4. Cemr
5. Pečené selátko; okurky, červená řepa, dvě omáčky k masu a višňová k cemru; dvě mísy vandliček z faše 6. Dvě mísy pečených koroptví
7. Meloun
8. Buď malaga, neb žampánské víno, to vše po polívce najednou na tabuli přijde, aby každý dle libosti volil
9. Buď dvě mísy šparglů, neb jiné zeleniny
10. Dvě mísy fašírované kapusty
11. Zadělávaná kuřata s houbičkama neb raky
12. Zadělávaná zvěřina s máslovým věncem, každého 2 mísy
13. Dvě mísy špaňhelských větrů se šató
14. Dvě mísy chlebového nákypu
15. Černá zvěřina
Pečeně
16. Dvě mísy kuřat
17. Dvě mísy kachen
18. Telecí kýta
19. Dva zajíci
20. Srnčí kýta
21. Dvě mísy koroptví neb bažantů
22. Čtyry saláty - dva sladké, dva kyselé
23. Dva jazyka
24. Šunka
25. Sulcový, nadívaný kapoun
26. Citronový neb jiný sladký rosol
27. Ocet, olej, pepř a sůl; to vše najednou na stůl přijde
Pamlsky
28. Dort z mandlí, věncový
29. Černý chlebový dort
30. Dvě mísy německých koláčů
31. Dvě mísy maličkostí z tvrdých oříšků z koření
33. Oplatky a trubičky
34. Mandlových věnečků, citronových loučků a jiných drobnůstek též dvě mísy
35. Cukrové šunky, též dva talíře
36. Červené a bílé víno i voda v lahvicích musí hned od pečitého na tabuli státi, aby si každý dle libosti posloužiti mohl. Pak se vzácnější vína na tabuli dají. Konečně kafe, rosolka - slivovice - a pak opět pivo. Že tyto dva poslední příklady jen při svatbách, poutech, posvíceních a duchovních inštelacích se hodí, to každý lehko pochopí. - Změna, jak již prv řečeno, se může udělat dle toho, co právě k dostání jest. Jen na to se zvláště hledět musí, aby to, co pse připraví, - čistě, chutně a ouhledně připraveno bylo; raději míň a dobře než mnoho a nechutně připraveno.
 

Na ukázku několik receptů: 

Špenát se smaženými žemličkami Přeper špenát čistě, nech ho v slané vodě spejchonout, oceď ho a drobně usečkej, udělej bílou jíštičku, dej do ní sekanou cibuli a pak ten špenát, zalej trochu hovězí polívkou, dej do ní sekanou cibuli a pak ten špenát, zalej trochu hovězí polívkou, dej několik žloutků a trochu květu do něj a nech ho tak trochu vysmahnout. Pak namoč na koláčky pokrájené žemličky do smetany, pak do roztlučených vajec a obal v strouhané žemličce, nech je v přepouštěném horkém másle vysmažit, dej špenát na mísu a ty žemličky pěkně do věnečka okolo. 

Holubi s bílou omáčkou Holoubata v hovězí polívce uvař, na čtvrtky pokrájej a na kuthánek narovnej. Udělej bílou jíštičku, vlej do ní hovězí polívky, nech trochu povařit a na holoubata proceď, dej trochu citronové kůry, lot tlučeného cukru, trochu květu, nech trochu povařit. Když se to na tabuli dáti má, tu se to citronovou šťávou zacedí. Tak se i kuřata, kůzlata, telecí i jehněčí maso připravovat může. 

Telecí kejtička Vezmi půl telecí kýty, totiž to masité, kůžky všude ořež, pak sklepej, přemej, nasol a vyslaň, vymaž kuthánek máslem, dej ty ořízky a kůžky z té pečeně i od slaniny k tomu, pak cibuli pokrájenou, nech to dobře přikryté dusit, až to hezky hnědé jest, jen aby se to nepřipálilo, proto se po lžici hovězí polívkou podlívat musí, až to dost měkké jest, pak na to nalej půl žejdlíka vína, půl žejdlíka hovězí polívky, vyndej to na jiný kuthan, tu polívkku zapraž hnědou jíškou a hnědým cukrem, proceď to na tu kejtičku, dej ještě kousek bílého cukru, pak drobně pokrájenou kůru z půl pomeranče, nech to ještě trochu povařit, pak dej na mísu a pomerančovými půlměsíčky to vůkol oblož, též se do omáčky trochu pomerančové šťávy dát může; při nedostatku pomeranče i citron se použít může, jest též chutné jídlo. 

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 4. 5. 2007. 

Autor:  Jana Stráníková

Nové články v rubrice

  • 27. října  2014 v 13:00       rubrika: Historie

    Potvrzeno: byly nalezeny ostatky Filipa II. Makedonského

    Zevrubné analýzy potvrdily dlouho panující podezření: hrobka objevená v řecké Vergině patří otci Alexandra Velikého.

     
  • 27. října  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Ve jménu kalicha

    Jan Žižka z Trocnova vstoupil do dějin jako vynikající vojevůdce. V letošním roce uplynulo 590 let od jeho smrti. Husitské muzeum v Táboře připravilo pro zájemce výstavu, která tuto osobnost připomíná z mnoha úhlů ...

     
  • 24. října  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Civilizace: Návrat do světa alchymie

    Smaragdová deska, V.I.T.R.I.O.L., slavné pece alchymistů, ale i záhady kolem Edwarda Kellyho patří k poslednímu zastavení v Muzeu alchymistů a mágů staré Prahy na Jánském vršku.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Český kubismus jako světový fenomén

Výjimečná kapitola naší architektury. 1. listopadu

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Vymírání druhů a činnost člověka

Přirozená součást evoluce? 25. října

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jedinečný astronom M. R. Štefánik

Z astronoma generálem a politikem. 18. října

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 12. října

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 

Meteor

Máte vadu zraku? Otestujte se mobilním telefonem

Mobilní aplikace testuje šest nejznámějších vad zraku: čtení, astigmatismus, barvocit, ostrost zraku,...

Mozaika

Století fyzikálních objevů

Nová kniha profesora Ivo Krause dovádí jeho výklad o dějinách fyzikálních objevů až do nejnovější d...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas