Historie20. července  2007  

Vincenz Priessnitz a jesenické prameny

Vincenz Priessnitz - Foto:  archiv

Vincenz PriessnitzFoto:  archiv

Vincenz Priessnitz se narodil v roce 1799 jako chalupnické dítě v Gräfenbergu - osadě vzdálené 2,5 km od Frývaldova neboli dnešního Jeseníku. Už ve 12 letech byl nucen po otci převzít hospodářství, a tak mu zbývalo málo času na učení. Jeho školou se stala především příroda, kterou dokázal pozorovat s nezvyklou pečlivostí. Podivuhodné účinky vody poznal, když tajně sledoval, jak si zraněný srnec vyléčil poraněný běhák koupelemi v lesní studánce.



 

Priessnitz měl intuici a mimořádnou paměť. Navíc uváděl své myšlenky do praxe ve správnou dobu a na správném místě. První praktické zkušenosti s léčivými účinky studené vody získával na sobě. Rozhodující okamžik nastal v jeho 16 letech. 

Na počátku byl srnec - Foto:  prameny.jeseniky.org

Na počátku byl srnecFoto:  prameny.jeseniky.org

Tehdy Vincenz spadl pod koňský povoz a poranil si hrudník. Přivolaný ranhojič prohlásil zranění za smrtelné, v lepším případě prý z mladíka zůstane mrzák. Vincenz ovšem vsadil na vodu. Léčení sice trvalo rok, ale na konci byl Priessnitz zcela zdráv. 

Zpráva o jesenickém "zázraku" se rychle rozkřikla. Na Gräfenberg začali přicházet lidé a prosili o pomoc. Priessnitz je neodmítal. Napravoval zlomeniny, revmatismus, zácpu, nemoci jater i žaludku. A tak se pověst o jeho léčebné metodě rozletěla do světa. 

Lázeňství - Foto:  prameny.jeseniky.org

LázeňstvíFoto:  prameny.jeseniky.org

Vincenz Priessnitz byl první, kdo uvedl do praxe potřebu moderní doby: návrat člověka k přírodě. Po celý život se řídil zásadou "následovat přírodu", což znamená nic nevynucovat. Kromě studených obkladů a omývání vodou uplatňoval při svém léčení i další nezvyklé metody. Léčebné procedury například doplňovala pracovní terapie spojená s tělesnou námahou. Pravidelná životospráva a dostatek spánku byly nezbytností. 

Doktor z jesenických hor měl stále více příznivců, ale i nepřátel. Závistiví lékaři z okolí proti němu rozpoutali hysterickou kampaň, a Priessnitz musel čelit několika žalobám. Cílevědomý muž se přesto nevzdal. V roce 1822 dal přestavět rodný dřevěný domek na prostornější kamenný objekt a založil první vodoléčebný ústav na světě. Rok 1839 byl nesporným vrcholem lázeňského provozu Priessnitzovy éry. Na Gräfenbergu se léčilo přes 1500 pacientů. Navíc zde za studiem vodoléčebné metody přijelo 120 lékařů z celé Evropy. 

Lázeňské procedury - Foto:  prameny.jeseniky.org

Lázeňské proceduryFoto:  prameny.jeseniky.org

Vincenz Priessnitz pracoval s velkým zápalem denně od časného rána do pozdních večerů. Často jej volali k naléhavým případům i uprostřed noci. To jej ovšem značně vyčerpávalo. I když se to snažil zastírat, dostavily se zdravotní potíže. Těm pak 28. listopadu 1851 podlehl. Odkaz Vincenze Priessnitze však zůstává stále živý. Jesenický rodák poukázal na vzájemnou souvislost mezi neporušenou přírodou a lidským zdravím. Jeho úcta k vodě jako symbolu života je v dnešní době o to inspirativnější, o co více lidí na světě trpí nedostatkem této základní tekutiny. 

Ztracené jesenické prameny 

Bezručův pramen - Foto:  prameny.jeseniky.org

Bezručův pramenFoto:  prameny.jeseniky.org

Se jménem Vincenze Priessnitze je spojena i sláva jesenických pramenů. Vždyť právě díky nim na severní Moravu během 19. a počátkem 20. století přijížděli věhlasní pacienti z mnoha koutů Evropy. Od státníků po umělce. Dodnes je například na zdi Priessnitzova sanatoria k vidění pamětní deska, která připomíná ozdravný pobyt N. V. Gogola, jenž sem zavítal dokonce dvakrát, a to v letech 1839 a 1846. Podobných památek vystavěných z vděčnosti mnoha vyléčených pacientů však v okolí jesenických lázní najdeme desítky - od pomníčků až po upravené lesní prameny. A právě u nich bych se chtěl pozastavit. 

Jelení koupel - Foto:  prameny.jeseniky.org

Jelení koupelFoto:  prameny.jeseniky.org

Komplex lesních stezek, které vznikaly právě díky přítomnosti desítek studánek s čistou horskou vodou, patří k velkým pozoruhodnostem oblasti kolem jesenických lázní. Největší slávu zdejší kraj sice zažíval před více než sto lety, ale stále je možné na ni navazovat. Po negativní změně zdejších poměrů, které nastaly v druhé polovině 20. století, prošly i jesenické prameny krizovým obdobím. Odsun původního obyvatelstva a dlouholetý úpadek pohraničních oblastí se dotknul i těchto drobných památek. Významnější vodní zdroje dostaly nepůvodní názvy a řadu pomníčků poškodili nenechavci nebo lesní dělníci svážejí z hor vytěžené dřevo. Mnohé prameny ukryté ve zdejších lesích přestaly být udržovány a promyšlená síť stezek vedoucích od jedné památky k druhé začala zarůstat. Na některých místech byste původní poslání těchto lesních zákoutí snad už ani neodhadli. 

Svatební pramen - Foto:  prameny.jeseniky.org

Svatební pramenFoto:  prameny.jeseniky.org

Nebýt cenných fotografií a kreseb z minulosti, těžko by si návštěvníci místních sanatorií dnes dokázali představit, jakým požitkem musela být pro pacienty procházka po udržovaných pěšinách, které lemovaly nejen upravené prameny, ale i odpočinkové altány nebo lesní restaurace. Raritou byla řada přírodních sprch, které se používaly v rámci vodoléčby. Ostatně jedna z nich byla zrekonstruována během natáčení hraného celovečerního filmu o Vincenzi Priessnitzovi v 90. letech. Jiné na lepší časy teprve čekají, a to se týká i mnoha pramenů. Naštěstí již k viditelným změnám dochází. 

Zásluhy Hnutí Brontosaurus 

Už přes deset let se o záchranu a obnovu lesních památek zasazuje jesenická odnož Hnutí Brontosaurus. Jejich program nazvaný Cesta ke kořenům má vést nejen k objevovaní minulosti tohoto kraje, ale také k rozvíjení odkazu, který zde zanechali jeho dřívější správci a návštěvníci. 

Pramen Dobré naděje - Foto:  prameny.jeseniky.org

Pramen Dobré nadějeFoto:  prameny.jeseniky.org

Za několik let v podstatě dobrovolnické práce se místní mládeži takto podařilo navrátit lesk mnoha zapadlým zákoutím. Že celá tato aktivita má nejen estetický, ale i sociální význam, potvrzují i slova vedoucího místních brontosaurů a zároveň vůdce celorepublikové organizace Tomáše Hradila: "Naším cílem není pouze stavět stezky, nýbrž také kooperovat s lidmi - vtáhnout je do veřejných aktivit, a tím všechny přesvědčit, že pracovat pro komunitu má svůj hluboký význam pro celou společnost i ekonomiku kraje." 

Jeseničtí Brontosauři se tedy snaží a nutno uznat, že úspěšně. A to v často dobrodružných materiálních i finančních podmínkách. Díky nim však místní kraj opět získává ztracenou identitu a nachází v mladých lidech aktivní tvůrce zdejšího života i prostředí. Řada lesních pěšin a pramenů, které byly nedávno obnoveny, je toho důkazem. Mnohé však na nápravu v jesenické krajině teprve čeká. Entuziasmus jesenických Brontosaurů zatím naštěstí nepolevuje. 

Reportáž z tzv. Priessnitzovy léčebné stezky v okolí lázní Jeseník si můžete poslechnout v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 20.7.2007. 

Autor:  Petr Slinták

Nové články v rubrice

  • 25. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Objev, na který se čekalo přes 30 let

    V jihozápadní části Hostýnských vrchů, asi 2 km nad obcí Lukov nedaleko Zlína, můžete navštívit hrad Lukov. Památku, která objevem zbytků středověké zdi s pozůstatky interiérových omítek a nákresem konsekračního kříže...

     
  • 20. dubna  2015 v 10:00       rubrika: Historie

    Vodu pro Limu dodá technologie indiánů

    Peruánská metropole trpí nedostatkem vody. Pomůže systém, který zbudovali indiáni kultury Wari před 1200 roky.

     
  • 18. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Když vítězí víra v dobrou věc

    Málokterá památka se může pochlubit tak zásadní proměnou, jako poloroubený podsíňový dům v Radimi s č.p. 41. Nominace na Patrimonium pro futuro je jedním z důkazů.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas