Historie20. července  2007  

Vincenz Priessnitz a jesenické prameny

Vincenz Priessnitz - Foto:  archiv

Vincenz PriessnitzFoto:  archiv

Vincenz Priessnitz se narodil v roce 1799 jako chalupnické dítě v Gräfenbergu - osadě vzdálené 2,5 km od Frývaldova neboli dnešního Jeseníku. Už ve 12 letech byl nucen po otci převzít hospodářství, a tak mu zbývalo málo času na učení. Jeho školou se stala především příroda, kterou dokázal pozorovat s nezvyklou pečlivostí. Podivuhodné účinky vody poznal, když tajně sledoval, jak si zraněný srnec vyléčil poraněný běhák koupelemi v lesní studánce.



 

Priessnitz měl intuici a mimořádnou paměť. Navíc uváděl své myšlenky do praxe ve správnou dobu a na správném místě. První praktické zkušenosti s léčivými účinky studené vody získával na sobě. Rozhodující okamžik nastal v jeho 16 letech. 

Na počátku byl srnec - Foto:  prameny.jeseniky.org

Na počátku byl srnecFoto:  prameny.jeseniky.org

Tehdy Vincenz spadl pod koňský povoz a poranil si hrudník. Přivolaný ranhojič prohlásil zranění za smrtelné, v lepším případě prý z mladíka zůstane mrzák. Vincenz ovšem vsadil na vodu. Léčení sice trvalo rok, ale na konci byl Priessnitz zcela zdráv. 

Zpráva o jesenickém "zázraku" se rychle rozkřikla. Na Gräfenberg začali přicházet lidé a prosili o pomoc. Priessnitz je neodmítal. Napravoval zlomeniny, revmatismus, zácpu, nemoci jater i žaludku. A tak se pověst o jeho léčebné metodě rozletěla do světa. 

Lázeňství - Foto:  prameny.jeseniky.org

LázeňstvíFoto:  prameny.jeseniky.org

Vincenz Priessnitz byl první, kdo uvedl do praxe potřebu moderní doby: návrat člověka k přírodě. Po celý život se řídil zásadou "následovat přírodu", což znamená nic nevynucovat. Kromě studených obkladů a omývání vodou uplatňoval při svém léčení i další nezvyklé metody. Léčebné procedury například doplňovala pracovní terapie spojená s tělesnou námahou. Pravidelná životospráva a dostatek spánku byly nezbytností. 

Doktor z jesenických hor měl stále více příznivců, ale i nepřátel. Závistiví lékaři z okolí proti němu rozpoutali hysterickou kampaň, a Priessnitz musel čelit několika žalobám. Cílevědomý muž se přesto nevzdal. V roce 1822 dal přestavět rodný dřevěný domek na prostornější kamenný objekt a založil první vodoléčebný ústav na světě. Rok 1839 byl nesporným vrcholem lázeňského provozu Priessnitzovy éry. Na Gräfenbergu se léčilo přes 1500 pacientů. Navíc zde za studiem vodoléčebné metody přijelo 120 lékařů z celé Evropy. 

Lázeňské procedury - Foto:  prameny.jeseniky.org

Lázeňské proceduryFoto:  prameny.jeseniky.org

Vincenz Priessnitz pracoval s velkým zápalem denně od časného rána do pozdních večerů. Často jej volali k naléhavým případům i uprostřed noci. To jej ovšem značně vyčerpávalo. I když se to snažil zastírat, dostavily se zdravotní potíže. Těm pak 28. listopadu 1851 podlehl. Odkaz Vincenze Priessnitze však zůstává stále živý. Jesenický rodák poukázal na vzájemnou souvislost mezi neporušenou přírodou a lidským zdravím. Jeho úcta k vodě jako symbolu života je v dnešní době o to inspirativnější, o co více lidí na světě trpí nedostatkem této základní tekutiny. 

Ztracené jesenické prameny 

Bezručův pramen - Foto:  prameny.jeseniky.org

Bezručův pramenFoto:  prameny.jeseniky.org

Se jménem Vincenze Priessnitze je spojena i sláva jesenických pramenů. Vždyť právě díky nim na severní Moravu během 19. a počátkem 20. století přijížděli věhlasní pacienti z mnoha koutů Evropy. Od státníků po umělce. Dodnes je například na zdi Priessnitzova sanatoria k vidění pamětní deska, která připomíná ozdravný pobyt N. V. Gogola, jenž sem zavítal dokonce dvakrát, a to v letech 1839 a 1846. Podobných památek vystavěných z vděčnosti mnoha vyléčených pacientů však v okolí jesenických lázní najdeme desítky - od pomníčků až po upravené lesní prameny. A právě u nich bych se chtěl pozastavit. 

Jelení koupel - Foto:  prameny.jeseniky.org

Jelení koupelFoto:  prameny.jeseniky.org

Komplex lesních stezek, které vznikaly právě díky přítomnosti desítek studánek s čistou horskou vodou, patří k velkým pozoruhodnostem oblasti kolem jesenických lázní. Největší slávu zdejší kraj sice zažíval před více než sto lety, ale stále je možné na ni navazovat. Po negativní změně zdejších poměrů, které nastaly v druhé polovině 20. století, prošly i jesenické prameny krizovým obdobím. Odsun původního obyvatelstva a dlouholetý úpadek pohraničních oblastí se dotknul i těchto drobných památek. Významnější vodní zdroje dostaly nepůvodní názvy a řadu pomníčků poškodili nenechavci nebo lesní dělníci svážejí z hor vytěžené dřevo. Mnohé prameny ukryté ve zdejších lesích přestaly být udržovány a promyšlená síť stezek vedoucích od jedné památky k druhé začala zarůstat. Na některých místech byste původní poslání těchto lesních zákoutí snad už ani neodhadli. 

Svatební pramen - Foto:  prameny.jeseniky.org

Svatební pramenFoto:  prameny.jeseniky.org

Nebýt cenných fotografií a kreseb z minulosti, těžko by si návštěvníci místních sanatorií dnes dokázali představit, jakým požitkem musela být pro pacienty procházka po udržovaných pěšinách, které lemovaly nejen upravené prameny, ale i odpočinkové altány nebo lesní restaurace. Raritou byla řada přírodních sprch, které se používaly v rámci vodoléčby. Ostatně jedna z nich byla zrekonstruována během natáčení hraného celovečerního filmu o Vincenzi Priessnitzovi v 90. letech. Jiné na lepší časy teprve čekají, a to se týká i mnoha pramenů. Naštěstí již k viditelným změnám dochází. 

Zásluhy Hnutí Brontosaurus 

Už přes deset let se o záchranu a obnovu lesních památek zasazuje jesenická odnož Hnutí Brontosaurus. Jejich program nazvaný Cesta ke kořenům má vést nejen k objevovaní minulosti tohoto kraje, ale také k rozvíjení odkazu, který zde zanechali jeho dřívější správci a návštěvníci. 

Pramen Dobré naděje - Foto:  prameny.jeseniky.org

Pramen Dobré nadějeFoto:  prameny.jeseniky.org

Za několik let v podstatě dobrovolnické práce se místní mládeži takto podařilo navrátit lesk mnoha zapadlým zákoutím. Že celá tato aktivita má nejen estetický, ale i sociální význam, potvrzují i slova vedoucího místních brontosaurů a zároveň vůdce celorepublikové organizace Tomáše Hradila: "Naším cílem není pouze stavět stezky, nýbrž také kooperovat s lidmi - vtáhnout je do veřejných aktivit, a tím všechny přesvědčit, že pracovat pro komunitu má svůj hluboký význam pro celou společnost i ekonomiku kraje." 

Jeseničtí Brontosauři se tedy snaží a nutno uznat, že úspěšně. A to v často dobrodružných materiálních i finančních podmínkách. Díky nim však místní kraj opět získává ztracenou identitu a nachází v mladých lidech aktivní tvůrce zdejšího života i prostředí. Řada lesních pěšin a pramenů, které byly nedávno obnoveny, je toho důkazem. Mnohé však na nápravu v jesenické krajině teprve čeká. Entuziasmus jesenických Brontosaurů zatím naštěstí nepolevuje. 

Reportáž z tzv. Priessnitzovy léčebné stezky v okolí lázní Jeseník si můžete poslechnout v historickém magazínu Zrcadlo, který má premiéru 20.7.2007. 

Autor:  Petr Slinták

Nové články v rubrice

  • 25. května  2015 v 10:00       rubrika: Historie

    Megalitické hrobky sloužily jen vyvoleným

    Ani po smrti si nebyli pravěcí obyvatelé severního Španělska rovni. Jen privilegovaná skupina byla uložena do dolmenů. Ostatní skončili neznámo kde.

     
  • 23. května  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Stopy antiky v Čechách

    Národní památkový ústav představil další z nominací na cenu Patrimonium pro futuro: zrestaurované nástěnné malby v opatském bytě premonstrátského kláštera v Teplé z počátku19. století.

     
  • 16. května  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Neznámé Sokolovsko

    Sokolovsko není jen oblastí zničenou těžbou hnědého uhlí a vysídlením původních obyvatel. Důkazy nabízí kniha Sokolovsko – umění, památky a umělci do roku 1945, která byla nominována na cenu NPÚ Patrimonium pro fut...

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Duševní nemoc a my

Příběhy pacientů. 15. května

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Jupiter králem planet

Planeta plná nej. 5. května

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 16. května - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O plazovi věrném až za hrob, vyléčené slepotě myší a chytlavosti hip hopu

Který plaz je věrný skoro až za hrob? Díky čemu slepé myši prohlédly? Odkud se vzala naše buňka? Mohli by švábi přežít jadernou katastrofu? Které melodie nejvíc hýbou světem?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 9. května 2015 - herečka Kamila Špráchalová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O chladuvzdorném slonovi, nesportovních myších a hnízdech z trusu

Mohl by slon indický přežít na Sibiři? Proč sýkory horské zpívají v nářečích? Jak trénovat "sportovní" myši? Proč tučňáci na Antarktidě nedodržují hygienu? K čemu může být dobrá 3D průdušnice?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas