Výzkumy v egyptském Abúsíru

Redaktorky Naďa Reviláková a Tamara Urválková při práciFoto: Ludvík Hegrlík

Letošní jarní sezona českých egyptologů v Abúsíru sice už skončila, přesto přijměte pozvání na místo, kde už několik desítek let pracují naši vědci. Koncem března je navštívily redaktorky Českého rozhlasu Leonardo. Na těchto stránkách vás během následujícího měsíce budeme postupně informovat o výzkumech, které se v Abúsíru v průběhu jejich pobytu uskutečnily.

Abúsír, pohřebiště z doby stavitelů pyramid 

Abúsír před 4 500 letyFoto:  public domain

Abúsír je archeologická lokalita uprostřed pyramidových polí, přibližně 25 km na jihozápad od Káhiry. Čeští egyptologové zde působí od počátku 60. let a stále je co nového objevovat. Každý kopec, každá větší písečná duna totiž může skrývat hrobku starou 4500 let. V lokalitě, která spadá pod každoročně obnovovanou českou koncesi, najdete pět pyramid, dva sluneční chrámy, hrobky kněží a úředníků z období Staré říše a mladší hrobky ze sajsko-perské doby (6. st. př. n. l.). A možná ještě mnohem víc... Prohlédněte si, jak zachytil pracovní život v Abúsíru objektiv fotografa Ludvíka Hegrlíka. 

Kde leží posvátné krávy? 

Dělníci v AbúsíruFoto: Ludvík Hegrlík

Pohřebiště starých Egypťanů neskrývá jen ostatky lidí, ale i zvířat. Egyptští bohové měli často podobu zvířete a posvátná zvířata byla uctívána za života stejně jako po smrti. Když byl objeven hrob jedné z egyptských princezen, vědci se domnívali, že mumie, uložená společně s ní, patří jejímu dítěti. Rentgenové paprsky však ukázaly, že jde ve skutečnosti o opici, oblíbeného domácího mazlíčka. Výjimkou však nejsou ani nálezy mumií ryb, či krokodýlů. Hned vedle Abúsíru leží Sakkára, kde byly objeveny celé katakomby s pohřebištěm posvátných býků Apidů, takzvané serapeum. Čeští egyptologové předpokládají, že v sousedícím Abúsíru mohly být pohřbívány jejich matky, posvátné krávy. Podaří se jim to dokázat? Prohlédněte si fotografie Ludvíka Hegrlíka pořízené při výzkumu lokality. 

Podoba dávného Egypťana (aktualizováno o video) 

Mgr. Ladislav Varadzin, Doc. Miroslav Bárta a Ing. Vít Novotný před scanováním lebkyFoto: Ludvík Hegrlík

Už brzy budeme moci vůbec poprvé pohlédnout do tváře jednoho z obyvatel starého Egypta. Díky objevu nevykradené hrobky kněze Neferínpua před dvěma lety mají totiž naši egyptologové k dispozici kompletní kosterní ostatky lidí, kteří žili před 4500 lety v době 5. dynastie faraónů. Scanování Neferínpuovy lebky bylo koncem jarní sezóny v Abúsíru jedním z úkolů pro několik odborníků z různých vědeckých oborů - egyptologa doc. Miroslava Bártu, antropoložku Mgr. Pavlu Malou a počítačového experta Ing. Víta Novotného. Prohlédněte si ve fotografiích Ludvíka Hegrlíka, jak probíhalo scanování lebky, a podívejte se také na video, které jsme přímo v Abúsíru při scanování natočili (fotografie nascenované lebky poskytla společnost Inset). 

Depot pivních džbánů 

Depot pivních džbánůFoto: Tamara Urválková

Pokud o sobě tvrdíme, že Češi jsou národem pivařů, totéž bychom mohli s nadsázkou říci i o starých Egypťanech. Pro ně totiž bylo pivo nejen nápojem, ale vlastně i jídlem a platidlem současně. Pivní džbány byly odměnou pro živé stejně jako doprovázely mrtvé na cestu na věčnost. Výborně zachovalý depot pivních džbánů byl objeven také v Abúsíru. Patřily zatím bezejmennému hodnostáři pravděpodobně z konce 5. dynastie. 

Geofyzici v Abúsíru 

Geofyzik Radek Zelený s jedním z dělníkůFoto: Ludvík Hegrlík

Geofyzikální průzkum terénu a jeho metodika umožňuje zmapovat, co se skrývá pod zemským povrchem, jakoby nahlédnout pod zem. Této možnosti využívají také čeští egyptologové, kteří už dlouhá léta pracují na archeologické lokalitě, která spadá pod každoročně obnovovanou českou koncesi v Abúsíru. Česká egyptologická koncese v Abúsíru je poměrně rozsáhlá. Proto egyptologové, aby neplýtvali časem a silami dělníků a nekopali naslepo nebo nevycházeli pouze ze znaků na povrchu, využívají právě geofyzikální průzkum. Více nám prozradí geofyzik Radek Zelený, který se terénního průzkumu v egyptském Abúsíru již několik let účastní. 

Co prozradí včely(nově přidáno) 

Egyptská včela v elektronovém mikroskopuFoto: Radek Mikuláš

Staří Egypťané byli asi vůbec první civilizací, která pěstovala medonosné včely. V Egyptě se včela stala už v první historické dynastii symbolem pro "království" a podle egyptských legend byly včely živoucími slzami boha slunce Re. Co mohou egyptologům prozradit například příbytky divokých včel? Touto otázkou se při výzkumném pobytu v egyptském Abúsíru zabýval doktor Radek Mikuláš z Geologického ústavu AV ČR.