Kdo byl paladin? Co měla na starosti královna? Kdo vybíral spory, které má řešit panovník? I to jsou témata pro čtvrté pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR.
Připomeňme si nejprve spis z druhé poloviny 9. století od Hinkmara z Remeše Uspořádání královského paláce:
"Celek království sestává ze dvou částí, z nichž jedna je ta, ve které je pečlivě a ustavičně řízen a spravován králův dvůr, a druhá, ve které se udržuje trvání celé říše ... V rozvržení královského dvora zaujímají přední postavení král a královna spolu s nejurozenějšími potomky, přičemž vždy platí, že duchovní, světské i tělesných potřeb se týkající záležitostmi spravují úředníci ... tato opatření směřovala k tomu, aby se král mohl zaobírat správou a obranou říše a nebyl rušen starostmi o dvůr a domácnost. Nezapomínalo se ani na to, aby se ohledem na skutečnost, že se říše sestává z více zemí, byli na čelná, zástupná nebo jiná místa pokud možno vybíráni úředníci původem z každé z nich, aby tyto země chovaly ke královskému paláci důvěru a aby se v tamním obyvatelstvu pěstovalo vědomí, že jejich rody a krajané mají na dvoře své místo..."
Zpět do střední Evropy
S PhDr. Janem Zelenkou se můžeme podívat také do dalších let, kdy se středověké dvory postupně zaplňovaly lidmi a tak i novými funkcemi.
Paladin, senešal, číšník, stolník, maršálek, komorník... to jsou jen některé z často zmiňovaných funkcí patřících ke středověkému dvoru. S PhDr. Danou Dvořáčkovou si můžeme nabídnout také konkrétní příklady a celý dvůr uspořádat do skupin.
Příště
V příštím pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku se s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou zaměříme na sloužící u dvora ještě podrobněji. Nejenže si prozradíme více o jejich povinnostech, ale zároveň se dozvíte více o vzniku jednotlivých postů u dvora.
[
