Rok 1938 v českém pohraničí

Tatínek Liselotte Židové s rodiči a sestrouFoto:  rodinný archiv

Do roku 1938 žilo na území Sudet přibližně 3700000 lidí, z toho zhruba 2650000 Němců a něco málo přes 1000000 Čechů. V některých oblastech tvořili významnou, i když nepříliš početnou skupinu obyvatel Židé. Nikdy nebyl přesně zdokumentován počet smíšených manželství, ale jisté je, že tento jev patřil v Sudetech k čemusi naprosto normálnímu, stejně jako byl naprosto normální takzvaný "handl"; tedy zvyk, kdy české děti z vnitrozemí pobývaly nějaký čas u německých sedláků či měšťanů, aby se naučily německy a děti německé naopak jezdily ze Sudet "do Čech".

Tato míra provázanosti a mísení samozřejmě ani zdaleka nezaručovala nekonfliktnost, až do druhé poloviny třicátých let však měl konflikt většinou podobu soutěže - v tom, kdo postaví více škol, kdo porodí více dětí, kdo bude hospodářsky úspěšnější. Hospodářská krize, neschopnost Československa řešit vyhrocené národnostní problémy a agresivní politika nacistického Německa však nakonec vyústily v radikální řešení, které ve svém důsledku ukončilo staleté soužití různých etnik v tomto kousku střední Evropy. 

Sudety očima pamětníků 

Marta KučerováFoto: Matěj Spurný

O tom, jak odtržení Sudet na podzim 1938 zasáhlo do osobních příběhů konkrétních lidí, vyprávějí v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo tři pamětnice tehdejších událostí. 

Marta Kučerová, rodačka ze severočeského Oseku, reprezentuje české starousedlíky v pohraničí, z nichž většina i po "Mnichovu" v Sudetech zůstala. Rodina paní Kučerové patřila k menšině těch, kteří - ve strachu a ve spěchu - z pohraničí utekli do vnitrozemí, kde přečkali válku. 

Liselotte Židová v místě, kde stával LeskovecFoto: Matěj Spurný

Liselotte Židová pochází z Bruntálska. Její otec byl německy mluvící Žid, maminka, německá katolička. Po roce 1936 začala rodina ze strany svých německých sousedů pociťovat nevraživost, která se postupně stupňovala. 3. října roku 1938, po odtržení Sudet od zbytku Československa, musela celá rodina narychlo opustit domov. Sdíleli osud tisíců dalších německy mluvících židů ze Sudet. 

Hedvika HurníkováFoto: Matěj Spurný

Příběh Hedviky Hurníkové dokumentuje osudy řady německých antifašistů. Pochází ze sociálnědemokratické krušnohorské rodiny, která byla bezprostředně po příchodu německé armády do Sudet perzekuována. Rodina nakonec zůstala v Krušných horách, ale rok 1938 pro ni přinesl odchod řady českých přátel, ohrožení a ztrátu jakékoliv ochrany před nacistickou zvůlí. 

Všechny tři pamětnice nás budou provázet i v následujících dvou dílech historického magazínu Zrcadlo. V rubrice "Z paměti národa" se budeme věnovat válce a poválečnému nucenému vysídlení Němců.