Dvory a rezidence ve středověku XXVIII.
Z Codexu ManessFoto: Universität Heidelberg
Co všechno víme o životech rytířů středověké společnosti a jak se proměňovalo jejich postavení? Kdo se mohl rytířem stát? To jsou jen některé z otázek 28. pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku.
S PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR otevíráme další velké téma středověké společnosti, kde budeme postupně srovnávat ideál literatury s realitou.
Obraz rytíře
Rytíř ustrojený od hlavy až k patě v ocelovém brnění patří k nejrozšířenějším obrazům ze života středověké společnosti. Muž v roli válečníka přitom provází v podstatě každou kulturu v lidských dějinách. Přitom ani zde nesmíme zapomenout na střet ideálu s reálným světem.
PhDr. Jan Zelenka a PhDr. Dana Dvořáčková o rytířích středověku a šíření fenoménu rytířství
Z Codexu ManessFoto: Universität Heidelberg
Cesta dvorské rytířské kultury vedla na naše území přes německé země, kde se značně prosazoval vliv Burgundska ovlivněného kolébkou dvorské rytířské společnosti jihofrancouzskou Provence. Mezi významná místa, kde čeští panovníci se svými družinami poznávali rytířské způsoby a dvorskou módu, představovaly převážně dvory štaufských panovníků Fridricha I. Barbarossy (1152 – 1190) a Jindřicha VI. (1190 – 1197).
PhDr. Dana Dvořáčková o cestě fenoménu rytířství do Čech a prvních písemných zprávách
Z Codexu ManesseFoto: Universität Heidelberg
Zrození rytíře
„Otec, v péči o dědice jeho pomíjivých statků, určil syna k dráze světského rytíře. Když byl ještě v dětském věku, pobízel jej k tomu, jezdit spolu se stejně starými chlapci na koni, vodit koně v kruhu, cvičit s kopím, bez námahy nosit štít a – co si chlapec nejvíce ošklivil – vyrážet za loupeží a kořistí.“ Takovým způsobem byl vychováván budoucí opat Huga z Cluny. Stejně jako v tomto případě, také další starší zprávy o výchově mladíků odkazují především na tělesnou průpravu. Mladší zprávy už navíc připojují informace o vzdělání. Správná výchova rytíře tedy nespočívala jen v procvičování tělesných dovedností při jízdě na koni, zacházení se zbraněmi a v účasti na oblíbených turnajových hrách, ale zároveň se nedílnou součástí stalo osvojení dvorného chování. Mladíci se učili pravidlům rozhovoru s dámou, tanci, stolování, hrám, základům vzdělání včetně výuky cizích řečí.
Z Codexu ManesseFoto: Universität Heidelberg
Znalosti o výchově šlechtických synků doplňuje také životopis sv. Tomáše Becketa z 12. století, podle kterého mohl biskup Tomáš zároveň udílet rytířský pás jako znak ukončené výchovy. Patrně dokázal poskytnout kvalitní vzdělání, protože na tomto dvoře byli vychováváni synové anglického krále Jindřicha II.
Z českého prostředí máme první zprávy až ze samého závěru středověku, z konce 15. století.
Příště
V příštím Zrcadle, s premiérou 30. července, si s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR při listování v tzv. knížecích zrcadlech prozradíme více o výchově panovníka. Zároveň se z 29. dílu seriálu Dvory a rezidence ve středověku dozvíte více o průběhu pasování nového rytíře.
