Chemie jako zrcadlo umění

Pozorování díla v ultrafialovém světle (Moravská galerie v Brně, foto J. Hradilová) - Foto: Laboratoř ALMA

Pozorování díla v ultrafialovém světle (Moravská galerie v Brně, foto J. Hradilová)Foto: Laboratoř ALMA

S uměním zpravidla spojujeme talent či historický význam konkrétního díla. Kunsthistorici nacházejí v jednotlivých tazích život umělců i odraz doby. Hloubku umění lze ovšem poznávat i chemií.

Co všechno můžeme zjistit ze vzorku, který je menší než zrnko máku? Pouhým okem v podstatě nic, ale v laboratoři ALMA vám nabídnou opravdu dlouhou zprávu, kterou následně ve své práci využívají kunsthistorici i restaurátoři. Role chemie v umění je každým rokem důležitější. Přesvědčit jste se mohli během Týdne ve vědě a technice, kde pracovníci laboratoře ALMA připravili dvě přednášky. V první se Mgr. David Hradil, Ph.D. věnoval výzkumu kulturního dědictví Transylvánie a v druhé Ing. Silvie Švarcová, Ph.D. nechala nahlédnout do tajemství průzkumu obrazů, nástěnných maleb a plastik

Ing. Silvie Švarcová, Ph.D., při přednášce během Týdne ve vědě a technice - Foto: Adriana Krobová

Ing. Silvie Švarcová, Ph.D., při přednášce během Týdne ve vědě a techniceFoto: Adriana Krobová

ALMA jako odpověď
ALMA je zkratkou pro Akademickou laboratoř materiálového průzkumu malířských děl, která propojila Ústav anorganické chemie AV ČR s Akademií výtvarných umění v Praze. Její pracovníci se soustředí především na obrazy, nástěnné malby a polychromie. Navíc od roku 2006 organizují různé přednášky a mezioborové konference, kde představují jednotlivé postupy, existující možnosti výzkumu a především navazují další důležité kontakty, které mají vést ke zpřesňování dosažitelných výsledků. 

Vzorek z nástěnné malby (kostel sv. Juraje Kostoľany pod Tribečom, Slovensko) zachycující černání původně oranžové vrstvy, optický mikroskop – viditelné záření (foto J. Hradilová) - Foto: Laboratoř ALMA

Vzorek z nástěnné malby (kostel sv. Juraje Kostoľany pod Tribečom, Slovensko) zachycující černání původně oranžové vrstvy, optický mikroskop – viditelné záření (foto J. Hradilová)Foto: Laboratoř ALMA

Každé dílo je tvořeno mnoha vrstvami, které nám právě chemie umí ukázat. Zaměřme se na obrazy, kde na podložku byla nanesena základní vrstva, která například v gotice bývala bílá, ale v baroku už vévodila hlinka. Na některých obrazech najdete jako další vrstvu podmalbu, která se mnohdy od výsledného díla ve větších či menších detailech lišila. To podle toho, jak se malíř nechal svou prací unést a jak moc se snažil prvního náčrtu držet. Celý obraz pak uzavíraly vrstvy různých laků. Chemie ovšem dokáže objevit i další úpravy, ke kterým bylo přikročeno během následujících let. Zkoumání například odhalí, zda před restaurováním byly vrchní vrstvy laků odstraněny, jak by správně měly být, anebo se malovalo lak nelak. 

Neinvazivní průzkum maleb přenosnou RTG fluorescencí, kostel sv. Juraje Kostoľany pod Tribečom, Slovensko (foto J. Hradilová) - Foto: Laboratoř ALMA

Neinvazivní průzkum maleb přenosnou RTG fluorescencí, kostel sv. Juraje Kostoľany pod Tribečom, Slovensko (foto J. Hradilová)Foto: Laboratoř ALMA

Svět bez invaze
V současné době lze základní průzkum rozdělit do dvou rovin na laboratorní a neinvazivní. Druhý z nich je z pohledu kunsthistoriků i restaurátorů obvykle žádanější, ale dosud má své limity. Prostřednictvím tzv. mobilní RTG – fluorescence se totiž dozvíme pouze objektivní rámcovou informaci o složení barevných vrstev. Můžeme tak například lokalizovat pozdější retuše uměleckého díla, ale více odpovědí poskytne až laboratorní výzkum. Ovšem i zde má rentgenová fluorescence svou důležitost. Díky ní víme, odkud bude nejužitečnější vzorek odebrat. 

 

Ing. Silvie Švarcová, Ph.D. o práci laboratoře ALMA především neinvazivními metodami

Vložit na svůj web

Scéna Narození Ježíše - detail, nástěnná malba, 11. stol., kostel sv. Juraje Kostoľany pod Tribečom, Slovensko (foto J. Hradilová) - Foto: Laboratoř ALMA

Scéna Narození Ježíše - detail, nástěnná malba, 11. stol., kostel sv. Juraje Kostoľany pod Tribečom, Slovensko (foto J. Hradilová)Foto: Laboratoř ALMA

Možnosti a limity „invaze“
Není to možné vždy, ale v některých případech kunsthistorici a restaurátoři dávají souhlas s odběrem vzorku. Pochopitelně za dodržení velmi přísných pravidel. Upustilo se od dřívějších odebírání vzorků z okraje plátna nebo poničené části, která obvykle obsahovala spoustu nepůvodních nečistot navíc. Dnes je trend odebírat vzorek z místa, kde se překrývá více vrstev. Bude-li na plátně muž na pláži u moře, stane se ideálním místem bod na postavě, který se dotýká pláže i moře. 

 

Ing. Silvie Švarcová, Ph.D. o práci laboratoře ALMA za použití invazivních postupů

Vložit na svůj web

Podobizna mladého muže, 19.st., v infračerveném záření (Moravská galeriev Brně ve spolupráci s laboratoří MOLAB, a VUT Brno, převzato z Hradil a kol., Technologia Artis 2006, 20-28) - Foto: Laboratoř ALMA

Podobizna mladého muže, 19.st., v infračerveném záření (Moravská galeriev Brně ve spolupráci s laboratoří MOLAB, a VUT Brno, převzato z Hradil a kol., Technologia Artis 2006, 20-28)Foto: Laboratoř ALMA

ALMA testuje metody práškové RTG mikrodifrakce a pochopitelně také infračervené spektroskopie. Při práci se vzorkem nejprve musí v laboratoři vybrousit příčný řez, aby bylo možné popsat statigrafii barevných vrstev a odlišit tak původní části od nepůvodních, druhotné změny i defekty. Interpretace vychází z pozorování v bílém a ultrafialovém světle v optickém mikroskopu a z chemického kontrast v elektronovém mikroskopu. V laboratoři ALMA využívají mikroskop, který umožňuje měření pod nízkým tlakem plynu. Vzorek tak není nutné pokovovat, jak vyžadují jiné optické mikroskopy. Taková analýza je k samotnému vzorku nedestruktivní. 

Všechny postupy nejsou tak „snadné“. Problém vzniká například při infračervené spektroskopii ve chvíli, kdy je fragment vzorku fixován zalévací pryskyřicí a v příčném řezu nabroušen. Tento způsob není vhodný, protože na hladkém povrchu dochází k zrcadlovému odrazu. Proto jsou další měření prováděna ze separovaných fragmentů nebo z tenkých řezů nábrusu. 

Podobizna mladého muže, 19.st., v rentgenovém záření (Moravská galeriev Brně ve spolupráci s laboratoří MOLAB, a VUT Brno, převzato z Hradil a kol., Technologia Artis 2006, 20-28) - Foto: Laboratoř ALMA

Podobizna mladého muže, 19.st., v rentgenovém záření (Moravská galeriev Brně ve spolupráci s laboratoří MOLAB, a VUT Brno, převzato z Hradil a kol., Technologia Artis 2006, 20-28)Foto: Laboratoř ALMA

Prášková RTG mikrodifrakce identifikuje minerální složky barevné vrstvy. V podstattě nejde jen o anorganické pigmenty jako takové, ale odhalí i jejich sekundární fáze jako korozi nebo solné krusty. Pracuje s jednou univerzální databází krystalových struktur, což usnadňuje vyhodnocování. Současně stačí velmi malé množství materiálu, vzorky jsou menší než 1 mg a 1 mm včetně nábrusů a tzv. mikrotomových řezů. Tato cesta je možná za využití difraktometru s primárním paprskem 0,1 mm. 

Všechny získané informace postupně vytvářejí rozsáhlou databázi, která pomáhá v určování dalších prací, bez nutných invazivních postupů. Současně probíhají výzkumu, které mají za cíl vylepšení možností, které dosavadní technika nabízí. Další zajímavosti o využití chemie ve výtvarném umění už můžete najít na webu laboratoře ALMA. Světu obrazů jsme se ve vysílání Leonarda věnovali z pohledu využívaných materiálů od středověku až po současnost také v pořadech Třetí dimenze: Rukopis umělce a Tajemství za obrazem. Probíhající průzkumy jsme nabízeli také v cyklu Příběhy (v) umění v části Obraz, který nesmělo vidět oko ženy

Autor:  Adriana Krobová

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

500 desetikorun za minutu!

Řeč naštěstí není o prohře v automatu, ale o výrobě mincí. Neuvěřitelných 500 desetikorun, tedy 5000...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace