Dvory a rezidence ve středověku V.
Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisechFoto: Adriana Krobová
Jak se vyvíjela dvorská domácnost? Kdy vznikl post hofmistra a podkomořího? Jak se jednotlivé funkce postupně diferencovaly? Právě tyto odpovědi vám nabídne pátá část seriálu Dvory a rezidence ve středověku s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR.
Tři základní skupiny
Ve čtvrtém pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku jsme si dvořany rozdělili na tři základní skupiny: nobilitu, duchovní a služebníky. Podobně ve svém díle Ökonomika ve 14. století postupoval také Konrád z Megenberku:
"Služebníci jsou tedy rozděleni za prvé co se týče různých cílů, k nimž jsou určeni, na tři skupiny, protože jedni služebníci jsou čestní, další užitkoví a konečně další přidružení."
Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisechFoto: Adriana Krobová
K nejstaršímu jádru dvorských úřadů patřil číšník, stolník, maršálek a komorník. Tyto úřady se nejen v dalších letech upevňovaly, ale zároveň se rozšiřovaly jejich pravomoce.
Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisechFoto: Adriana Krobová
Dvůr versus domácnost
U středověkého dvora platila v podstatě stejná pravidla jako v každé dnešní domácnosti. Nejzákladnější lidské potřeby jsou stále stejné.
S PhDr. Danou Dvořáčkovou si můžeme představit jednotlivé sloužící, kteří v domácnosti dvora ve středověku působili.
Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisechFoto: Adriana Krobová
Dvůr manželky císaře podle Konráda z Megenberku
V díle Ökonomika od Konráda z Megenberku nám do dnešních dní zůstal popis ideální podoby dvora manželky panovníka, se kterým se můžeme také seznámit.
Z výstavy Listujeme ve středověkých rukopisechFoto: Adriana Krobová
Příště
Jak byli služebníci odměňováni? Jak fungovalo zásobování dvora? Také na tyto otázky vám odpoví další část seriálu Dvory a rezidence ve středověku v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 12. února 2010.
