Dvory a rezidence ve středověku VIII.
Náhrobek Petra z Aspeltu se třemi králi (Jan Lucemburský, Jindřich VII. Lucemburský, Ludvík IV. Bavor)Foto: Wikimedia Commons
Jak se ve středověku vyvíjely kariéry u dvora? Proč duchovní měli snadnější cestu ke dvoru než obyčejní lidé? Právě to se dozvíte z dnešního pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku.
Společně s historiky PhDr Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR se mj. zamyslíme nad legendární kariérou Záviše z Falkenštejna.
Kariéra Petra z Aspeltu
Připomeňme si nejprve Kosmovu kroniku, která barvitě popisuje kariérní vzestup biskupa Šebíře. Na výsluní panovnické přízně se tento muž probojoval nejen svými znalostmi, ke kterým měl jako duchovní přístup, ale také svým kuchařským uměním.Mezi další působivé příběhy patří životní osudy Petra z Aspeltu. Ten si svými lékařskými znalostmi vydobyl přízeň nejen na českém, ale také na říšském dvoře.
Středověk stále žije
Některé postupy nezměnila ani přešlá staletí. Lidé se stále snaží dostat do přízně vlivným osobnostem. Touží na sebe nějak upozornit a mnozí jsou ochotni jít tzv. přes mrtvoly.
Ilustrační fotoFoto: Fotobanka stock.xchng
Představte si nádvoří paláce, kam císař každé ráno přijíždí: "Všichni jsme se sem dostavili o něco dříve, abychom nepromeškali císařův příjezd, neboť tato chvíle měla pro nás zvláštní důležitost. Každý se chtěl za každou cenu ukázat v naději, že si ho císař povšimne...Teď už to chtělo jen vytrvale a důrazně manévrovat v davu, tlačit se, protáhnout se, vybojovat si vhodné místo a nastavit obličej tak, aby jej císařský pohled - třeba mimovolně - zaznamenával, zaznamenával a zaznamenával...Jaké neomezené možnosti to před námi otevíralo!"
Obdobné způsoby chování na dvoře najdeme také ve středověkých pramenech. Dokazují to také slova Petra Žitavského ve Zbraslavské kronice, když popisoval korunovaci Václava II. v Praze v roce 1297.
"Jsou tu i různé mravy: ten bohatství hledá, ten slávy, jeden prosí tu dle zvyku, ten dává, aby měl úctu, sluhové pánů jak soumaři na zádech nesou dary. Páni jsou tedy poctěni a sluhy nesmírně tíží od krále dary."
Petr Žitavský si všímal mnoha souvislostí. Na dalším místě kroniky poukazuje také na samu sílu daru:
"Má-li kdo naději v dary, duch k braní ochotně
se zchystá, neboť se nalezne sotva, kdo podaný dárek by odmíť. Kvůli odměně přec, chrám Páně stavitel staví, za dar i u oltáře kněz zvučně a hlasitě zpívá."
Kunhuta jako česká královna ve Zbraslavské kroniceFoto: Wikimedia Commons
Kariéra přes srdce královny
Pokud bychom v dějinách hledali opravdu výjimečnou kariéru pak musíme zmínit jméno Záviše z Falkenštejna. Muže, se kterým je spojována zrada českého krále Přemysla Otakara I. Tento šlechtic dokázal takřka nepředstavitelné. Nejenže se beztrestně vrátil ke dvoru, ale šplhal ještě výš. Postupně získal nejen přízeň, ale nakonec i srdce královny Kunhuty. Těžko budete v historii hledat vyšší dosaženou metu než svatbu pomazané královny s prostým šlechticem, který tak dostává do rukou moc nad celou zemí.
Záviš z Falkenštejna ve své době dosáhl na absolutní vrchol moci a navíc se několik následujících let dokázal na špičce udržet. Do dějin ovšem zasáhla Guta Habsburská a Závišova kariéra se poměrně brzy měla definitivně uzavřít. Po strmém vzestupu následoval krutý pád.
Ledňáček a lazebnice v Bibli Václava IV.Foto: Wikimedia Commons
Příště
Zajímavé kariéry najdeme také v pozdější době. Stačí vzpomenout na časy milců krále Václava IV. Osudy Zikmunda Hulera, Jíry z Roztok nebo Jana Čúchy ze Zásady vám přiblížíme v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 12. března 2010.
