Historie6. listopadu  2010  

Dvory a rezidence ve středověku XLIII.

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Soukromí naruby
Představte si, že vás šéf pozve k sobě domů, aby jste dojednali pracovní záležitosti. Ovšem namísto pracovny nebo obývacího pokoje vás zavede zcela automaticky do své ložnice. Dnes by se takový vedoucí se zlou potázal, přitom pro středověk byla ložnice panovníka chápána jako veřejný prostor.

43. pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku věnujeme s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR vnímání soukromí, které bylo pro středověkého panovníka i jeho nejbližší z dnešního pohledu doslova otočené naruby.
Zároveň projdeme jednotlivými místnostmi Pražského hradu a Karlštejna a rozdělíme jednotlivé prostory podle jejich užívání. Kdo všechno na hradě bydlel? Kde spala císařovna? To jsou jen některé z otázek, na které budeme hledat odpovědi. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o vnímání soukromí ve středověku

Vložit na svůj web

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Na lodi i v ložnici
Ložnice byla jako místo jednání využívána už ve 13. století. Jeden z důkazů nabízí Zbraslavská kronika, když popisuje vznik Zbraslavského kláštera. Připomíná nejen slib krále Václava II. založit klášter na církví vybraném místě, ale také plavbu lodí kolem loveckého hrádku na Zbraslavi, který se cisterciákům tak zalíbil, že se rozhodli právě zde svůj klášter vybudovat. Král přitom v prvních chvílích nechtěl svůj oblíbený lovecký hvozd cisterciákům dát, ale při dalších jednáních, která se odehrávala podle kroniky v králově ložnici, dokázali cisterciáci lokalitu získat. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o vzniku Zbraslavského kláštera

Vložit na svůj web

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Soukromí naruby
Soukromí v dnešním pojetí nebylo pro panovníka a jeho rodinu v podstatě vůbec přijatelné. K životnímu stylu patřila řada sloužících, kteří pečovali o jejich blaho, pomáhali s oblékáním, přinášeli jídlo a vodu, připravovali koupele a plnili další nařízení. Zcela logicky tak museli vstupovat do všech místností, které panovník a jeho rodina užívali. Jinakost vnímání soukromých prostor mohou doložit i některé dochované stavby jako Karlštejn, kde audienční síň přímo sousedí s ložnicí císaře. 

 

PhDr.Dana Dvořáčková o lidech, kteří vstupovali do soukromých prostor

Vložit na svůj web

Klášter Marienstern - Foto:  Paulis, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Klášter MariensternFoto:  Paulis, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Zajímavá doplnění života dvorské společnosti nabízí také archeologické nálezy. Z pražského sídla pro 12. až 13. století můžeme zmínit drobné nálezy fresek v zásypech prvního patra paláce, které vznikly kolem roku 1230. Vzpomenout můžeme i na objevené luxusní výrobky jako zeleně a žlutě glazované miniaturní nádobky, sklo, keramiku z jemné světlé hlíny nebo importované zboží z Anglie, Byzance nebo arabských zemí. Luxusní výrobky ovšem vznikaly i v Praze, jak dokládají pohřební insignie, které nechal Václav II. zhotovit pro svého otce. Umění pražských zlatníků rovněž dokládají relikviářové schránky z doby kolem roku 1290, které se dnes nacházejí v klášteře Marienstern. Konkrétně jde o zlacenou relikviářovou hlavu sv. Jakuba a zlacený věžový relikviář se schránkou z jaspisu. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o vybavení sídla

Vložit na svůj web

Pražský hrad - Foto: Fotobanka stock.xchng

Pražský hradFoto: Fotobanka stock.xchng

Hrad jako domov pro dvořany
V areálu Pražského hradu máme listinami doložen prostor nejen vyhrazený pro nejvyššího komořího, ale sídlil zde také purkrabí Pražského hradu. Jeho význam vzrůstal především na sklonku 13. století, kdy tento post zastával věrný šlechtic Václava II. Hynek z Dubé. Navíc ve starém domě pražského purkrabího bydlel později i Karel IV., než byl dostavěn královský palác. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o domovech sloužících v areálu sídla i dalších prostorách

Vložit na svůj web

Areál hradu poskytoval ubytování panovníkovi, jeho rodině a nejbližším služebníkům, ale nemohl nabídnout zázemí pro všechny vznešené dvořany a panovníkovy hosty. Někteří tak využívali luxusnější domy ve městě. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o ubytování dvořanů, hostů a představitelů církve

Vložit na svůj web

Měšťanské domy nabízely řešení i pro samotného panovníka, který se po požáru Pražského hradu ocitl bez střechy nad hlavou. Nový domov tehdy králi Václavovi II. nabídl zlatník Konrád, který měl dům poblíž kostela sv. Klimenta, v blízkosti dnešního Klementina v Praze. Ovšem domy měšťanů tento panovník využíval také při svých pobytech v Brně, kdy ho žádné vnější okolnosti k takovému rozhodnutí nenutily. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o pobytech krále Václava II. v měšťanských domech

Vložit na svůj web

Z Pražského hradu - Foto: Tomáš Adamec

Z Pražského hraduFoto: Tomáš Adamec

Rezidence není jenom hrad či palác
Závěrem připomeňme fakt, že vlastní rezidence nepředstavuje v širším kontextu jen palác a prostory Pražského hradu, ale součástí bylo i město v podhradí. Nabízelo prostory, které v areálu sídelního hradu chyběly. Stávalo se aktérem života dvora při slavnostních vjezdech, korunovacích, hostinách i turnajích. Namátkou můžeme zmínit oslavy Přemysla Otakara II. na Letné nebo jeho syna Václava II. na dnešním Smíchově. Jan Lucemburský si oblíbil Staré Město pražské. Přímo na Staroměstském náměstí pořádal turnaje a nedalo, v minoritském klášteře sv. Jakuba, uspořádal korunovační hostinu. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o pojmu rezidence

Vložit na svůj web

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Příště
V příštím pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku se s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR vypravíme s dvorem na cesty, bez kterých by povídání o rezidencích nebylo úplné. Podle knížky Cestování ve středověku nebyly dosahované rychlosti nijak závratné. Jak dlouho trvala cesta chodci, běžci, jezdci na koni nebo kupcům s povozy? To už se dozvíte z 44. pokračování seriálu v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 12. listopadu. 

Autor:  Adriana Krobová

Nové články v rubrice

  • 25. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Objev, na který se čekalo přes 30 let

    V jihozápadní části Hostýnských vrchů, asi 2 km nad obcí Lukov nedaleko Zlína, můžete navštívit hrad Lukov. Památku, která objevem zbytků středověké zdi s pozůstatky interiérových omítek a nákresem konsekračního kříže...

     
  • 20. dubna  2015 v 10:00       rubrika: Historie

    Vodu pro Limu dodá technologie indiánů

    Peruánská metropole trpí nedostatkem vody. Pomůže systém, který zbudovali indiáni kultury Wari před 1200 roky.

     
  • 18. dubna  2015     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Když vítězí víra v dobrou věc

    Málokterá památka se může pochlubit tak zásadní proměnou, jako poloroubený podsíňový dům v Radimi s č.p. 41. Nominace na Patrimonium pro futuro je jedním z důkazů.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 

Planetárium

Kopie Chauvetovy jeskyně a konec sondy MESSENGER

Opylovači versus zemědělská výroba, dinosauří vejce z čínského Che-jüanu a rozluštění genetického kódu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas