Historie6. listopadu  2010  

Dvory a rezidence ve středověku XLIII.

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Soukromí naruby
Představte si, že vás šéf pozve k sobě domů, aby jste dojednali pracovní záležitosti. Ovšem namísto pracovny nebo obývacího pokoje vás zavede zcela automaticky do své ložnice. Dnes by se takový vedoucí se zlou potázal, přitom pro středověk byla ložnice panovníka chápána jako veřejný prostor.

43. pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku věnujeme s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR vnímání soukromí, které bylo pro středověkého panovníka i jeho nejbližší z dnešního pohledu doslova otočené naruby.
Zároveň projdeme jednotlivými místnostmi Pražského hradu a Karlštejna a rozdělíme jednotlivé prostory podle jejich užívání. Kdo všechno na hradě bydlel? Kde spala císařovna? To jsou jen některé z otázek, na které budeme hledat odpovědi. 

AudioStáhnout
 

PhDr. Dana Dvořáčková o vnímání soukromí ve středověku

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Na lodi i v ložnici
Ložnice byla jako místo jednání využívána už ve 13. století. Jeden z důkazů nabízí Zbraslavská kronika, když popisuje vznik Zbraslavského kláštera. Připomíná nejen slib krále Václava II. založit klášter na církví vybraném místě, ale také plavbu lodí kolem loveckého hrádku na Zbraslavi, který se cisterciákům tak zalíbil, že se rozhodli právě zde svůj klášter vybudovat. Král přitom v prvních chvílích nechtěl svůj oblíbený lovecký hvozd cisterciákům dát, ale při dalších jednáních, která se odehrávala podle kroniky v králově ložnici, dokázali cisterciáci lokalitu získat. 

AudioStáhnout
 

PhDr. Dana Dvořáčková o vzniku Zbraslavského kláštera

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Soukromí naruby
Soukromí v dnešním pojetí nebylo pro panovníka a jeho rodinu v podstatě vůbec přijatelné. K životnímu stylu patřila řada sloužících, kteří pečovali o jejich blaho, pomáhali s oblékáním, přinášeli jídlo a vodu, připravovali koupele a plnili další nařízení. Zcela logicky tak museli vstupovat do všech místností, které panovník a jeho rodina užívali. Jinakost vnímání soukromých prostor mohou doložit i některé dochované stavby jako Karlštejn, kde audienční síň přímo sousedí s ložnicí císaře. 

AudioStáhnout
 

PhDr.Dana Dvořáčková o lidech, kteří vstupovali do soukromých prostor

Klášter Marienstern - Foto:  Paulis, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Klášter MariensternFoto:  Paulis, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Zajímavá doplnění života dvorské společnosti nabízí také archeologické nálezy. Z pražského sídla pro 12. až 13. století můžeme zmínit drobné nálezy fresek v zásypech prvního patra paláce, které vznikly kolem roku 1230. Vzpomenout můžeme i na objevené luxusní výrobky jako zeleně a žlutě glazované miniaturní nádobky, sklo, keramiku z jemné světlé hlíny nebo importované zboží z Anglie, Byzance nebo arabských zemí. Luxusní výrobky ovšem vznikaly i v Praze, jak dokládají pohřební insignie, které nechal Václav II. zhotovit pro svého otce. Umění pražských zlatníků rovněž dokládají relikviářové schránky z doby kolem roku 1290, které se dnes nacházejí v klášteře Marienstern. Konkrétně jde o zlacenou relikviářovou hlavu sv. Jakuba a zlacený věžový relikviář se schránkou z jaspisu. 

AudioStáhnout
 

PhDr. Dana Dvořáčková o vybavení sídla

Pražský hrad - Foto: Fotobanka stock.xchng

Pražský hradFoto: Fotobanka stock.xchng

Hrad jako domov pro dvořany
V areálu Pražského hradu máme listinami doložen prostor nejen vyhrazený pro nejvyššího komořího, ale sídlil zde také purkrabí Pražského hradu. Jeho význam vzrůstal především na sklonku 13. století, kdy tento post zastával věrný šlechtic Václava II. Hynek z Dubé. Navíc ve starém domě pražského purkrabího bydlel později i Karel IV., než byl dostavěn královský palác. 

AudioStáhnout
 

PhDr. Dana Dvořáčková o domovech sloužících v areálu sídla i dalších prostorách

Areál hradu poskytoval ubytování panovníkovi, jeho rodině a nejbližším služebníkům, ale nemohl nabídnout zázemí pro všechny vznešené dvořany a panovníkovy hosty. Někteří tak využívali luxusnější domy ve městě. 

AudioStáhnout
 

PhDr. Dana Dvořáčková o ubytování dvořanů, hostů a představitelů církve

Měšťanské domy nabízely řešení i pro samotného panovníka, který se po požáru Pražského hradu ocitl bez střechy nad hlavou. Nový domov tehdy králi Václavovi II. nabídl zlatník Konrád, který měl dům poblíž kostela sv. Klimenta, v blízkosti dnešního Klementina v Praze. Ovšem domy měšťanů tento panovník využíval také při svých pobytech v Brně, kdy ho žádné vnější okolnosti k takovému rozhodnutí nenutily. 

AudioStáhnout
 

PhDr. Dana Dvořáčková o pobytech krále Václava II. v měšťanských domech

Z Pražského hradu - Foto: Tomáš Adamec

Z Pražského hraduFoto: Tomáš Adamec

Rezidence není jenom hrad či palác
Závěrem připomeňme fakt, že vlastní rezidence nepředstavuje v širším kontextu jen palác a prostory Pražského hradu, ale součástí bylo i město v podhradí. Nabízelo prostory, které v areálu sídelního hradu chyběly. Stávalo se aktérem života dvora při slavnostních vjezdech, korunovacích, hostinách i turnajích. Namátkou můžeme zmínit oslavy Přemysla Otakara II. na Letné nebo jeho syna Václava II. na dnešním Smíchově. Jan Lucemburský si oblíbil Staré Město pražské. Přímo na Staroměstském náměstí pořádal turnaje a nedalo, v minoritském klášteře sv. Jakuba, uspořádal korunovační hostinu. 

AudioStáhnout
 

PhDr. Dana Dvořáčková o pojmu rezidence

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Příště
V příštím pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku se s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR vypravíme s dvorem na cesty, bez kterých by povídání o rezidencích nebylo úplné. Podle knížky Cestování ve středověku nebyly dosahované rychlosti nijak závratné. Jak dlouho trvala cesta chodci, běžci, jezdci na koni nebo kupcům s povozy? To už se dozvíte z 44. pokračování seriálu v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 12. listopadu. 

Autor:  Adriana Krobová
 

Nové články v rubrice

  • 26. července  2014     Audio  rubrika: Historie

    Civilizace: Seriál o Mistru Janu Husovi

    V letošním roce uplynulo 599 let od upálení Mistra Jana Husa. Jaký skutečně byl? Dokážeme správně chápat jeho dílo v kontextu doby? Nejen o tom už byl červencový seriál Magazínu Leonardo Civilizace.

     
  • 25. července  2014     FotogalerieAudio  rubrika: Historie

    Civilizace: V zákopech první světové války

    Velká válka změnila svět a s ním také osudy milionů lidí. Přesvědčit se můžete v Armádním muzeu Žižkov Vojenského historického ústavu Praha, kam jsme nahlédli v Magazínu Leonardo Civilizace.

     
  • 18. července  2014     Audio  rubrika: Historie

    Civilizace: Neukáznění a neangažovaní

    Působila jako neporazitelná síla, ale její vnitřní stabilita byla narušována osobními spory. Komunistická strana Československa nebyla tak důsledná, jak se z vnějšího pohledu zdálo.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

O eugenice

Její vývoj od časů Platóna po současnost. 26. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Evropa. A co evropanství?

Jak vnímají Češi Evropskou unii? 19. července.

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Gravitační čočky

Dar vesmíru astronomům. 12. července

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Dotazy pro Cyrila Höschla

Odpovídáme na otázky posluchačů. 5. července

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Robotické dalekohledy

Obejdou se bez člověka? 28. června

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Labyrintem se prochází, bludištěm bloudí

Cesta labyrintem. 21. června

 

Meteor

Historická návštěva komety se blíží

Deset let putuje sonda Rosetta ke kometě a konečně ji má na dosah. Stane se její oběžnicí a důkladně...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas