Historie6. listopadu  2010  

Dvory a rezidence ve středověku XLIII.

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Soukromí naruby
Představte si, že vás šéf pozve k sobě domů, aby jste dojednali pracovní záležitosti. Ovšem namísto pracovny nebo obývacího pokoje vás zavede zcela automaticky do své ložnice. Dnes by se takový vedoucí se zlou potázal, přitom pro středověk byla ložnice panovníka chápána jako veřejný prostor.

43. pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku věnujeme s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR vnímání soukromí, které bylo pro středověkého panovníka i jeho nejbližší z dnešního pohledu doslova otočené naruby.
Zároveň projdeme jednotlivými místnostmi Pražského hradu a Karlštejna a rozdělíme jednotlivé prostory podle jejich užívání. Kdo všechno na hradě bydlel? Kde spala císařovna? To jsou jen některé z otázek, na které budeme hledat odpovědi. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o vnímání soukromí ve středověku

Vložit na svůj web

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Na lodi i v ložnici
Ložnice byla jako místo jednání využívána už ve 13. století. Jeden z důkazů nabízí Zbraslavská kronika, když popisuje vznik Zbraslavského kláštera. Připomíná nejen slib krále Václava II. založit klášter na církví vybraném místě, ale také plavbu lodí kolem loveckého hrádku na Zbraslavi, který se cisterciákům tak zalíbil, že se rozhodli právě zde svůj klášter vybudovat. Král přitom v prvních chvílích nechtěl svůj oblíbený lovecký hvozd cisterciákům dát, ale při dalších jednáních, která se odehrávala podle kroniky v králově ložnici, dokázali cisterciáci lokalitu získat. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o vzniku Zbraslavského kláštera

Vložit na svůj web

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Soukromí naruby
Soukromí v dnešním pojetí nebylo pro panovníka a jeho rodinu v podstatě vůbec přijatelné. K životnímu stylu patřila řada sloužících, kteří pečovali o jejich blaho, pomáhali s oblékáním, přinášeli jídlo a vodu, připravovali koupele a plnili další nařízení. Zcela logicky tak museli vstupovat do všech místností, které panovník a jeho rodina užívali. Jinakost vnímání soukromých prostor mohou doložit i některé dochované stavby jako Karlštejn, kde audienční síň přímo sousedí s ložnicí císaře. 

 

PhDr.Dana Dvořáčková o lidech, kteří vstupovali do soukromých prostor

Vložit na svůj web

Klášter Marienstern - Foto:  Paulis, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Klášter MariensternFoto:  Paulis, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Zajímavá doplnění života dvorské společnosti nabízí také archeologické nálezy. Z pražského sídla pro 12. až 13. století můžeme zmínit drobné nálezy fresek v zásypech prvního patra paláce, které vznikly kolem roku 1230. Vzpomenout můžeme i na objevené luxusní výrobky jako zeleně a žlutě glazované miniaturní nádobky, sklo, keramiku z jemné světlé hlíny nebo importované zboží z Anglie, Byzance nebo arabských zemí. Luxusní výrobky ovšem vznikaly i v Praze, jak dokládají pohřební insignie, které nechal Václav II. zhotovit pro svého otce. Umění pražských zlatníků rovněž dokládají relikviářové schránky z doby kolem roku 1290, které se dnes nacházejí v klášteře Marienstern. Konkrétně jde o zlacenou relikviářovou hlavu sv. Jakuba a zlacený věžový relikviář se schránkou z jaspisu. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o vybavení sídla

Vložit na svůj web

Pražský hrad - Foto: Fotobanka stock.xchng

Pražský hradFoto: Fotobanka stock.xchng

Hrad jako domov pro dvořany
V areálu Pražského hradu máme listinami doložen prostor nejen vyhrazený pro nejvyššího komořího, ale sídlil zde také purkrabí Pražského hradu. Jeho význam vzrůstal především na sklonku 13. století, kdy tento post zastával věrný šlechtic Václava II. Hynek z Dubé. Navíc ve starém domě pražského purkrabího bydlel později i Karel IV., než byl dostavěn královský palác. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o domovech sloužících v areálu sídla i dalších prostorách

Vložit na svůj web

Areál hradu poskytoval ubytování panovníkovi, jeho rodině a nejbližším služebníkům, ale nemohl nabídnout zázemí pro všechny vznešené dvořany a panovníkovy hosty. Někteří tak využívali luxusnější domy ve městě. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o ubytování dvořanů, hostů a představitelů církve

Vložit na svůj web

Měšťanské domy nabízely řešení i pro samotného panovníka, který se po požáru Pražského hradu ocitl bez střechy nad hlavou. Nový domov tehdy králi Václavovi II. nabídl zlatník Konrád, který měl dům poblíž kostela sv. Klimenta, v blízkosti dnešního Klementina v Praze. Ovšem domy měšťanů tento panovník využíval také při svých pobytech v Brně, kdy ho žádné vnější okolnosti k takovému rozhodnutí nenutily. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o pobytech krále Václava II. v měšťanských domech

Vložit na svůj web

Z Pražského hradu - Foto: Tomáš Adamec

Z Pražského hraduFoto: Tomáš Adamec

Rezidence není jenom hrad či palác
Závěrem připomeňme fakt, že vlastní rezidence nepředstavuje v širším kontextu jen palác a prostory Pražského hradu, ale součástí bylo i město v podhradí. Nabízelo prostory, které v areálu sídelního hradu chyběly. Stávalo se aktérem života dvora při slavnostních vjezdech, korunovacích, hostinách i turnajích. Namátkou můžeme zmínit oslavy Přemysla Otakara II. na Letné nebo jeho syna Václava II. na dnešním Smíchově. Jan Lucemburský si oblíbil Staré Město pražské. Přímo na Staroměstském náměstí pořádal turnaje a nedalo, v minoritském klášteře sv. Jakuba, uspořádal korunovační hostinu. 

 

PhDr. Dana Dvořáčková o pojmu rezidence

Vložit na svůj web

Z Codexu Maness - Foto:  Universität Heidelberg

Z Codexu ManessFoto:  Universität Heidelberg

Příště
V příštím pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku se s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR vypravíme s dvorem na cesty, bez kterých by povídání o rezidencích nebylo úplné. Podle knížky Cestování ve středověku nebyly dosahované rychlosti nijak závratné. Jak dlouho trvala cesta chodci, běžci, jezdci na koni nebo kupcům s povozy? To už se dozvíte z 44. pokračování seriálu v historickém magazínu Zrcadlo s premiérou 12. listopadu. 

Autor:  Adriana Krobová

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas