Dvory a rezidence ve středověku XXXVIII.

Václav II. ze Zbraslavské kronikyFoto: Wikimedia Commons

Korunovace Václava II.
Korunovace Václava II. českým králem byla o Letnicích v roce 1297 skutečně velkolepou událostí. Dodnes nám o jejím významu vypovídají mnohé písemné prameny. Nahlédneme nejen do Zbraslavské kroniky, ale také do kroniky Otakara Štýrského nebo tzv. Kolmarských análů.

Společně s PhDr. Danou Dvořáčkovou z Historického ústavu AV ČR zasvětíme 38. pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku průběhu korunovace předposledního Přemyslovce ve vší velkoleposti, které dosahovala u dvora i v ulicích Prahy. 

Přípravy korunovace a její průběh
Podle zvyklostí středověku byla i tato korunovace naplánována na církevní svátek. Zároveň se tak zajistil dostatečný prostor na přípravy, které ve Zbraslavské kronice popisuje Petr Žitavský. Nešlo jen o samotné nákupy od kupců z dalekých krajin, ale také pozvání významných hostů, kteří měli události svou přítomností dodat potřebný lesk. 

Pražský groš Václava II.Foto: Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy

Po korunovační mši pokračovaly oslavy demonstrující královu štědrost, moc a bohatství. Petr Žitavský v kronice připomíná „mire magnitudinis“ částečně kamenný, částečně sroubený palác, který jen pro tento účel vyrostl mezi Petřínem a řekou Vltavou. Zároveň hovoří o vínu, které mělo téci z kašen. 

Mapa území posledních PřemyslovcůFoto: Wikimedia Commons

Den po korunovaci
Petr Žitavský nepřipomíná jen velkolepost oslav, ale věnuje se zároveň náročným přípravám, které nutně musely proběhnout. Nezapomíná pak ani na oslavy dalšího dne po korunovaci spojené se založením Zbraslavského kláštera. 

Šperky královny ze Slezské StředyFoto: www.srodaslaska. pl

Korunovace v dalších textech
Kronika Otakara Štýrského si kromě hostů všímá nákladných nákupů, kdy zdůrazňuje prezentaci králova bohatství a štědrosti. Z Otakarova popisu víme, že král měl sice malou korunu, ale její hodnotu odhadl kronikář na 2000 hřiven. Meč a štít za cenu 3000 hřiven, které byly neseny před králem, doplňuje zmínkou o čtyřech rubínech, které měl heraldický znak lva na štítu namísto drápů. Nejvíce ovšem Otakara zaujal králův plášť, jehož hodnotu odhadl na 4000 hřiven. Pokrývaly ho lístky zlatých plíšků a na konci každého z nich byly ještě čtyři malé a jeden velký drahokam. Stejně detailně popsal i hostinu a nevynechal ani pozastavení nad sumou vydanou za krmivo pro koně dosahující plných 5000 hřiven. 

Václav na hostině u svého bratra Boleslava, Gumpoldova legenda Život sv. Václava, Wolfenbüttel, před rokem 1006Foto: CMS UK, AVČR

Příště
S korunovacemi a velkými oslavami obecně bude souviset také 39. pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR. Tentokrát se zaměříme na spory o zasedací pořádek a další ceremonie, které k životu středověké dvorské společnosti patřily, v Zrcadle s premiérou 8. října.