Historie21. listopadu  2012  

Laboratoř plná koroze

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovy - Foto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovyFoto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Destrukce kovu přináší v běžném životě pouze komplikace. Tomu odpovídá i množství různých prostředků, které se snaží proces koroze zpomalit. Přesto se můžete setkat s lidmi, kteří ji do jisté míry vítají, protože umí proces degradace využít.

Týden vědy a techniky zpřístupnil řadu zajímavých míst, kam se lidé obvykle nedostanou. S mikrofonem jsme nahlédli do restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AV ČR se specializací na práci s kovovými nálezy. Po povodních v roce 2002 byla přestěhována do areálu Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR do ulice V Holešovičkách v Praze. Patří k nejmodernějším restaurátorským laboratořím u nás. 

 

PhDr. Helena Březinová, PhD. představuje podstatu a význam práce restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AVČR

Vložit na svůj web

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovy - Foto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovyFoto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

3+3
Restaurátorskou laboratoř tvoří jedna velká místnost, která je obklopena řadou menších prostor, kde působí tři restaurátorky, tři vědečtí pracovníci a mnohdy také studenti, kteří zde získávají důležitou praxi. Každý rok laboratoří projdou desítky až stovky různých, převážně kovových archeologických nálezů. Najdete zde předměty ze železa, bronzu, mědi, stříbra i zlata, ale současně jsou zde restaurovány i další materiály jako dřevo, jantar, kost, sklo, textil či kůže. 

Zmíněné moderní vybavení například zlepšilo bezpečnost i hygienu pracoviště. Vzduchotechnika nekončí pouze podobou známých klimatizací, ale restaurátorky mají k dispozici pohyblivá ramena, která si mohou nasměrovat přímo nad svůj stůl, aby nevdechovaly žádný prach a mikročástice zpracovávaného nálezu. K vybavení laboratoře patří také digestoře, kde je možné bezpečně restaurovat i velké předměty jako meče. K desalinaci (odsolování) nálezů jsou zde určeny nerezové vany, kde jsou předměty ponořeny i několik měsíců. Součástí laboratoře jsou samozřejmě také různé mikroskopy a přístroje na metalografii určené k odběru dále zkoumaných vzorků nebo mikrojehly a mikrobrusky k začišťování povrchů drobných předmětů. 

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovy - Foto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovyFoto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Oproti očekávání nepatří práce restaurátora k těm nejtišším zaměstnáním. Stačí zapnout mikrobrusku a záhy získáte pocit, že sedíte v zubařském křesle. Zvuk mikrobrusky je totiž zubařské vrtačce více než podobný. Ovšem nejhlasitější přístroj najdete v jedné z přilehlých odhlučněných místností. Používá se na samém počátku pro mechanické hrubé čištění nálezů. Pro přesnější představu bude jistě stačit zmínka o tom, že se zde abrazivem stává skleněná balotina, v podstatě skleněné mikrokuličky. Tyto místnosti jsou v laboratoři dvě.  

Mikroskopický detail textilní struktury dochované v korozních vrstvách na povrchu železného předmětu - Foto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Mikroskopický detail textilní struktury dochované v korozních vrstvách na povrchu železného předmětuFoto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Příběh milimetrových nití
Vedoucí této restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AV ČR je PhDr. Helena Březinová, PhD., která se specializuje na dějiny výroby textilu od pravěku do vrcholného středověku. Zatímco v prvním setkání jsme se v historickém magazínu Zrcadlo věnovali především samotné laboratoři, v druhé části jsme se soustředili na samotný textil, který se často objevuje právě uzavřen v korozi na kovových předmětech. Konkrétně jsme se zaměřili na analýzu železného nože z raně středověkého hradiště na Budči. Šlo o 12- 15 cm dlouhý nůž bez rukojeti, která bývala dřevěná. Na střence byly na dvou místech objeveny malé kousky textilu, které dosahovaly zhruba 1 cm2. V té chvíli restaurátor předává nález vědeckému pracovníkovi, v našem případě PhDr. Březinové. 

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovy - Foto: Iveta Kučerová

Den otevřených dveří v restaurátorské laboratoři Archeologického ústavu AV ČR se specializací na kovyFoto: Iveta Kučerová

V první fázi je nutné zpracovat nejprve textilní analýzu, která spočívá v detailní foto dokumentaci a v provedení textilně-technologického průzkumu. Hledají se odpovědi na desítky otázek, například jak byla textilie zhotovena, z jakých nití, z jakého materiálu, jak byly vyrobeny samotné nitě, na jakém textilním zařízení, jakou měla látka barvu apod. Pochopitelně každá textilie nedá odpověď na všechny otázky. Zvláště zjištění barvy je dosud neřešitelný problém, protože částečky přebírají za vlastní barvu koroze. Mnohdy nabídne odpověď až hodnocení větších celků podobných nálezů. 

Dochovaná prokorodovaná struktura tkaniny v plátnové vazbě na povrchu železného archeologického nálezu - Foto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

Dochovaná prokorodovaná struktura tkaniny v plátnové vazbě na povrchu železného archeologického nálezuFoto: PhDr. Helena Březinová, PhD.

V druhé fázi přichází na řadu další nesnadný úkol – je nutné spolu s restaurátorem najít cestu ochrany kovového předmětu i organického materiálu na jeho povrchu. Skloubit tyto dva požadavky není vůbec jednoduché. Po domluvení správného postupu je proveden vlastní restaurátorský zásah, který je doplněný další dokumentací, udávající podrobné informace o následné péči, aby restaurovaný předmět dále nedegradoval. Ovšem ani tím práce vědeckého pracovníka nekončí. 

V třetí fázi musí vědecký pracovník provést ještě tzv. interpretaci nálezu, která v sobě skrývá řadu otázek o využití textilu a jeho funkci, proč byl nalezen právě u tohoto předmětu apod. Na základě textilií můžeme odhalit nebo více poznat například různé pohřební rituály apod. Interpretační zprávy patří nejen do odborné literatury, ale mnohdy se stávají také součástí prací popularizujících vědeckou práci. 

 

PhDr. Helena Březinová, PhD. představuje vybavení restaurátorské laboratoře Archeologického ústavu AV ČR

Vložit na svůj web

Autor:  Adriana Krobová

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

Chřipkový virus je pěkný prevít, každou zimu je trochu jiný. Proto se i vakcíny proti chřipce každoročně...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace