Mají mumie nárok na soukromí?
Mumie "Haruška" z Náprstkova muzeaFoto: Khalil Baalbaki
Vědci dokážou zjistit o dávných nebožtících intimní detaily. Máme právo je zveřejnit? Anebo bychom měli zachovávat pietu, udržovat lékařské tajemství a chránit jejich „osobní data“? Jaký je váš názor?
Výsledky výzkumu za účasti pacientů nebo data získaná analýzou vzorků odebraných z lidského těla představují z etického hlediska velmi ožehavé informace. Lékaři mohou například zcela nechtěně zjistit, že člověk je nemanželským dítětem nebo že jej dědičné vlohy předurčují k vyšší náchylnosti k určité chorobě. Jde o velmi citlivé údaje, které se v žádném případě nesmí dostat do nepovolaných rukou.
Ötzi - nejslavnější mumie světaFoto: archaeologiemuseum.it
Stejné informace umí vědci zjistit i o lidech, kteří zemřeli v dávnější i méně dávné minulosti. Nedávno se podařilo odhalit notně spletité příbuzenské vztahy v rodině faraóna Tutanchamona. O alpském horalovi Ötzim zase díky vědcům víme, že byl před 5300 roků zákeřně zavražděn. Od Tutanchamnona i Ötziho nás dělí tak hluboká propast času, že mezi současnými obyvateli Země nenajdeme nikoho, kdo by mohl označit tyto historické osoby za své přímé předky. Není tu nikdo, kdo by si mohl stěžovat na „vyzrazení lékařského tajemství“ nebo „únik osobních dat“. Znamená to, že o nich můžeme zveřejnit bez nejmenších skrupulí úplně všechno?
Anatom Frank Rühli a etička Ina Kaufmannová z Curyšské university se těmito otázkami zabývají zevrubně ve studii, kterou zveřejnil vědecký časopis Journal of Medical Ethics. „Snažím se zacházet s egyptskými mumiemi, jako kdyby to byli moji pacienti,“ říká Rühli. „Nemám rád, když si vědci dělají z mumií legraci nebo na nich provádějí drastické zákroky.“ Podle významného bioetika Sorena Holma z Manchesterské univerzity vyžadují velmi citlivý přístup především ostatky lidí, jejichž totožnost lze jednoznačně identifikovat.
„Svým způsobem jsou tito lidé stále živí,“ říká Holm. „Stále o nich hovoříme a výsledky některých výzkumů mohou poškodit jejich dobrou pověst.“
Mumie muže s dítětemFoto: Tomáš Sniegoň
Za příklad takto citlivých informací uvádí Holm výsledky výzkumu mumie faraóna Tutanchamona. „Opravdu potřebujeme znát všechny ty detaily z jeho rodinného života?“ ptá se Holm a dodává, že i když identitu ostatků neznáme, měli bychom k nim přistupovat s úctou, jaká přísluší všem mrtvým.
Ve vysílání Českého rozhlasu Leonardo se etické problematice výzkumu mumií a kosterních ostatků budeme ještě věnovat. Zajímá nás vaše mínění. Co si myslí naši posluchači a návštěvníci webových stránek o etice takových výzkumů a zveřejňování informací o mrtvých? Budeme rádi, když vyjádříte váš názor v diskuzi k tomuto článku.
