Zpráva jedenáctá - Most přes záliv
Tudy má vést most a silniceFoto: Stanislav Lhota
Tahle zpráva bude asi jedna z nejnudnějších, i když z nejzásadnějších. Je o samém úředničení. Stále se totiž rozhoduje o projektu mostu přes ostrov Balang a na něj navazující silnice podél větší části pobřeží Balikpapanského zálivu.
To, zda se projekt zastaví, nebo bude pokračovat, rozhodne o tom, jestli záliv přežije tak, jak ho známe (s korálovými útesy, mangrovy a deštným pralesem), nebo jestli se jeho větší část postupně změní v mozaiku příměstských aglomerací a vyhořelého rumiště.
V době mého návratu do Indonésie vloni v srpnu to vypadalo dost jasně na druhou variantu. Se stavbou mostu se už začalo, v mediích se mu dostala velmi pozitivní propagandy a protestující ochranáři se jeden po druhém stáhli a vzdali. Obzvlášť depresivní pro mě byla první schůzka s Gaby, která proti silnici a mostu přes ostrov Balang brojila deset let. Teď i ona přišla s tím, že je to ztracená bitva a že se už můžeme snažit nanejvýš o to, aby se deštný prales a mangrovy po obou jeho stranách chránily tak účinně, jak to slibuje místní vláda. Ale zprávy a fotky, které jsem jí ukázal z okolí rozestavěné silnice, s vykácenými mangrovy, vypálenými pozemky a kárami, svážejícími po silnici ilegální dřevo, byly dost přesvědčivé - jakmile se jednou oblast zpřístupní, bude s ní konec. A tak Gaby svoji lobby zase obnovila.
Stavba mostuFoto: Tereza Kožíšková
Naším třetím spojencem se stala další Holandaňka Danielle, která se v Indonésii před lety provdala a se svým manželem Budionem tu teď vede nevládní organizaci na ochranu mořských savců. V zálivu studovala dugongy a delfíny orcely. Do kampaně proti mostu by bývala šla s plným nasazením, nebýt střízlivějšího postoje jejího manžela. Ten dobře věděl, že se s Danielle po uspořádání mezinárodního kongresu v Samarinde těší přízně guvernéra, díky které hladce běží jejich projekty na ostrove Derawan a na řece Mahakam. A že tentýž guvernér stejně vehementně podporuje i projekt mostu přes ostrov Balang. Trvalo několik měsíců, než se i Budiono rozhodnul jít do kampaně naplno.
Jenže jsme v týmu neměli žádné "jednoznačné" Indonésany, protože Rasi je Indonésanka jen napůl a každý to ví. A místní vláda nevidí ráda, když ochranářskou kampaň vede jen několik "bule" (bledých tváří). Indonéské organizace jsou ale u vlády tak či onak zaháčkované, ostatně se jim taky říká vládní nevládní organizace. I vedení rezervace Sungai Wain, která má být silnicí postižená nejvíc, už dalo ruce pryč. Zapojit Indonésany trvalo několik dalších týdnů. Naděje byla v mladých, začínajících a zatím neznámých členech nevládních organizací, kteří se teprve profilují, nikomu nejsou zavázáni a před všemi ostatními se snaží prorazit a zviditelnit. Pár se jich postupně opravdu chytlo. Někteří z nich možná jen kvůli tomu zviditelnění se, ale jiní proto, že jim na zálivu opravdu záleží a přitom nemají co ztratit.
Jiná věc je ale jednání se státními úředníky. U těch obvykle nejde jen o to, že by neměli odvahu k akci. Většinou mají zájem na tom, aby se uskutečnil právě ten projekt, ze kterého budou mít osobní profit, například skrze spekulace s půdou, účast na zisku nebo úplatky. Klíčovým zastáncem projektu mostu přes ostrov je guvernér Východního Kalimantanu. Schůzka s ním se odkládá už skoro půl roku, sám jsem se s ním zatím viděl jen pár minut, které stačily akorát na potřesení rukou a pak už jen na to, abych se chvíli bavil nad jeho způsobem pohybu, který připomíná teletubbies. S ochranáři mluví guvernér velmi často, ale očividně jen s těmi, kteří mají na svět stejný názor jako on...
Mediální kampaň v zálivu - natáčení TV Trans 7Foto: Stanislav Lhota
Takže zatím nezbylo než jednat s regionální vládou, která je dvojí. Východní pobřeží zálivu má pod správou starosta města Balikpapanu, západní stranu regent distriktu Penajam. Obě vlády mají zájem na tom, aby se most přes ostrov Balang nestavěl. Všechno to jednání stylem "zas a znovu" asi nemá cenu popisovat. Relativně bouřlivá byla večeře ve starostově rezidenci, na které jsem byl já, Gaby a několik ředitelů všech možných oddělení. Gaby si k té schůzce dala vytisknout satelitní snímky zálivu, a jak tak na ně u xeroxu čekala, začal někdo vedle ní tisknout mapy pozemků kolem plánované trasy silnice. Znechuceně se zapojila do žertovné diskuse o tom, že teď budeme sousedi, a po delším přemlouvání se jí pak podařilo od majitele kopií (ze kterého se vyklubal jeden ze spekulantů) dostat mapy. Ty starostu dost pobouřily a vzápětí poté ho ještě víc rozlítily moje informace, že ilegální těžba dřeva kolem nově budované silnice nejen pokračuje, ale že jsou to přímo dělníci zaměstnávaní jeho vládou na stavbě přístavu, kteří ilegální dřevo skupují. Po této a několika dalších schůzkách se začaly hýbat ledy a po dvouleté promlce se začalo opět mluvit o zastavení stavby mostu přes ostrov Balang, o jednom z alternativních řešení (čtyřkilometrový most přímo z Balikpapanu do Penajamu) a o vyhlášení chráněného území podél pobřeží zálivu. Den po jednání v novinách starosta prohlásil, že stále ještě existují dvě alternativy mostu a není jasné, na kterou z nich vláda poskytne peníze. A tři dny po té večeři nám starosta poslal sms o tom, že se připravuje jednání mezi ním, regentem, guvernérem a prezidentem.
V téhle fázi se už do kampaně začali rychle zapojovat další aktéři, počínaje městem a distriktem přes provincii a Jakartu až po mezinárodní úroveň (např. Mongabay.com). A nakonec se podařilo kontaktovat i guvernéra, a to skrze poměrně vlivnou zástupkyní organizace, která na Východním Kalimantanu hodně mluví o rozdělování peněz REDD, což je příspěvek Evropské unie na snížení skleníkových emisí díky zastavení odlesňování a degradace lesa. Guvernér má o tyhle velké peníze značný zájem, a pomocí celé řady slibů a prohlášení, skrze které buduje image své provincie coby Green Province, si získal přízeň téhle mladé dámy. Ta ale na své minulé schůzce s provinční vládou prohlásila, že projekt mostu přes ostrov Balang by pro tuhle image představoval katastrofu. Krátce na to se v novinách objevil článek, ve kterém provincie prohlašuje, že centrální vláda na most přes ostrov Balang možná neposkytne další peníze. A o týden později vyrazil regent Penajamu do Jakarty, sešel se s ministrem veřejných prací, a ten mu slíbil velký finanční příspěvek v případě, že prezident stavbu alternativního mostu odsouhlasí.
Jenže ať už se ledy hýbou jak chtějí, stavba mostu přes ostrov Balang mezi tím vším jednáním rychle pokračuje. A je tu reálné riziko, že se nakonec budou stavět oba mosty! Kampaň teď graduje a klíčová otázka je, jestli v březnu provincie požádá centrální vládu o další příspěvek na stavbu mostu přes ostrov Balang, a pokud ano, tak jestli centrální vláda vyhoví. Pokud ty peníze nebudou, dostaneme 2-3 roky k dobru na prosazení stavby alternativy a na založení rezervace.
