Zuby homininů před 4 miliony let neodpovídaly jejich stravě

Rekonstrukce vzhledu hominina druhu Paranthropus bosei - Foto: Tim Evanson, flickr.com   ,  CC BY-SA 2.0

Rekonstrukce vzhledu hominina druhu Paranthropus boseiFoto: Tim Evanson, flickr.com , CC BY-SA 2.0

Z kostí dávných příbuzných člověka je patrné, že evoluce s úpravami genů šetří. Čelisti dvou druhů rodu Paranthropus zůstaly stejné i přes odlišnou stravu.

Paranthropové žili před 4,2 - 1,3 miliony let, P. robustus v jižní a P. boisei ve východní Africe. 

„Paranthropus měl hrubší rysy než my,“ dodává zoolog Pavel Stopka. Máme společného předka, ale nejsme přímí příbuzní. 

Oba zmíněné druhy měly mohutné zubní čelisti a tlustou zubní sklovinu. A na rozdíl od našeho druhu Homo sapiens i silné žvýkací svaly. Mohli tedy zpracovávat tvrdší potravu. 

Autoři studie, zveřejněné v časopise Science, ale přišli na to, že tyto mohutné čelisti příliš neodpovídaly potravě, kterou zpracovávaly. 

Druh z jihu Afriky je totiž ke zpracování ořechů nebo kořínků potřeboval jen zřídka, častěji jedl rostlinnou stravu. Jeho příbuzný z východu byl výhradně býložravec. 

Člověk-predátor 

Paranthropus boisei mezi ostatními homininy vynikal mohutnými čelistmi a silnými žvýkacími svaly - Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Paranthropus boisei mezi ostatními homininy vynikal mohutnými čelistmi a silnými žvýkacími svalyFoto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Úprava chrupu na jinou potravu by trvala další miliony let. Potravní specializace proto ne vždy musí souviset s mutacemi, které by měnily tvar čelistí. 

Zdá se, že evoluce volí méně namáhavou cestu: čím méně změn genetického kódu, tím lépe. Jeden typ čelistí tak mělo více homininů, i když nebyl ideální. 

„Evoluce je trochu slepá, neplánuje všechno dopředu,“ říká molekulární genetik Jan Pačes. 

Gen pro žvýkání 

To, že jsme se stali moderními lidmi, ale s mutacemi souvisí. Od goril a šimpanzů se lišíme mimo jiné tím, že nám chybí jejich gen pro žvýkací svaly. 

„To mohlo v evoluci směřovat k vymření druhu, protože hůře zpracovává potravu,“ uvažuje Pačes. 

Jenže s našimi plochými stoličkami to tak nevadilo, moderní člověk přešel na jinou než zelenou stravu, která se musí hodně žvýkat. 

„Nakonec se z nás stal nejhorší predátor,“ poznamenává vědec. 

Cukr a mozek 

Náš chrup se tedy liší od chrupu goril, které zůstaly vegetariány a zachovaly si velké řezáky i větší korunkovité stoličky na mletí trávy - Foto: KOKO.org The Gorilla Foundation

Náš chrup se tedy liší od chrupu goril, které zůstaly vegetariány a zachovaly si velké řezáky i větší korunkovité stoličky na mletí trávyFoto: KOKO.org The Gorilla Foundation

Náš chrup se tedy liší od chrupu goril, které zůstaly vegetariány a zachovaly si velké řezáky i větší korunkovité stoličky na mletí trávy. 

Naproti tomu my máme ploché řezáky k dokonalému kousání, ale i pozůstatky špičáků na trhání kusů masa a pevné stoličky na hrubší stravu. 

Změna jídelníčku moderního člověka také přispěla k vývoji mozku, začal totiž konzumovat různé plody. „Začali jsme jíst víc cukru,“ vysvětluje Pavel Stopka. 

Náš rostoucí mozek potřeboval více energie, a to vedlo k dalšímu rozrůznění stravy. Nedokonalost našich zubů už tak nebyla handicapem. 

Šupina nebo peří 

Kromě opatrného přístupu ke genetickým změnám evoluce také využívá struktur, které již existují. Jeden původní útvar může u různých druhů plnit řadu rozdílných funkcí: 

„Nejdřív vznikla rybí šupina, která chránila povrch těla, pak se z toho stalo peří, které sloužilo k termoregulaci, anebo peří určené k létání,“ říká Jan Pačes. 

Další příkladem evoluční šikovnosti je průhledná hmota sklivce v našem oku. 

„Je to obyčejný enzym, který má každé jiné zvíře,“ říká Pačes. V lidském oku je to známá alkohol-dehydrogenáza. 

Autor:  Martina Mašková  (mam)
Pořad: Laboratoř  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 10:33; repríza sobota 21:33  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pylová zrna jako svědci historie staré miliony let

Dinosauří kosti, trilobiti i úlomky starodávných šperků a zbraní pomáhají zpřesňovat neznámou minulost...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace