S detektorem najdete nejčastěji odpadky, mince a knoflíky, říká vášnivý hledač Zdeněk Šámal

Rápotický poklad. Najít tzv. mincovní depot se Zdeňku Šámalovi ještě nepoštěstilo - Foto:  Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Rápotický poklad. Najít tzv. mincovní depot se Zdeňku Šámalovi ještě nepoštěstiloFoto:  Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Jaké poklady se skrývají pár centimetrů, nebo nanejvýš decimetrů pod zemí? Kdo, jak a proč po nich pátrá? A co se díky nim můžeme dozvědět o historii? Na hledání svědectví minulosti za pomoci detektoru kovů a na archeology i zlatokopy, kteří detektory využívají, se ředitel pražské zoo Miroslav Bobek ptal Zdeňka Šámala, který působí jako ředitel zpravodajství České televize, ale současně je nadšený detektorář a historik.

Když během výpravy s detektorem kovů „luxujete“ povrch, to nejčastější, co po zaznění signálu ze země vyhrabete, jsou kovové odpadky, nebo mince a knoflíky. „V mých statistikách vyhrál jako nejčastější rakouskouherský dvouhaléř, který se razil mezi lety 1892 až 1915, nad československou korunou, která se začala razit v roce 1953,“ říká Šámal. 

Mnoho věcí se dá najít nejen na polích, ale i třeba na koupalištích, v trampských osadách – kde se dá podle nalezených mincí zjistit, kdy byly nejvíce užívané – nebo třeba na místě vypuštěných rybníků a podél lokalit středověkých cest. 

Zdeněk Šámal se svým detektorem - Foto: Miroslav Bobek

Zdeněk Šámal se svým detektoremFoto: Miroslav Bobek

Z jaké nejstarší doby pocházejí nálezy objevené pomocí detektorů kovů? „Z eneolitu, pozdní doby měděné. U nás jsou doklady o zpracování mědi z jednoho místa za Prahou zhruba z období kolem roku 3000 př. n. l. Nenašla se přímo měď, ale tyglíky na tavení mědi a tzv. dyzna, což bylo keramické vyústění fukaru, kterým žhavili pec, kde se měď tavila,“ vysvětluje Šámal. 

Dodává, že u všech nálezů nezáleží ani tak na jejich stáří, jako na kontextu. Žádný velký poklad, tedy mincovní depot, osobně nenašel, ale stojí za to hledat i na místech, kde dříve k nějakému nálezu došlo. 

Detektorování různými nadšenci nepřináší jen pozitiva a nové nálezy, ale i ztráty, jak vysvětluje profesionální archeolog a numismatik Jiří Militký. „Mince jsou předmětem až cílené organizované těžby a dalšího prodeje. Na druhou stranu, informace, které jsme díky detektorům získali, jsou naprosto fenomenální. Třeba pro keltskou numismatiku ve střední Evropě je všechno jinak. Pohled na úlohu a význam mince od 3. do 1. století př. n. l. v oblastech severně od Dunaje je zcela nový svět,“ říká Militký. 

Zdeněk Šámal s Militkým souhlasí, protože i podle něj je na každém nálezu nejdůležitější informace, kterou přináší, a když se předmět vyzdvihne neodborně, nebo dojde ke zpeněžení, zmizí informace jednou provždy. 

Autor:  Jana Přinosilová, Miroslav Bobek
Pořad: Leonardo Plus   |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: neděle 11:10; repríza neděle 21:10  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Zlomyslný skřítek z Japonska u českých silnic

Psík mývalovitý, který připomíná lišku na krátkých nožičkách, se v české přírodě objevil teprve před...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace