Civilizace (seriál): Archivy školám, archiváři učitelům

Z konference Archivy školám, archiváři učitelům - Foto: Adriana Krobová

Z konference Archivy školám, archiváři učitelůmFoto: Adriana Krobová

S březnovým seriálem jsme se ohlíželi za loňským 60. výročím vzniku jednotné archivní sítě, které vyvrcholilo velmi zajímavou konferencí Archivy školám, archiváři učitelům.

Tato veřejnosti přístupná akce nabízela návštěvníkům všechny základní informace i praktické ukázky, jak lze s materiály v archivech pracovat. Současně představila všechny typy archivů, které v České republice máme. V seriálu jsme se zaměřili na Státní oblastní archivy a Národní archiv

 

Celý seriál o archivech s K. Řeháčkem o osobních archivech, B. Kaňákem o úředních knihách, A. Šimánkovou a K. Šimůnkovou o politické perzekuci v archivech NA a ABS, M. Sedlákovou a D. Hubeným o fondech let 1918-1945.

Vložit na svůj web

Padouch nebo hrdina? 

Přednášku Padouch nebo hrdina? připravila s Karlem Řeháčkem také Markéta Járová ze Státního oblastního archivu v Plzni. Společně jsme nahlédli do problematiky osobních fondů. Jak lze takové fondy získat? Jak jsou zpracovávány a jaké jsou možnosti jejich zpřístupňování? 

 

Rozhovor s Karlem Řeháčkem (Státní oblastní archiv v Plzni) o osobních fondech a možnostech jejich využití

Vložit na svůj web

V případě osobních fondů, chcete-li pozůstalostí, nemohou archiváři čekat uzavřeni v kanceláři, ale musí současně sledovat dění ve své lokalitě a aktivně vyhledávat možné zajímavé osobnosti. Někdy se jim touto cestou podaří získat zajímavé dokumenty, které pro pozůstalé nemají cenu, ale nám uchovají další odraz reality pro budoucnost. Právě osobní fondy mohou být skvělým zdrojem informací o regionu například i pro školy. 

Státní oblastní archiv v Plzni se může pochlubit například fondem Antonie Strachové, který tvoří desetitisíce obálek s podpisy, fotografiemi a někdy i korespondencí s významnými osobnostmi. Mají zde dokonce raritu v podobě zapečetěného balíčku, který mohou otevřít až 25. února 2020. Někteří zůstavitelé dávají do smluv velmi detailní podmínky, kdy lze do jejich pozůstalostí nahlížet. Zatímco někomu takovou možnost nabídnou, jiný se k danému fondu nesmí přiblížit.  

Úřední knihy městské provenience nejsou pouze suchým výčtem dat 

Úřední knihy patří k poměrně specifickým materiálům, které nenabízí pouze suchopárné účty, jak by se na první pohled mohlo zdát. Své o tom ví Bohdan Kaňák, ředitel Státního oblastního archivu v Olomouci, který spadá pod Zemský archiv v Opavě. Při našem setkání jsme se zaměřili především na rukopisné knihy, které veřejnosti představil také titulem Tajemství olomouckých městských knih. 

 

Rozhovor s Bohdanem Kaňákem, (Státní oblastní archiv Olomouc) o úředních městských knihách i záznamech o korupci

Vložit na svůj web

Nejstarší olomouckou rukopisnou knihou je Liber actum notabilium zahrnující období let 1343 – 1420, kterou nechal založit Karel IV. Po prvním zápisu následuje několikaletá pauza, kdy si tehdejší měšťané nevěděli s knihou příliš rady. Postupně se zápisy naučili třídit a zapisovat jednotlivé právní akty. Byl to v podstatě stejný přelom, jako dnešní zavedení elektronické spisové služby, jen je tehdy nikdo nenutil přijmout novinku tak rychle. 

Velmi zajímavým tématem, který se s lidstvem táhne odnepaměti, je korupce. Nacházíme ji i v této nejstarší knize skrytou v přísaze tehdejšího městského písaře. V době, kdy řada lidí byla negramotných, byl pro ostatní důležitý nejen jako ten, který uměl psát, ale také číst. Proto v jeho přísaze najdete, že nebude stranit žádné straně sporu, že všem napíše a přečte vše, co budou potřebovat. Mimo jiné ovšem také přísahal, že si nebude osvojovat žádné poplatky. Vzhledem k faktu, že se podobné věty v knize opakují, problémy zřejmě patřily ke koloritu všedního dne. 

Život v ulicích měst 

Z konference Archivy školám, archiváři učitelům - Foto: Adriana Krobová

Z konference Archivy školám, archiváři učitelůmFoto: Adriana Krobová

Pokud se zaměříme na archivní prameny let 1918 – 1945, které jsou uloženy v Národním archivu, najdeme je hned v několika fondech. Některé z nich při konferenci představovali Monika Sedláková a David Hubený. Nepřibližovali pouze zápisy vlády, ale také detaily všedního dne tak, jak jsou zachyceny například v policejních zápisech. 

 

Rozhovor s Monikou Sedlákovou a Davidem Hubeným (Národní archiv) o využitelnosti archiválií let 1918 – 1945 pro učitele, žáky i veřejnost

Vložit na svůj web

Mezi vystavenými listinami nescházel ani plakát nabízející odměnu 10 milionů korun tomu, kdo pomůže dopadnout pachatele atentátu na zastupujícího říšského protektora. Plakáty v češtině a němčině nenabízely pouze popis situace a vzhledu atentátníků, ale také podmínky, za kterých je možné finance získat. 

S poukazem na vypsanou odměnu 10. 000 000 korun, která je stanovena na údaje z řad obyvatelstva, jež povedou k dopadení pachatelů a bude plně vyplacena, se předkládají tyto otázky:
 
 1. Kdo může učiniti údaje o pachatelích?
2. Kdo pozoroval pachatele na místě činu?
3. Komu patří ony blíže popsané věci, obzvláště pak komu chybí onen popsaný dámský velociped, plášť, čepice a aktovky? 

Z konference Archivy školám, archiváři učitelům - Foto: Adriana Krobová

Z konference Archivy školám, archiváři učitelůmFoto: Adriana Krobová

Popsané věci byly tehdy vystaveny ve výloze obchodu na Václavském náměstí v Praze, v domě s č.p. 6. 

Přecenil jsem českou duši 

Závěrečnou část seriálu jsme s Alenou Šimánkovou z Národního archivu a Tomášem Bursíkem z Archivu bezpečnostních složek věnovali politické perzekuci, práci s archivními prameny i velmi působivým osudům Růženy Vackové a Josefa Brykse. 

 

Rozhovor s Alenou Šimánkovou (Národní archiv) a Tomášem Bursíkem (Archiv bezpečnostních složek) o politické perzekuci a osudech Růženy Vackové a Josefa Brykse

Vložit na svůj web

Poznávat osudy můžeme také prostřednictvím vězeňských spisů, kde jsou u některých osobností uchovány také tzv. zjišťovací dotazníky, ve kterých vězni při nástupu do vězení odpovídali na mnoho otázek a sepisovali své životopisy. Dotazy se netýkaly pouze jejich činnosti a motivů, ale také rodiny a běžného života. Najdeme zde také otázku na prožitá zklamání. Právě Josef Bryks v tomto dotazníku napsal, že jeho největším životním zklamáním je, že přecenil českou duši… 

Příběhy skryté v matrikách 

Celý cyklus o životě archivů uzavřeme velmi zajímavým vyprávěním Vladimíry Hradecké o matrikách, které najdete na webu Leonarda v sekci přednášek pod názvem Tajemství rodu. 

Autor:  Adriana Krobová
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Rusové na Měsíci

V březnu 1968 zachytili odborníci NASA hlas rusky mluvícího kosmonauta z Měsíce. Vyvolalo to šok. Rusové...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace