Nástup středomořského klimatu u nás probíhá už od 50. let, tvrdí klimatolog

Bude takto vypadat česká krajina? - Foto: Štěpán Macháček

Bude takto vypadat česká krajina?Foto: Štěpán Macháček

Předpovědi klimatologů říkají, že v letech 2021 až 2050 dojde v Evropě k ústupu horského typu počasí, a v roce 2071 až 2100 dojde k nástupu středomořského klimatu. Mají se této změny budoucí generace bát?

„Není to jen predikce, tato změna už probíhá,“ uvedl v Magazínu Leonardo klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. 

Od 50. let minulého století postupně ustupuje horský typ klimatu, například do Maďarska už se dostávají první středomořské klimatické typy, dodal vědec. 

„A zatímco ve Středomoří je příroda zvyklá, posunem tohoto klimatického pásu k nám by se mohly dostat jiné živočišné a rostlinné druhy, které se začnou zbavovat těch původních, zde zabydlených druhů,“ popsal Zahradníček. 

To může znamenat větší boj se škůdci v agrární oblasti, protože noví škůdci mohou být odolnější a díky teplu se i lépe rozmnožovat. 

„Ve Středomoří jsou lidí na toto klima zvyklí, třeba architektura je tomuto počasí po staletí přizpůsobená, například mají úzké uličky. U nás jsme ale zvyklí na jiný typ klimatu, takže tato změna může být významný zásah a nemusí to být nic pozitivního,“ upozornil klimatolog. 

Co s městskými tepelnými ostrovy? 

Hlavním úkolem bude ale především ve městech zadržet vodu, soudí Zahradníček - Foto: Filip Jandourek

Hlavním úkolem bude ale především ve městech zadržet vodu, soudí ZahradníčekFoto: Filip Jandourek

Městská zástavba vykazuje jev, kterému říkáme městský tepelný ostrov. „To znamená, že centrum větších měst je podstatně teplejší než jejich okraje.“ 

Jak se v budoucnu budeme schopni s tímto jevem vyrovnat? „Obecně platí, že stromy výrazně ochlazují a pomáhají lepší tepelné kondici místa než čirý beton.“ 

Hlavním úkolem bude ale především ve městech zadržet vodu, soudí Zahradníček. „Ta v současnosti díky betonovým částem města velmi rychle odteče.“ 

„Proto se řeší výstavba retenčních nádrží nebo to, že například místo betonových parkovišť, by mohly být zelené plochy s dlažbou se zelenými průsaky, které vodu lépe zachytí.“ 

V teplotách vzduchu je výrazný rozdíl mezi centrem a okrajem, a nejhorší situace bývá v noci, přiblížil projevy tepelných ostrovů expert. 

„Tehdy je rozdíl mezi centrem a okrajem města až 4 stupně Celsia. Centrum se prostě nedokáže tak odvětrat, aby teplo z něho zmizelo,“ konstatoval Pavel Zahradníček. 

Autor:  Terezie Jirásková, Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pylová zrna jako svědci historie staré miliony let

Dinosauří kosti, trilobiti i úlomky starodávných šperků a zbraní pomáhají zpřesňovat neznámou minulost...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace