Americký skladatel ví, jak zní sluneční erupce nebo výron koronální hmoty

Hudební skladatel Robert Alexander se věnuje sonifikaci dat ze satelitů NASA - Foto: Jan Hromádko

Hudební skladatel Robert Alexander se věnuje sonifikaci dat ze satelitů NASAFoto: Jan Hromádko

Zatímco vizualizace má ve vědě pevné místo, sonifikace si jej teprve dobývá. Například molekulární biologové zvukem znázorňují purinové sekvence DNA, geofyzici převádějí do slyšitelného spektra zemětřesné vlny a převádění dat na zvuk si oblíbili také astrofyzikové.

„Už před rokem 1992 se sonifikaci věnovalo mnoho lidí nesystematicky, pak se tito lidé spojili, a začali pracovat společně. Vznikla tak mezinárodní komunita pro zvukové zobrazování,“ uvedl v Magazínu Leonardo skladatel Robert Alexander, který spolupracuje při analýze družicových dat s Americký národním úřadem pro letectví a kosmonautiku. 

„Když se zamyslíme, jak se data vyvíjejí a proměňují, můžete si to představit jako příběh. Nejsou to jen suchá čísla, ale odrážejí skutečný fyzikální jev, který se odehrává daleko ve vesmíru... Vaše ucho vás může navést třeba na jeden konkrétní zvuk, který zní jako ptačí zpěv nebo naopak na nižší frekvenci, která zní jako hučení, nebo vás zaujme nějaký zvuk svým rytmem, s jakým se opakuje.“

Hudebník spolupracuje nejen s NASA, ale i s astronomy z Michiganské univerzity, kteří se soustředí na výzkum slunce a heliosféry. „Společně analyzujeme mnoho záznamů ze satelitů, jako jsou data o částicích vylétajících ze slunce, měření slunečního magnetického pole nebo výrony koronální hmoty a sluneční erupce.“ 

O tom, jakým datům přiřadit v hudební kompozici konkrétní zvuk nebo nástroj, rozhoduje tzv. mapování proměnných. „Vezměme nějakou vědeckou veličinu, třeba graf zobrazující obchodování na burze nebo záznam z EKG, a tu převedeme na hudební proměnné.“ 

Spoléhám na intuici, říká hudebník - Foto: Martina Pavloušková

Spoléhám na intuici, říká hudebníkFoto: Martina Pavloušková

Skladatel spoléhá především na vlastní intuici. „Kdykoli se zabývám hudební mapováním, hledám paralely k určitému hluku nebo ten nejblíže znějící hudební nástroj.“ 

„Jedním ze způsobů, jak k sonifikaci přistupuji, je že poslouchám přímo zaznamenaná data. První, co s takovým záznamem udělám, je to, že ho převedu do audiosouboru,“ popsal začátek celého procesu hudebník. 

Zatímco čtení vědeckých dat a grafů vyžaduje velké odborné znalosti, sonifikace dokáže nenuceně vzbudit zvědavost každého člověka. 

„Naslouchající lidé sice také nerozumí vědě, která za kompozicí vězí, ale samotný zvuk je něčím přitahuje a vyvolává celou řadu otázek, které směřují k vědě, která se skrývá pod povrchem,“ chválil vzdělávací rozměr sonifikace vesmírných dat Robert Alexander. 

Autor:  Tereza  Burianová, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbóny

V Meteoru zahajujeme vysílání sedmidílné četby o chemických prvcích. Jde o vybrané části kapitol z knihy...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace