Češi divokou přírodu milují, ale nemají problém do ní zajet autem, říká ekopsycholog

Náš vztah k přírodě mi přijde jako velmi košatá věc. Neplatí, že čím více lidé budou trávit čas v přírodě, tím více ji budou chránit, tvrdí Jan Krajhanzl - Foto: Anna Kottová

Náš vztah k přírodě mi přijde jako velmi košatá věc. Neplatí, že čím více lidé budou trávit čas v přírodě, tím více ji budou chránit, tvrdí Jan KrajhanzlFoto: Anna Kottová

Čtvrtek je Světovým dnem divoké přírody. Každý z nás si ji představuje poněkud jinak. Co si ale představují pod pojmem divoká příroda Češi? To se před půl rokem rozhodla zjistit skupina vědců z Masarykovy univerzity v Brně, a výsledky jsou překvapivé.

„Ukázalo se, že Češi mají rádi divočinu, a podporují její další rozšiřování u nás,“ uvedl v Magazínu Leonardo vedoucí skupiny ekopsycholog Jan Krajhanzl. 

Většina Čechů je přesvědčena, že pokud dáme území třeba 50 let, tak tam divoká příroda může vzniknout, citoval z výsledků výzkumu expert. 

Divočina může mít různé definice, takže je v pořádku, že si lidé pod tímto pojmem představí nejrůznější věci. „Odborná veřejnost ale definuje divokou přírodu jako bezzásahovou, kde stavební, zemědělské a lesnické aktivity jsou nulové.“ 

Průzkum také ukázal, že Češi mají o divočině velmi zromantizované představy. 

„Myslím, že české prostředí bylo vždy pod vlivem romantismu, ne nadarmo se všichni na základních školách učíme o Karlovi Hynkovi Máchovi,“ soudí ekopsycholog. 

Proto vznikl v Česku Klub českých turistů, proto udržujeme značené stezky. „Odtud ta tradice o víkendu vzít batoh a vyrazit někam do přírody. Pak vlastně i tradice skautingu a trampingu.“ 

„Co mě na tématu vztahu Čechů k přírodě baví, je jeho rozporuplnost,“ svěřil se Krajhanzl. „Je spousta lidí, kteří mají rádi přírodu a mají chuť v ní trávit čas, ale nemají třeba zábrany přijet autem doprostřed lesa.“ 

Dalším příkladem mohou být sběratelé hmyzu. „Jsou tak nadšeni krásou hmyzího života, že brouky chytají a dávají si je do vitrínek.“ 

Kapitolou sama pro sebe jsou podle ekopsychologa myslivci. „Nebo zde máme horolezce, o kterých rozhodně nelze říct, že co horolezec, to ekologický aktivista.“ 

„Náš vztah k přírodě mi přijde jako velmi košatá věc, kdy neplatí, že čím více lidé budou trávit v přírodě, tím více ji budou chránit,“ objasnil české specifikum Jan Krajhanzl. 

Autor:  Markéta Ševčíková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Chabá paměť vody a homeopatie

Má voda paměť? Jak dlouho a co si může pamatovat? To jsou otázky, které dlouhodobě zajímaly nejen vědce....

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Čtyři sta let starý žralok a vyhynulý sladkovodní delfín z Aljašky

Pandí dvojčata z vídeňské zoo, Věstonická venuše pod mikrotomografem a konec čínského lunárního vozítka...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace