Čeští vědci chtějí do deseti let popsat funkce všech genů savčí DNA

Laboratorní myši, nepostradatelní pomocníci moderní genetiky - Foto:  Uživatel: Rick Eh?, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Laboratorní myši, nepostradatelní pomocníci moderní genetikyFoto:  Uživatel: Rick Eh?, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

O tom, co jsou to geneticky modifikované myší modely, a jak mohou přispět k rozluštění vzniku všech chorob savců, hovořil v Magazínu Leonardo jeden z předních odborníků na transgenní a genově modifikované organismy Radislav Sedláček z Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci.

„V našem výzkumu se snažíme modifikovat geny, abychom zjistili, jak fungují a jak ovlivňují náš život,“ uvedl genetik. „Pak zkoumáme, jestli by tato znalost nešla využít pro určení nové terapie pro lidské choroby.“ 

Výzkum využívá známého faktu, že přes 95 % myších genů je identických s těmi lidskými a jen několik set genů je odlišných. „Navíc díky tomu, že výzkum modelového organismu myši je tak starý, tak existují skvělé nástroje pro jejich využití.“ 

„Organismus myši je velmi podobný, konstituce genů také a je to ještě zaplatitelné. Dají se sice dělat výzkumy i na potkanovi, praseti nebo psovi, ale to je ekonomicky náročné, a nelze uplatnit všechny principy jako u myši.“ 

„Crisper je revoluční technologie a molekulární nástroj, který jsme adaptovali z přírody. Sestává se ze dvou částí: jednak je to enzym, který dovede rozštípnout DNA, případně RNA. A aby to neudělal náhodně, tak potřebuje navaděče. Tím je molekula RNA, která navede enzym na správné místo, které si vybereme.“

Sedláček chce se svým týmem rozluštit do poloviny dvacátých let tohoto století funkci všech genů savců právě prostřednictvím myšího modelu. „Ale směřujeme i k člověku. Na úrovni kmenových buněk je už připraveno 15 tisíc genů, takže do těch 22 tisíc zbývá už jen menší část.“ 

Dosavadní metody pro manipulaci s DNA založené na rekombinaci, které jsou pro tyto výzkum nezbytné, byly velmi náročné a trvaly dlouho. To změnila technologie tzv. crisperu. 

A protože lidský genom je kompletně zasekvenován, stejně jako genom myší, tak vědci přesně mohou vybrat místo, kde pomocí crisperu mohou poškodit nebo vložit jakoukoli jinou genovou sekvenci. 

Cílem těchto metod je nalézt, zmapovat a popsat funkci všech genů u savců, včetně lidských. „Jde o velmi ambiciozní plán, jehož dopad bude větší než sekvenace lidského genomu, protože konečně budeme znát i funkce genů.“ 

„Když známe jenom ty písmenka, tak nevíme, co za co zodpovídá. Teď už to budeme asi tušit. Ale protože jen málokdy je za chorobu zodpovědný jen jeden gen, tak dalším krokem bude vytvořit modely lidských chorob,“ naznačil Radislav Sedláček další směr bádání českých genetiků. 

Autor:  Josef Kluge  (jkl), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace