Echolokace a námluvy, dvě velká témata netopýřích hovorů

Netopýr hnědý (Eptesicus fuscus) - Foto:  BatGuys Professional Wildlife Removal Service

Netopýr hnědý (Eptesicus fuscus)Foto:  BatGuys Professional Wildlife Removal Service

Netopýři jsou pro vědu zajímaví nejen způsobem lovu, nočním způsobem života, nebo zimováním. Podnětné je také studium jejich hlasových projevů. Ultrazvuk netopýrů se ale začal poslouchat až ve 20. století, protože dříve neexistovaly potřebné přístroje.

„Už v 18. století italský biolog Lazzaro Spalanzzani zjistil, že netopýr se orientuje především ušima,“ uvedla v Magazínu Leonardo zooložka Helena Jahelková. 

Díky ultrazvukovým detektorům můžeme rozdělit netopýří signály do dvou skupin: na echolokační, sloužící především orientaci v prostoru, a na sociální. 

„Echolokační signály jsou mnohem jednodušší, zatímco sociální jsou složitější, frekvenčně daleko variabilnější a jsou také delší,“ tvrdí zooložka. 

Sociální štěbetání netopýrů můžeme na rozdíl od echookace slyšet pouhým uchem. Pro poslech echolokačních signálů ale potřebujeme speciální ultrazvukový detektor, který je převede do spektra slyšitelného pro člověka. 

Echolokačních signálů je několik typů. „Druhy, které loví ve volném prostoru, se obvykle nemusí obávat, že do něčeho narazí, takže mají dlouhé signály, nízké a s velmi dlouhým intervaly,“ vysvětlila Jahelková. 

Čtěte také: Netopýři čelí sílícím hrozbám

„Teprve až když uslyší nějakou kořist, tak zvuky zrychlí, nebo zkrátí a změní, až to přejde do jakéhosi bzukotu.“ 

Signály se liší také podle prostředí, ve které se netopýr pohybuje. Netopýři, kteří loví v členitém prostředí, například v lese nebo uvnitř budov, musí zjistit, jestli to, co slyší, je kořist, nebo odraz od prostředí. 

„Jejich signály jsou proto vysoce frekvenčně modulované, velmi krátké a velmi rychle za sebou a také mnohem tišší.“ 

Mládě netopýra jižního (Pipistrellus kuhlii) - Foto:  Leonardoancillotto86,  Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Mládě netopýra jižního (Pipistrellus kuhlii)Foto:  Leonardoancillotto86, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Existuje také skupina netopýrů, kterým se říká CF netopýři, kteří mají vyhodnocování echolokačních signálů založené na jiném principu: jejich signály jsou velmi dlouhé a takřka konstantní, ale mají velmi krátké, frekvenčně modulované konce. 

„Nejvíce jsem se zajímala o netopýry rodu Pipistrellus, to jsou velice drobní netopýrci, nejmenší váží 3 gramy, ten větší kolem 7 až 9 gramů. Zabývala jsem se signály samců, které vysílají v období páření a kterými vábí samičky,“ popsala Jahelková. 

Díky výzkumům tedy víme, že netopýři vysílají jiné sociální signály na jaře a jiné v létě. Když je květen nebo červen, samcům jde jen o to, označit si teritoria a říct jiným samcům, aby je respektovala. 

Na vrcholu sezóny páření, tedy v srpnu jsou signály mnohem bohatší. „Obsahují nejen informaci o druhu a jedinci, ale také další signály, které mají samičky nalákat,“ říká zooložka. 

„Signály se podobají signálům mláďat, které vysílají malinká mláďata, když volají na svoje maminky,“ přiblížila klamavou strategii netopýřích samců Helena Jahelková. 

Autor:  Tamara Kocourková, Adriana Krobová, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Nejodolnější živočich na Zemi

Můžete ji vysušit, převařit, topit v kapalném heliu, trápit mrazem nebo vyslat do vesmíru - všechno...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Nový velký dinosaurus ze Sibiře a lidská oběť z řeckého Lýkaionu

Ovce jako „sekačky“ trávy, středověké hračky z Uherského Hradiště a problémy s fotografováním hvězd...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace