Exotické suvenýry z cest? Blechy a larvy v pod kůží

Cochliomyia hominivorax, exemplář miázní mouchy označený pro sledování - Foto: Peggy Greb, Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Cochliomyia hominivorax, exemplář miázní mouchy označený pro sledováníFoto: Peggy Greb, Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Bodnutí krev sajícím hmyzem je v cizině mnohem nebezpečnější než u nás. Ne kvůli bodnutí, ale kvůli riziku nákazy různými exotickými nemocemi. Pojem exotický je ale relativní. Hmyz nezná hranice států, a může se šířit různými způsoby do všech míst, kde se mu bude dařit.

Někdy k takovému šíření přispívají i lidé, kdy hmyz bývá nechtěným cestujícím na palubách lodí a letadel. Hmyz ale může cestovat i na lidském těle, jako velmi zvláštní suvenýr z dovolené. 

„Z našich dovolených si můžeme dovézt dva zástupce: jednak miázní mouchy, pak také písečné blechy,“ uvedl v Magazínu Leonardo parazitolog Jan Votýpka. 

Písečné blechy se vyznačují tím, že zalézají do podkoží, do kterého vnikají v místech, kde je kůže měkčí. „Většinou na dolních končetinách, v patě zespoda do plosky nohou nebo, a to bývá nejčastěji, pod nehty.“ 

Zde se usadí samička a mnohonásobně zvětší své tělo, které se vyplní vajíčky. Když jsou plně zralá, samička začne svědit, a my ve snaze se svědění zbavit, vytlačíme vajíčka ven. 

„A to je samičin cíl, protože jen tak se životní cyklus může opakovat,“ dodal expert. 

S tímto cizopasníkem se původně lidé mohli setkat pouze v Novém světě, ale odtud byl během období obchodu s černochy zavlečen do Afriky, následně na Madagaskar a pak i na indický subkontinent, vysvětlil Votýpka. 

„Pokud navštívíme tato místa a budeme se pohybovat třeba bosí, máme šanci se s pouštní blechou setkat a eventuálně si ji dovézt i k nám domů.“  

Čtěte také: Parazit v lidském těle je náš přítel

Samotný pobyt parazita v našem podkoží nás neohrožuje. „Pokud tam zůstává sám a ojedinělý, tak je to lehce traumatizující zážitek, ale nic vážného se nám většinou nestane,“ uklidňuje odborník. 

Dalším, možná ještě děsivějším zážitkem je setkání s miázní mouchou. „Ta naklade svá vajíčka nebo spíš pohyblivé larvy na naší kůži nebo oblečení, a tyto larvy zalezou do kůže nebo i do tělesných otvorů, tedy úst, nosu a podobně.“ 

„Jsou tak malé, že si jich nevšimneme. Pak se začnou vyvíjet v kůži nebo sliznici, a toho už si všimneme, protože je to bolestivé, člověk dokonce cítí jistý pohyb v daném místě,“ popsal Votýpka. 

Mimo samotný fakt, že něco žije v naší kůži, nám larvy potíže nezpůsobí, ničím nás nenakazí. „Většinou tato infekce není spojená s žádnou další infekcí bakteriálního nebo houbového původu,“ ujistil parazitolog. 

Jeden typ miázní mouchy je používám i v léčbě, u nás jde dokonce o léčbu částečně placenou pojišťovnou. 

Pokud mají pacienti špatně se hojící rány, například v případě tzv. diabetické nohy, je možné využít tyto miázní mouchy k odstranění špatné, poškozené a hnisající tkáně, které provedou díky své malé velikosti precizněji, než by dokázal člověk. 

„Nejen, že mechanicky odstaní poškozenou tkáň, ale do místa svého působení vylučují antimikrobiální látky a svým pohybem dělají jakousi minimasáž a pomáhají hojení. Pokud tedy člověk zvládne tu psychickou zátěž, kterou jsou vyvíjející se larvy v jeho těle, pak už můžeme mluvit jen o pozitivních účincích,“ chválil působení parazita Jan Votýpka. 

Autor:  Irena Henslová  (ihe), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Historie – věda vypravěčů příběhů

Pro někoho je historií už včerejší večeře, většina z nás si ale historii hodnou výzkumu představí jako...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Opičí archeologie v Brazílii a největší radioteleskop světa v Číně

Koupání v pískovnách jako záruka biodiverzity, tisíc druhů ptáků v bolivijském parku Madidi a další...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace