Invaze cizích rostlinných druhů začala už v neolitu, vysvětluje botanik

Bolševník velkolepý je jen jedním a novodobým příkladem invazního druhu ve střední Evropě - Foto:  Wikipedia, Gerard M

Bolševník velkolepý je jen jedním a novodobým příkladem invazního druhu ve střední EvropěFoto:  Wikipedia, Gerard M

Co dnes víme o evoluci rostlin a populační ekologii? A jak člověk proměňuje svou činností biodiverzitu flóry? Hostem Magazínu Leonardo byl čerstvý držitel Medaile Johanna Gregora Mendela za zásluhy v biologických vědách František Krahulec.

„Evoluce rostlin běží pořád. Mizení a objevování rostlinstva tu máme stále. Rostliny se stěhují krajinou, postupují například do větších nadmořských výšek a tak dále,“ uvedl vědec. 

Všechny živé organismy také reagují na lidskou činnost, jak ukazují třeba plevely rezistentní na herbicidy, ale i celá řada rostlin, které se vzájemně kříží. „V současné době je zásadní to, že se převáží velké množství zboží, a s tím se přetahuje z kontinentu na kontinent spousta dalších organismů, živočichů, hub a rostlin.“ 

„Člověk nedokáže nikdy odhadnout žádná rizika své jakékoli činnosti, protože ta se projeví často velmi nečekaně.“

„V takovou chvíli začnou nové selekční tlaky. Stále u nás třeba probíhá nemoc jilmů, za což může houba, která sem byla zavlečena ze severní Ameriky,“ upřesnil botanik. 

Podle něj nás ale tato situace nemusí příliš znepokojovat. „Jde o vývoj. A když už to člověk jednou rozjel, tak s tím asi mnoho neudělá.“ 

Invaze cizích rostlinných druhů ve střední Evropě začaly už s příchodem neolitického zemědělství. „Tehdy k nám přicestovala celá řada plevelů z Blízkého východu a Balkánu, které v současné době už často patří mezi ohrožené druhy, a řada z nich je nesmírně vzácná.“ 

„Problémem jsou ale novodobé invaze, které probíhají v řádově mnohem větším množství. To začíná být i problémem v oblasti údržby krajiny, jak se ukazuje na příkladu s bolševníkem, který se u nás rozšířil právě díky neudržování krajiny.“

Druhová rozmanitost je z hlediska celé České republiky všude přibližně stejná, ale ubývá na malé prostorové škále. „Je velmi málo druhů, které u nás zmizely úplně. Řada z nich se znovu nalezla, ale dříve byly třeba hojnější.“ 

„To je dáno tím, jak se v krajině hospodaří. Když byly malé farmy a malá pole, tak každý hospodařil jinak, včetně luk a lesů.“ 

Krahulec se dlouhodobě věnuje bádání v Krkonošském národním parku a v oblasti Šumavy. „V Krkonoších se věnuji zejména loukám, které člověk založil tím, že vykácel les, a začalo se pást a hospodařit.“ 

„Současný velkoplošný způsob obhospodařování vyvolává na velkých plochách ochuzení systému naší přírody.“

Tak vznikly tzv. kulturní louky, kde se potkaly druhy z nižších poloh s druhy alpinskými. „Musím říct, že v současné době je situace na horských loukách lepší, než byla v 70. letech minulého století.“ 

„Tento stav byl dán mimo jiné i mentální bariérou ochrany přírody, která si neuměla představit, že i ve vyšších nadmořských výškách by se mělo hospodařit, což se v současnosti už bere jako naprosto normální věc,“ popsal změny k lepšímu v oblasti druhové rozmanitosti František Krahulec. 

Autor:  Josef Kluge  (jkl), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Chřipka může vyvolat poruchy spánku

Usnout nečekaně za volantem nebo trpět nevyzpytatelnou chronickou ospalostí, to se může stát lidem postiženým...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace