Jak na kriminalistické mikrostopy? S elektronovými mikroskopy!

Elektronové mikroskopy ve službách kriminalistiky ilustrační foto - Foto:  Ludwig-Maximilians-Universität München, Fakultät für Biologie

Elektronové mikroskopy ve službách kriminalistiky ilustrační fotoFoto:  Ludwig-Maximilians-Universität München, Fakultät für Biologie

Při vyšetřování trestného činu se vyšetřovatelé musí soustředit také na stopy, které nejsou jsou na první pohled viditelné. Co mezi tyto takzvané mikrostopy patří a jak se analyzují? To představili experti z pracoviště fyzikální chemie Kriminalistického ústavu v Praze.

„Mikrostopy jsou ty stopy, které pouhým oken nevidíme, a jsou nejen náročné na odběr, ale i na analýzu,“ uvedla specialistka Ivana Turková. 

Kromě optických mikroskopů využívají pracovníci ústavu i elektronové mikroskopy a mikroanalýzy. Při analýze pod elektronovým mikroskopem je ale třeba vytvořit správnou hodnotu vakua. 

„Na pracovišti fyzikální chemie využíváme v současnosti tři elektronové mikroskopy. Služebně nejstarší z přístrojů je využíván 24 hodin denně, analyzujeme na něm povýstřelové zplodiny. 

Tyto zplodiny jsou ale jen jedny z mnoha, které se na pracovišti fyzikální chemie zkoumají. 

„K těm další patří například termogenetické částice, které vznikají při aktivací airbagů,“ vysvětlila specialistka. „Například, když řidič z odcizeného vozidla uteče nebo je podnapilý, tehdy jsou dohledávány mikročástice z airbagů.“ 

Pracoviště se také zaměřuje na analýzu pigmentů, pomocí které lze odhalit třeba falzifikáty obrazů. 

„V některých případech můžeme zjistit že vybraný pigment nekoresponduje s obdobím, kdy autor tvořil. Když máte originál, tak zjistíte že autor používal odlišné pigmenty,“ dodala Ivana Turková. 

Více o tomto procesu řekl ředitel Kriminalistického ústavu v Praze Pavel Kolář. Ten popsal, jak tuto analýzu provádí nejnovější z elektronových mikroskopů. 

„Iontový mikroskop nám umožňuje například řezat částice a nahlížet do jejich vnitřní struktury. Umožňuje také řezat povrchy, takže můžeme studovat, zda byl například na papír nanesen nejdříve tisk a pak na něj bylo psáno, nebo obráceně,“ objasnil možnosti moderních kriminalistických metod Pavel Kolář. 

Zdroje: Phys.Org, ScienceDaily, NASA, New Scientist, Space.com, Science News, Centauri Dreams, Mashable   

Autor:  Dalibor Zíta, Tereza Šťastná, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Houby, které nás mohou sežrat

Houby nerostou jen v lese, jsou všude kolem nás. Okem neviditelné mikroskopické plísně čekají na svou...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Dalekohled Jamese Webba a italská zemětřesení pohledem družice

Ibuprofen ve vodách Severního moře, čeští geodeti na cestě za nejvyšším vodopádem světa a start čínské...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace