Jak na škodlivé emise CO2? Vysokoteplotní karbonátovou smyčkou!

Technologie karbonátové smyčky je zvláště vhodná především pro uhelné elektrárny - Foto:  Da Sal

Technologie karbonátové smyčky je zvláště vhodná především pro uhelné elektrárnyFoto:  Da Sal

Jak odstranit nežádoucí emise oxidu uhličitého z ovzduší? Projekt karbonátové smyčky HITECARLO představil v Magazínu Leonardo Karel Ciahotný, vedoucí Ústavu plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

„Jde o technologii odstraňování kysličníku uhličitého z plynných směsí,“ upřesnil expert. Takzvaná karbonátová smyčka využívá k záchytu oxidu uhličitého chemickou reakci za pomocí oxidu vápenatého. 

Chemik popsal celý mechanismus. „Spaliny, které produkuje například kotel, prochází čistícím zařízením, ve kterém se nachází oxid vápenatý. Výsledkem reakce je vznik uhličitanu vápenatého.“ 

„Ten se dopraví do druhého zařízení, takzvaného kalcinátoru, kde je vyšší teplota kolem 900 stupňů Celsia,“ dodal Ciahotný. 

Zde dojde k rozkladu vzniklého vápence zpět na oxid vápenatý a oxid uhličitý. „Tentokrát jsou ale obě látky v koncentrované podobě, takže je můžeme vyčistit, zkapalnit a potom někam uložit.“ 

Kam s HITECARLEM? 

V rámi projektu HITECARLO byli vytipováni největší znečišťovatelé na území České republiky. Jde především o uhelné elektrárny, které vyprodukují ročně kolem 60 milionu tun oxidu uhličitého. 

„Pro ně je tato technologie karbonátové smyčky velmi vhodná,“ tvrdí expert. 

Další skupinu zdrojů oxidu uhličitého tvoří cementárny a vápenky. Tam je sice spotřeba paliva řádově nižší, ale zase v nich vzniká oxid uhličitý při pálení vápence. 

„Zatím jsme stále ve fázi výzkumu, protože je ještě celá řada problémů,“ upozornil Ciahotný. 

Jedním z nich je například postupná deaktivace materiálu, který je součástí procesu. „Pracujeme ale na tom, abychom proces zpomalili.“ 

Technologie karbonátové smyčky ale také pracuje za poměrně vysokých teplot, a směs plynů způsobuje obrovské korozní namáhání materiálu, ze kterých jsou reaktory postaveny. 

„I kvalitní antikorozní oceli se nám po několika stovkách hodin začínají rozpadat,“ zmínil některé z překážek v projektu karbonátové smyčky Karel Ciahotný. 

Autor:  Leona Matušková, David Šťáhlavský, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Nový materiál pro letadla i do kosmu

Vytvořit vysoce odolnou slitinu, která obstojí i při vysoké teplotě a radiaci? Ještě před 10 lety by...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Fluoreskující amazonské rosničky a socha faraona z káhirského slumu

Neandrtálci jako vegetariáni a léčitelé, středověké dřevěné misky v odpadní jímce v Chebu a nábor kosmonautů...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace