Jak nanotechnologie pomáhají při ochraně památek?

Při čištění uměleckých děl nahrazují nebezpečná rozpouštědla moderní nanotechnologie - Foto: Petr Gláser

Při čištění uměleckých děl nahrazují nebezpečná rozpouštědla moderní nanotechnologieFoto: Petr Gláser

Uchovat naše kulturní dědictví je stálá výzva. O tom, jakou roli hrají v tomto procesu nanočástice, hovoří v Magazínu Leonardo Jiří Rathouský z Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií Akademie věd České republiky.

„Například v oblasti čištění jsme dosáhli velkého pokroku,“ uvádí expert. „Vyvinuli jsme novou metodu, která vychází z mikroemulzí nebo micelárních roztoků.“ 

Dříve se k čištění uměleckých předmětů používalo téměř všechno, včetně citronové šťávy, octa, vína, používaly se také tělesné tekutiny jako krev, moč a sliny. 

„Potom nastal zlom, kdy se začala používat rozpouštědla. Ta se zdála být ideálním řešením, ale přesto jsou velmi toxická, snadno zápalná a také mohou vnášet odstraňovaný materiál dovnitř,“ upozorňuje Rathouský. 

"Na místo rozpouštědel nastoupily mikroemulze a micelární roztoky, tedy druhy nanomateriálů. Pomocí speciálních mikroemulzí dosáhneme selektivnosti, tedy odstraníme jen to, co potřebujeme.“

Rozpouštědla nahradily mikroemulze zabudovávané do gelů. „S těmi je velmi výhodná práce. Spolupráce s restaurátory a jejich zpětná vazba je ale velmi důležitá, protože jejich potřeby jsou pokaždé odlišné,“ připomíná Rathouský. 

V oblasti obnovy historických budov zase věda nabízí metodu zvanou hydrofobizace. Ta se používá už dlouho jako ochrana vnějšího povrchu, má ale několik nevýhod. 

„Jednou z nevýhod je, že měníme povahu povrchu. Ten přestane být povrchem kamene, a je povrchem hydrofobizačního činidla, které je navíc na bázi organických rozpouštědel. My jsme se pokusili vyřešit tyto problémy: povrch ošetřujeme použitím hydrofobizace s tenkou vrstvou, kterou ještě zčásti odstraníme,“ popisuje expert. 

Jde o jeden z četných patentů, které čeští vědci v této oblasti mají. „Mohla by to i do budoucna být vhodná metoda. Pomocí ní zachováme hydrofobizaci jako ochrannou metodu, ale na druhé straně materiál bude vypadat jako ve svém původním stavu,“ shrnuje přínos nanotechnologií při ochraně památek Jiří Rathouský. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Rusové na Měsíci

V březnu 1968 zachytili odborníci NASA hlas rusky mluvícího kosmonauta z Měsíce. Vyvolalo to šok. Rusové...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace