Jak zjistit, co se děje uvnitř Slunce? Zkoumat „sluncetřesení“, radí astrofyzik

Sluneční erupce 6. září 2011 v ultrafialovém světle z družice SDO - Foto:  NASA

Sluneční erupce 6. září 2011 v ultrafialovém světle z družice SDOFoto:  NASA

I když je naše Slunce jedním z nejviditelnějších nebeských objektů, přesto o něm víme stále poměrně málo. O tom, co zajímá vědce na naší nejbližší hvězdě, hovořil v Magazínu Leonardo astrofyzik Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

„Slunce je jedna z mnoha hvězd, ale máme obrovský luxus, že zrovna ji můžeme pozorovat z velké blízkosti,“ chválil sluneční fyzik. 

Podle něj Slunce jednoznačně ovlivňuje životy nás všech. „I jako lidskou civilizaci, což je věc, která mě na něm nejvíce zajímá.“ 

Švanda uznal, že přímo fyzicky zkoumat Slunce možné není. „Přeci jen to je koule žhavých plynů s povrchovou teplotou přinejmenším 6000 stupňů Celsia, která směrem do nitra prudce roste.“ 

„U Slunce nemusíme čekat, až někde „sluncetřesení" uhodí. Seismické aktivity je na hvězdě neustále dost. My tyto projevy na dálku studujeme prostřednictvím kosmických družic nebo synoptických sítí, ty pak analyzujeme a zjišťujeme tak, co se vlastně v nitru Slunce děje.“

Jaké technologické možnosti tedy věda při zkoumání naší největší hvězdy má? „Možností je mnoho, největší množství informací získáváme přímým pozorováním slunečního záření. Nejen ve viditelném pásmu, ale i v oblasti ultrafialové, rentgenové nebo infračervené a radiové oblasti spektra.“ 

„Jde tedy skutečně o zkoumání na dálku, a musíme mít metody, které nám umožní získanou informaci dešifrovat,“ dodal expert. 

Nejčastěji se využívá zkoumání tzv. spektrálních čar, které jsou různé podle lokální intenzity záření na určitých vlnových délkách. „Informace o rychlostech pohybu materiálu, magnetických polích se promítá do tvarů těchto spektrálních čar.“ 

Jinou z možností je použití postupů z oboru seismologie, tedy seismických vln na slunci. 

Termojaderná fúze i ochrana před sluneční aktivitou 

„Slunce je v hledáčku vědců velmi dlouho, takže nelze říci, že bychom objevili něco průlomového. Čeká se, ale že poměrně velkým průlomem bude start kosmické sondy Solar Orbiter, která by měla startovat v říjnu příštího roku a podílejí se na ní i Češi.“ 

Sluneční bouře - Foto:  NASA

Sluneční bouřeFoto:  NASA

Jde o sondu, která se dostane asi do třetiny vzdálenosti Země od Slunce. „Dostane se ale hlavně do oblastí vysoko nad naší oběžnou dráhou, takže se poprvé vůbec podíváme na sluneční póly, o kterých dodnes nevíme, jak vypadají.“ 

„A protože v nitru Slunce hoří termojaderný reaktor a probíhá tam termojaderná fúze, rádi bychom totéž aplikovali u nás na Zemi,“ svěřil se sluneční fyzik. 

Dalším polem bádání vědců je vliv naší hvězdy na pozemské technologie jako jsou rozvodné sítě nebo produktovody. 

„A my jsme na těchto technologiích dnes závislí, takže výzkum jde tím směrem, že věda snaží předpovídat události na Slunci tak, abychom se dokázali na tyto události připravit, a adekvátně na ně reagovat,“ shrnul hlavní zájmy astrofyziků zkoumajících naši hvězdu Michal Švanda. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace