Kochleární implantát v Česku pomáhá stále častěji

Princip kochleárního implantátu - Foto:  CC BY 3.0

Princip kochleárního implantátuFoto:  CC BY 3.0

V České republice se ročně rodí asi 180 dětí s trvalou poruchou sluchu. Řada z nich je řešitelná tzv. kochleárním implantátem. O tom, jak funguje a jaké možnosti nabízí pacientům, hovořil v Magazínu Leonardo Viktor Chrobok, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

„Vlastní kochleární implantát se skládá ze dvou částí,“ uvedl lékař. „Z té vnitřní, která se implantuje, což je destička, která se vloží za ucho pod kůži, z ní vedou elektrody, které se zavedou do tzv. hlemýždě, což je ten šnek ve vnitřním uchu.“ 

Druhou částí zařízení je zevní díl, který se také nazývá řečový procesor. „Ten si pacient po operaci nacvakne přes magnet na vnitřní část implantátu a tyto dvě části spolu přes kůži komunikují.“ 

„Zevní část je velmi citlivý mikrofon, který zaznamená veškeré zvuky, převede je na elektrický potenciál, ten se vede ke sluchovému nervu, a tak se informace dostane do sluchových center mozku,“ popsal přednosta. 

„Když se po operaci poprvé přes magnet připojí řečový procesor, tak nemůžeme najednou přenést zvuky od hlubokých až po vysoké,“ vysvětlil Viktor Chrobok. „Pacientovi se tak postupně zapojují elektrody, a on si zvyká slyšet a vnímat elektrický potenciál, který přichází z řečového procesoru do vlastního kochleárního implantátu. Je potřeba několik sezení a postupné zapojování jednotlivých elektrod, než se podaří slyšet v celém pásmu frekvencí, které vnímá lidské ucho.“

Kdy můžeme kochleární implantát použít? „Je vhodný především pro pacienty trpící oboustrannou závažnou nedoslýchavostí až hluchotou, kdy je příčina v oblasti vnitřního ucha, přesněji v oblasti hlemýždě.“ 

„Jedná se o nedoslýchavosti, které jsou způsobeny postižením nervových struktur v hlemýždi, což jsou vláskové buňky… Samotný sluchový nerv musí být v pořádku a funkční, aby celý systém fungoval.“ 

Operace je ale jen jedním z kroků této náročné procedury, protože řečový procesor se musí po operaci opakovaně individuálně nastavovat. 

Jaký můžeme očekávat vývoj v oblasti nejen implantátů, ale i léčby dalších senzorických postižení? „Technický pokrok je v našem oboru velmi vidět. Dnes jsou vyráběna nová sluchadla, která umožňují pacientovi mnohem kvalitnější slyšení. Máme i celou řadu přístrojů, které dokážou velmi dobře sluch vyšetřit,“ chválil lékař. 

Přesto je potřeba se soustředit i na složitější případy. „Mezi námi jsou například pacienti, kteří mají postižený nejen zrak, ale i sluch. A my bychom se měli snažit jim umožnit s lidským světem komunikovat,“ upozornil na další možnosti oboru Viktor Chrobok. 

Autor:  Josef Kluge  (jkl), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Nový materiál pro letadla i do kosmu

Vytvořit vysoce odolnou slitinu, která obstojí i při vysoké teplotě a radiaci? Ještě před 10 lety by...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Fluoreskující amazonské rosničky a socha faraona z káhirského slumu

Neandrtálci jako vegetariáni a léčitelé, středověké dřevěné misky v odpadní jímce v Chebu a nábor kosmonautů...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace