Máchův Máj: Filozofická esej o pomíjivosti všeho pozemského

Karel Hynek Mácha - Foto: Jan Vilímek (1860-1938)

Karel Hynek MáchaFoto: Jan Vilímek (1860-1938)

Báseň Máj bývá považována za vrcholné dílo českého literárního romantismu. Její autor Karel Hynek Mácha v něm zcela vybočil z obrozeneckého programu 1. poloviny 19. století, a pojal celou báseň jako výpověď rozervaného romantika plnou nejistot a otázek po smyslu života.

Máj často vnímáme úplně jinak, než byl původně zamýšlen. Není pouhou oslavou přírody a lásky. Děj básně byl inspirován skutečnou událostí. Roku 1774 byl poblíž Mladé Boleslavi popraven lámáním v kole Hynek Ignác Šifner, který zavraždil svého otce. Mácha toto vyprávění zaslechl o 60 let později a tento motiv do Máje zapracoval. 

Protože většina z nás zná jen začátek Máchovy básně, neuvědomujeme si, jak krvavá historie je v Máji opsána. 

„Dnes víme, v čem je působivost a účinek Máchova Máje,“ řekl v Magazínu Leonardo literární vědec Josef Vojvodík. 

Ten podle něj spočívá v tom, že básník spojuje na jedné straně velmi pozoruhodnou orchestraci verše s ústřední myšlenkou, kterou je osud všech věcí, všeho pozemského. 

„To je také jeden z momentů, pro který byl Maj v době, kdy vyšel, tedy v roce 1936, kritizován: pro domnělý Máchův nihilismus a rozervanectví jako problém, který byl v soudobé české kultuře vnímán jako velmi rušivý, zvláště na pozadí ideologie národního obrození,“ vysvětlil vědec. 

Mácha v Máji moderním způsobem rozvíjí to, co bychom mohli nazvat poetikou loučení. „Tato symbolika loučení je v básni dvakrát velmi výrazně exponována, kdy se básnické já vrací na místo popraviště a dumá, reflektuje toto nezadržitelné uplývání času.“ 

Mácha tematizuje prostřednictvím této poetiky loučení jeden důležitý moment. „Zůstává tak přes různé výklady přeci jen básníkem lásky,“ tvrdí Vojvodík. 

„Jak upozornil filozof Eugen Fink: milovat může pouze smrtelná bytost, která si je vědomá své pomíjivosti, smrtelnosti, a proto touží po zvláštní a jedinečné nepomíjivosti prostřednictvím pomíjivých věcí.“ 

Oproti tomu absolutní bytosti jsou bezcitné, dodává znalec. „A milovat může pouze bytost, která právě ví o své konečnosti.“ 

Sám autor vydal Máj s poznámkou, že hlavním účelem díla je oslava jarní přírody, ale důvodem pro toto uvození díla byla snaha zmást dobovou cenzuru. Proto je škoda, že i dnes bývá smysl Máchova Máje redukován na pouhou oslavu přírody a lásky. 

Autor:  Markéta Ševčíková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace