Masaryk byl první český politik, který pracoval na svém PR, tvrdí historik

Fenomén Masaryk - Foto: Luboš Vedral

Fenomén MasarykFoto: Luboš Vedral

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zemřel přesně před 80 lety dne 14. září 1937. Osobnost Masarykovu i okolnosti jeho doby rozebral v Magazínu Leonardo ředitel Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivan Šedivý.

„Masaryk neusiloval o kult osobnosti, ale o zviditelnění své postavy a o svou image pečoval velmi cílevědomě. Skoro bych řekl, že je prvním českým politikem, který pracoval na svém PR.“ 

Ostatně, byl to právě Masaryk, který budoval svou image zvláště ve vztahu k určitým sociálním skupinám. „S malými dětmi se sice nechával zobrazovat i František Josef, ale Masaryk to přivedl k velké dokonalosti a systematicky na tom pracoval.“ 

Kromě veřejného obrazu budoval i svůj veřejný mravní profil. Byl ale skutečně tak odlišný od ostatních tehdejších politiků? „Masaryk měl určitě nastaveny vysoké morální standardy, například v tom, že by se politik neměl obohacovat a měl by být integrální osobností, která stojí za svými názory.“ 

„Zásadní rozdíl mezi Masarykem a dnešními politiky je ten, že nejsou ochotni udělat něco proti veřejnému mínění. Dokonce jsou schopni změnit i svůj názor, pokud zjistí, že veřejné mínění není jejich postojům nakloněno.“

„Masaryk rozhodně byl ochoten prosazovat své názory, i když věděl, že jsou u veřejnosti nepopulární. Řekl bych dokonce, že ho skoro bavilo prosazovat nepopulární názory,“ soudí historik. 

Konkrétních příkladů, kdy se Masaryk osobně postavil proti zažitým názorům, bylo několik. „Například v diskuzi o pravosti rukopisů, kdy byl za to i osobně napadán. A pak jeho postoj v tzv. Hilsnerově aféře, kdy vystoupil proti pomluvě, že Anežka Hrůzová byl rituálně zavražděna.“ 

„I to se mu vrátilo, kdy byl jádrem pomluv příběh o tom, že Masaryk byl nemanželským dítětem z židovské rodiny, a proto Židům pomáhal, a ti ho také finančně podporovali. Tyto mýty se táhnou od Hilsnerovy aféry, a jakkoli si říkáme, že česká společnost není antisemitská, tak bych řekl, že latentně vždy byla.“ 

Masaryk byl sice demokrat, ale držel otěže pevně v rukou 

Jaké bylo Masarykovo pojetí demokracie ve srovnání s dnešní praxí? „Určitě se v mnohém lišila. Masaryk byl leckdy ochoten prostředky, které byly na hraně transparentnosti, prosazovat to, o čem byl přesvědčen, že bylo pro dobro demokracie.“ 

„Masaryk vnesl do české společnosti po staletí budované podle rakouských tradic duch amerického střihu: pokud jste dobrý, můžete dokázat velké věci. A první republika tomu byla otevřená.“

„Zasahoval tak do řady věcí a držel politické otěže pevně v rukou. V tom jsme dnes už skutečně dál a je to dobře.“ 

To, co je pozitivní a co nás může inspirovat, je prezidentovo veřejné působení na společenské klima. „Z toho se můžeme poučit: Masaryk se vždy snažil o kultivování diskuze ve veřejném prostoru.“ 

„Dnes se diskutuje mnohem méně o podstatě věcí a mnohem méně kultivovaně. To neznamená, že nemůžeme použít sarkasmus nebo i tvrdší slovo, ale vždy to bylo k jádru věci, a ne samoúčelné. A to nám dnes tak trochu chybí,“ konstatoval historik Ivan Šedivý. 

Autor:  Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace