Můžeme být vděční, že nám příroda sinice dala, říká světová autorita na boj s nimi

Sinice (Cyanobacteria) jsou zatím velmi neprozkoumanou skupinou organismů - Foto: Christian Fischer, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Sinice (Cyanobacteria) jsou zatím velmi neprozkoumanou skupinou organismůFoto: Christian Fischer, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Sinice studuje přes 30 let, vyčistil mimo jiné i Brněnskou přehradu, a teď bojuje proti sinicím po celém světě. Řeč je o vedoucím Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny Bohuslavu Maršálkovi, který byl hostem Magazínu Leonardo.

„Zdravotní rizika sinic přináší hlavně rekreační využití nádrží,“ uvedl expert. „Malé děti běžně při jednohodinovém koupání spolkne asi 2 deci vody. Mají také malou tělesnou hmotnost, takže množství toxinů na živou váhu je větší, a jsou tedy větší zdravotní rizika.“ 

Taková vnitřní expozice sinicím může člověku způsobit gastrointestinální problémy, mnohdy i několikadenní. „Mnohem častější je ale kontakt s kůži, zde jsou běžné vyrážky, alergie a další efekty na imunitní systém.“ 

„Sinice produkují imunosupresiva i imunotoxiny, takže efektů je hodně. Toxiny sinic zase působí na játra, ledviny srdce i kůži, ale i centrální a imunitní systém.“ 

„Jde o extrémně adaptabilní organismy, takže NASA mluví o čistírnách odpadní vody se sinicemi. Lze z nich také extrahovat velké množství biologicky aktivních látek od různých stimulantů až po virocidní látky. Ze sinice jsou patentovány látky proti HIV nebo proti herpesviru.“

Jak pozná člověk že jsou sinice ve vodě přítomné? „Vymyslel jsem kdysi test, dnes se mu na celém světě říká Maršálkův test. Do PET láhve dáte vodu, ve které se chcete koupat, počkáte 20 minut a jestliže se soustředí na hladině zelený kroužek biomasy, tak ve vodě jsou sinice.“ 

Nebylo by možné sinice nějak využít? „Vše záleží na tom, jaké sinice jsou pěstovány, v jakých podmínkách a jak je chceme využít,“ vysvětlil vědec. 

„Zatímco plísně a bakterie jsou dnes prozkoumanou skupinou organismů, tak se říká, že tropické rostliny a sinice jsou stále velice zajímavá skupina organismů pro farmaceutické firmy. Jsou zatím velmi neprozkoumané a lze z nich izolovat zajímavé látky.“ 

Podle Maršálka bychom měli být vděční, že nám příroda dala tak houževnaté organismy jako sinice. „Například na pouštích dělají takové krusty, které brání odnosu písku a brání erozi. Na to jsou i patenty, kdy se pěstuje sinice na povrchu půdy a brání vodní erozi a větrné deflaci.“ 

Bránit sinicím se umíme, tvrdí Maršálek 

I přes všechno možné budoucí využití sinic se jim také musíme umět bránit. „To můžeme mnoha způsoby. Třeba pracovat s mikropolutanty. Ale vnášet farmaka a pesticidy není něco, co bychom chtěli.“ 

Sinice Oscillatoria - Foto:  www.ucmp.berkeley.edu

Sinice OscillatoriaFoto:  www.ucmp.berkeley.edu

„Další možností je sinice vyhladovět, vzít jim živiny. Bereme jim fosfor, to se ukazuje jako celosvětově využívaná strategie. Jako velmi účinná se také ukazuje regulace biotických stavů, například omezit množství ryb, které ryjí ve dnu, jako jsou kapr, karas, cejn, a které tak hnojí vodu.“ 

Expert vřele doporučil tzv. biotopová koupaliště. „Roky jsme pracovali na desítkách takovýchto lokalit a rozhodně platí, že je-li voda dobře udržovaná, tedy je-li dobře postavena regenerační zóna, kde se voda čistí, tak je udržena vysoká kvalita vody.“ 

„Dobře postavený koupací biotop má opravdu dobrou rovnováhu rostlin, bakterií a zooplanktonu, která udrží kvalitu vody na vysoké úrovni bez jakékoli chemie,“ shrnul Bohuslav Maršálek. 

Autor:  Ondřej Ševčík, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak vidí jeleni?

Když někdo skvěle vidí, říká se, že má ostříží zrak. Tedy jako dravý pták ostříž. O jelením zraku se...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace