Noví pomocníci ve službách Vysoké školy technologické v Praze

Emisní FTM spektrometr - Foto:  VŠCHT Praha

Emisní FTM spektrometrFoto:  VŠCHT Praha

Vysoká škola technologická v Praze má za sebou největší investiční projekt své historie. Během něj pořídila stovky nových přístrojů v celkové hodnotě půl miliardy korun. Jaké nové možnosti přinesou studentům i vědcům, představili na třech příkladech odborníci ze tří výzkumných ústavů.

Emisní FTM spektrometr 

Podezřelí z trestných činů by se v budoucnu nemuseli potýkat jen se speciálně vycvičenými psy, ale také s na míru upraveným spektrometerem. Funkci přístroje osvětlil vedoucí Ústavu analytické chemie Štěpán Urban. 

„Když nějakým prostředím, které je složeno z molekul, prochází polychromatické záření, molekuly si odeberou z něj určité vlnové délky. Spektrum látek je něco jako otisk prstu člověka, nejsou dvě molekuly, které by měly stejné spektrum.“ 

Jde o univerzální způsob zjišťování molekulového složení hmoty. Základem spektrometru je dvojice zrcadel umístěná uvnitř ocelového válce s průměrem přes jeden metr a délkou necelé dva metry. Spolu s vývěvou na které válec stojí, celé zařízení připomíná písmeno T. 

„Máme velice dobře rozjetý výzkum, který se týká pachových molekul. Snažíme se vyvinout systém identifikace člověka,“ říká Urban. 

Tento úkol dnes plní psi. „Dá se jim něco očuchat, a oni to porovnají s jinými vzorky. My se snažíme zjistit, podle jakých molekul psi pach určují, podle jakého algoritmu. Pro soud bude zajímavější, když důkaz bude na papíře, založený na měření molekul na místě činu,“ tvrdí expert. 

Slinovací zařízení a speciální mlýn 

Dalším místem, kde našla svůj domov dvojice zařízení je Ústav kovoých materiálů, kde Pavel Novák vytváří kovy, které dosud nebylo možné vyrobit, a díky své nanostruktuře jsou extrémně pevné. 

V této prací mu pomáhají slinovací zařízení a speciální mlýn pro mechanické legování. 

Slinovací zařízení Spark Plasma Sintering - Foto:  VŠCHT Praha

Slinovací zařízení Spark Plasma SinteringFoto:  VŠCHT Praha

„Zabýváme se jednak vývojem biomateriálů, používaných například pro implantáty v lidském těle. Jde o inovované kobaltové slitiny, dále slitiny titanu, které by měly lepší vlastnosti než stávající titanové slitiny, také díky přídavku legovacích prvků, které normálně do titanových slitin nedostaneme.“ 

Dalším zájmem je vývoj materiálů použitelných na vysoce odolné nástroje, které by mohly vlastnostmi předčít nejpoužívanější slinutý karbid. 

„Za tímto účelem testujeme sloučeniny více kovů s přídavky keramických částic na další zpevnění materiálů,“ dodal Novák. 

Jak mlýn funguje? „Jedná se o klasický kulový mlýn, který na velikost několik desítek nanometrů rozemele a promíchá požadované sloučeniny. Následuje vložení tohoto prášku do slinovacího zařízení, které za působení elektrického proudu až ve výši 5 tisíc ampérů molekuly prášku svaří a následne vylisuje.“ 

„Tato technika umožňuje jednak působení nižších teplot než při jiných běžných slinovacích technikách, nebo slinutí nižší teplotou, než je běžné, a slinování za výrazně kratší čas,“ popsal výhody tandemu zařízení Pavel Novák. 

Čtěte také: Čeští chemici odhalují „padělaný“ šafrán

Hmotnostní spektrometr a plynový chromatograf 

Vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy Jana Hajšlová objasnila, jak pomocí obou zařízení dokážou výzkumníci odhalit falšované a často nebezpečné potraviny. 

„Má to dva aspekty. Prvním je ekonomický profit podvodníků, kdy velmi cennou surovinu, například nejdražší koření na svět šafrán, naředí nějakou neutrální složkou, třeba mletým olivovým listím.“ 

Analyza potravin - Foto:  VŠCHT Praha

Analyza potravinFoto:  VŠCHT Praha

Podle Hajšlové je ale ještě horší, když se přidá toxická látka, které má třeba zamaskovat vadný vzhled potraviny nebo jí dodat lepší barvu. 

Přístroj může analyzovat i krevní plazmu. „Pomocí toho zařízení můžeme zkoumat plazmu paceintů s kardiologickými syndromy, a zaměřit se markery zvláště v lipidické složce, a porovnávat jejich odlišnost od vzorků zdravých pacientů.“ 

Studenty a chemické technology tedy čeká práce na špičkových zařízeních. Věříme, že s trochou štěstí budou udávat tón nejen v českém, ale i mezinárodním výzkumu. 

Autor:  Ondřej Ševčík, Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Jak se předpovídá počasí u moře?

Mistrál, bríza, cyklon, monzun – to v české předpovědi počasí jen tak neuslyšíme. Víme, co všechno nás...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Pátrání po tajemné ostrovní kryse a skalní kresby z Číny

Jak žijí rysové na Šumavě a v Českém lese, společnost Moon Express a její lunární robotické vozítko,...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace