Obojživelníci vymírají. Na vině jsou klimatické změny i zákeřné plísně

I náš mlok skvrnitý patří mezi druhy zvlášt ohrožené chytridiomykózou - Foto:  geraldsimon00, Fotobanka Pixabay

I náš mlok skvrnitý patří mezi druhy zvlášt ohrožené chytridiomykózouFoto:  geraldsimon00, Fotobanka Pixabay

Už více než 20 let se ví, že obojživelníci na planetě postupně mizí. Stovky druhů jsou považovány za ohrožené vyhynutím a desítky už možná vyhynuly. Příčinou je mimo jiné choroba zvaná chytridiomykóza. Jaké je situace obojživelníku nyní, přiblížil v Magazínu Leonardo zoolog Jiří Vojar.

„Chytridiomykóza je plísňové onemocnění obojživelníků, v současné době známe dva druhy těchto plísní, jedna napadá žáby, druhá ocasaté druhy, tedy čolky a mloky.“ 

Tato plíseň způsobuje poškození pokožky obojživelníků, takže postižení tvorové pak hynou. „Pokožka je pro obojživelníka velmi důležitá, protože mu zajišťuje dýchání, vyrovnávání osmotického tlaku, příjem vody a tak dále.“ 

Žabí plíseň byla objevena v roce 1998, první úmrtí s ní spojená byla zaznamenána v Austrálii a ve střední Americe. „Tam v poměrně nedotčených územích docházelo k významným úbytkům celých populací.“ 

„V důsledku globálních klimatických změn v Pacifiku dochází na západě severní Ameriky k ovlivnění množství srážek, v zimě méně nasněží, na jaře méně odtaje, takže ve vodních plochách je méně vody. Vajíčka obojživelníků jsou tak méně chráněna před UV zářením a daleko více hynou v důsledku nejen plísně. Takže za to, že hynou v jedné části světa obojživelníci, mohou změny v jiné části světa.“

„Z muzejních sbírek ale víme, že chytridiomykóza byl přítomná u populací obojživelníků desítky až stovky let zpátky,“ upozornil zoolog. 

Žabí plíseň byla zatím zjištěna u 500 druhů obojživelníků a u více než 200 druhů buď způsobila jejich úplné vyhynutí nebo výrazně decimuje jejich populace. 

„U druhého typu plísně jsou původem Japonsko, Thajsko a Vietnam, ale největší škody působí v současné době v Evropě, kde postihuje i naše ocasaté obojživelníky, zvláště mloka skvrnitého.“ 

Jako příčinu rozšíření odhadují vědci jednak globální trh s obojživelníky, ale je možné, že tato plíseň byl přítomná v populaci vždy, ale až se změnou klimatu se negativní účinky projevují. 

„Obojživelník, pokud je zdravý a není pod dalším stresem z prostředí, tak je schopen se infekci ubránit. Pokud ale existují další faktory jako kontaminace prostředí nebo vyšší objem ultrafialového záření, tak je náchylnější i vůči této písni a podléhá jí.“ 

Možné řešení? Vytvořit pro obojživelníky vhodná útočiště 

Univerzální recept na boj s touto chorobou neexistuje, protože příčin je několik a ty souvisí i s globální změnou klimatu. „A tu už tolik ovlivnit nemůžeme,“ konstatoval Vojar. 

Výsypky často skýtají velké množství vodních ploch, tak potřebných pro obojživelníky - Foto:  www.koreny.cz

Výsypky často skýtají velké množství vodních ploch, tak potřebných pro obojživelníkyFoto:  www.koreny.cz

Smutné resumé současného stavu je to, že zhruba 40 % z dosud známých 8000 druhů je považováno za ohrožených. „U nás žije 21 druhů a prakticky všichni jsou považováni za ohrožené.“ 

Přesto existují možnosti, jak obojživelníkům pomoci. „Například postindustriální plochy jako pískovny, lomy a výsypky jsou místa, která jsou obojživelníky osidlována poměrně spontánně a mohou být útočišti, kde nacházejí a budou nacházet vhodná náhradní prostředí za rychle se měnící krajinu.“ 

„Třeba výsypky po těžbě hnědého uhlí mají pestrý reliéf terénu, ve kterém se často vytváří vodní plochy a v nich se rozmnožují obojživelníci. Těchto vodních ploch tam je spousta, jde o desítky vodních ploch na kilometry čtverečních, což je v běžné krajině nevídané,“ naznačil možnou cestu ochrany obojživelníků Jiří Vojnar. 

Autor:  Josef Kluge  (jkl), Ondřej Čihák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Rusové na Měsíci

V březnu 1968 zachytili odborníci NASA hlas rusky mluvícího kosmonauta z Měsíce. Vyvolalo to šok. Rusové...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace